Intercity-Express
Intercity-Express (zkráceně ICE) je označení vysokorychlostních vlaků, provozovaných společností Deutsche Bahn (DB) na území Německa a v sousedních zemích (Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie). Starší zápis názvu InterCityExpress se ještě používá ve Švýcarsku a Rakousku.
Obsah
Jednotky ICEEditovat
Výrobcem jednotek je konzorcium vedené firmou Deutsche Waggonbau AG a včetně Siemens AG, DUEWAG a Fiat Ferroviaria. Mimo zakázek pro německé dráhy vyrobilo vlaky rovněž pro Španělsko a dostalo objednávku z Ruska[1] a Číny.
Od počátku výroby v 80. letech bylo vyvinuto několik sérií:
| označení | řada | konstrukční rychlost [km/h] | výkon [kW] | rok výroby | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| ICE-V | 410.0 | - | 8400 (2×4200) | 1985 | prototyp (InterCityExperimental) |
| ICE 1 | 401 | 280 | 9600 (2×4800) | 1991 | 1. generace |
| ICE 2 | 402 | 280 | 4800 | 1996 | 2. generace; poloviční délka oproti ICE1 (možnost spojení dvou souprav) |
| ICE S | 410.1 | 393 | 9600 (2×4800) | 1997 | prototyp |
| ICE 3 | 403-jednosystémová 406-vícesystémová |
330 | 8000 (16×500) | 2000 | 3. generace |
| ICE 3 / Velaro E / AVE S-103 |
103 | 350 | 8800 (16×550) | 2007 - 2008 | 3. generace; v provozu na tratích RENFE |
| ICE 3 / Velaro RUS |
350 | 8800 (16×550) | 3. generace; pro trať Moskva - St.Peterburg | ||
| ICE 3 / Velaro CN / CRH 3 |
350 | 8800 (16×550) | 3. generace; pro Čínu | ||
| ICE-T | 411 | 230 | 4000 (8×500) | 1998 | naklápěcí; 7 vozů označení výrobce: ICT |
| ICE-T | 415 | 230 | 3000 (4×750) | 1998 | naklápěcí; 5 vozů označení výrobce: ICT |
| ICE-TD | 605 | 200 | 2240 (4×560) | 1998 | naklápěcí; diesel označení výrobce: ICT-D, ICT-VT |
Síť vlaků ICEEditovat
Síť vlaků ICE obsluhuje okolo 180 stanic. Vlaky jsou provozovány na trasách v jednohodinovém nebo dvouhodinovém taktu. Na částech tras jezdí pouze jednotlivé vlaky mimo takt. Z 130 stanic ICE v Německu je okolo 80 stanic obsluhováno alespoň ve dvouhodinovém taktu, z 50 stanic v zahraničí je takto obsluhováno okolo 15 stanic. Na některých tratích je z důvodů překrývání více tras ICE dosahováno půlhodinového taktu (Norimberk – Mnichov, Kolín nad Rýnem – Frankfurt nad Mohanem, Göttingen – Kassel – Fulda).
Oproti jiným vysokorychlostním systémům v Evropě i mimo ni je systém ICE s průměrnou vzdáleností mezi stanicemi 70 km výjimečný. Vyplývá to z polycentrické struktury rozmístění velkých sídel v Německu, které nemá jedno velké centrum jako jsou např. Paříž, Madrid nebo Tokio. Z tohoto pohledu je také kritizována nevyváženost tras systému: malá města jako Horb na Neckaru a Rottweil (cca 26.000 obyvatel), Montabaur (12.500 obyvatel), Oldenburg v Holštýnsku (9.700 obyvatel) patří k nejmenším městům obsluhovaným pravidelně systémem ICE.[zdroj?] Naopak existují velká města jako Mönchengladbach (262.000 obyvatel) nebo Chemnitz (245.000 obyvatel), která jsou obsluhována pouze vlaky InterCity.[zdroj?]
Vedení nových tratí a výstavba stanic na nich jsou často předmětem sporů. Např. v rámci projektování trati Rhein/Main – Rhein/Neckar se vede dlouholetý spor o to zda má být Mannheimské hlavní nádraží přímo napojeno na tuto trať nebo má město obcházet a provoz v úseku Stuttgart – Frankfurt nad Mohanem tak být provozován bez zastavení.
Vysokorychlostní doprava (s rychlostmi nad 200 km/h včetně) může v Německu využívat mnoho tratí. Vedle rekonstruovaných tratí, které jsou na rychlost 200 km/h rekonstruovány již od 60. let, bylo od roku 1991 uvedeno do provozu pět nově vystavěných vysokorychlostních tratí pro rychlosti 250–300 km/h, další jsou stavěny nebo plánovány. Vedle vysokorychlostních tratí využívají vlaky ICE i běžnou železniční síť pro rychlosti do 160 km/h. Nejdelší úseky s nejnižší rychlostí, které jsou vlaky ICE pravidelně pojížděny jsou stoupání u Geislingeru (70 km/h na 7 km), na Frankenwaldbahn (12 km 70 km/h, pro vozy s naklápěcí technikou 80–110 km/h) a úseky tunelů Schwarzkopftunnel (70 km/h). Dokončením plánovaných úseků budou odstraněny mezery v německé vysokorychlostní síti.
Související článkyEditovat
- Railteam
- Nehoda ICE 1 v Eschede 3. června 1998
- Siemens AG - vůdčí společnost konzorcia výrobců ICE
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Intercity-Express ve Wikimedia Commons - (slovensky) ICE/ICT na Rail.sk
- (anglicky) ICE na RailFanEurope.net
- (německy) ICE-Fanpage.de – Soukromá fandovská stránka
- Fotografie ICE na RailFanEurope.net
- (německy) Fernbahn.de – Obsazovací plány všech dálkových vlaků DB
- (německy) Síť vlaků ICE (2017) – mapa ICE vlaků na webu Deutsche Bahn
ReferenceEditovat
- ↑ Velaro Archivováno 29. 12. 2009 na Wayback Machine Siemens Velaro RUS - zdroj: Siemens AG, srpen 2006 (en)
- Galerie Intercity-Express ve Wikimedia Commons
