Wikipedie

Skupina FIAT

bývalý italský koncern
(přesměrováno z Fiat Ferroviaria)

Fiat Group byla do 31.prosince 2010 největší italskou průmyslovou společností a jednou z nejstarších v evropském automobilovém průmyslu. Sídlo společnosti bylo v Turíně, ale skupina měla 188 továren a byla přítomna v 50 zemích po celém světě.

FIAT GROUP
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníItalské království 11. července 1899, Turín
Datum zániku31. prosinec 2010
OsudRozdělení společnosti na automobilovou výrobu a výrobu zemědělských i průmyslových strojů
NástupciStellantis – automobilový průmysl ; CNH Industrial – zemědělské a průmyslové stroje
ZakladatelGiovanni Agnelli
SídloTurín, ItálieItálie Itálie
Adresa sídlaTurín, Itálie
Souřadnice sídla45°1′57,29″ s. š., 7°40′0,96″ v. d.
Klíčoví lidéJohn Elkann, prezident
Sergio Marchionne, CEO
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenský
Obrat59.4 miliard € (2008)[1]
Provozní zisk3,8 mld. € (2012)
Výsledek hospodaření3.0 miliard € (2008)[1]
Celková aktiva82,1 mld. € (2012)
Vlastní kapitál13,2 mld. € (2012)
Zaměstnanci198 348[1]
MajitelExor (30,1 %)
Dceřiné společnostiSeznam společností

Automobilky

Zemědělství a průmysl

Součástky a systémy

Identifikátory
Oficiální webwww.fiatgroup.com
ISINIT0001976403
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dne 1.ledna 2011 proběhla reorganizace s oddělením výroby zemědělských strojů od skupiny Fiat, čímž vznikly dvě nové průmyslové skupiny: Fiat S.p.A.[3] (původně zkratka z Fabbrica Italiana Automobili Torino) a Fiat Industrial. Fiat Group byl strojírenský koncern se sídlem v Itálii. Vyráběl osobní i nákladní automobily, autobusy, zemědělské a stavební stroje nebo zařízení do továren. Působil také na mediálním a finančním trhu. V historii vyráběl i letadla a vlaky. Vlastní 633 společností a asi třetinu svých aktivit provozuje přímo v Itálii.[1] Patřil mezi 100 světových společností s největším obratem.[4]

Firmy editovat

Průmyslové a výrobní aktivity byly organizovány do těchto provozních sektorů.

Automobily editovat

Zemědělské i stavební stroje a průmyslová vozidla editovat

Do skupiny Fiat patřila společnost CNH Global NV, která působila ve výrobě traktorů a zemědělských strojů.

Komponenty a výrobní systémy editovat

Média editovat

  • 100 % La Stampa – nakladatelství a stejnojmenný deník
  • Itedi – nakladatelství

Ostatní editovat

Podíly v menších firmách a menšinové podíly v bankách a mediálních společnostech.

Vlastníci editovat

Tradičním a hlavním vlastníkem byla rodina Agnelliových. Ta držela 30,5 % akcií[1] a měla významné slovo ve vedení firmy. Akcie společnosti byly obchodovány na burzách v Miláně, Paříži a Frankfurtu.

V roce 2000 došlo k dohodě o partnerství s americkým koncernem General Motors, díky jejíž finanční stránce Fiat získal akcie GM (5,1 %) a GM pak akcie automobilové divize Fiatu (20 %). Součástí dohody byla i opce na nákup zbytku akcií automobilové divize Fiatu.[5] GM této možnosti nevyužil a dohoda byla zrušena v roce 2005.

V dubnu 2009 společnost uzavřela dohodu o partnerství s bankrotující americkou automobilkou Chrysler, podle které v ní mimo jiné získala 20% podíl s možností nárůstu až na 51 %.[6]

V lednu 2010 generální ředitel Sergio Marchionne oznámil plán na uzavření pobočky Fiat v Termini Imerese a 21. dubna 2011 byl valnou hromadou jmenován John Elkann prezidentem Fiat Group. Při stejné příležitosti Sergio Marchionne představuje novou vizi skupiny na období 2010–2014. Plán počítá s oddělením zemědělských, průmyslových a hnacích odvětví, oddělit od Fiat Group a sloučit je do nové společnosti Fiat Industrial. Zároveň pro výrobu automobilového průmyslu vytvoření divize Fiat S.p.A.

Rozdělení Fiat Group proběhlo k 1. lednu 2011 a od tohoto data se John Elkann stává prezidentem Fiat SpA, zatímco Sergio Marchionne přebírá roli generálního ředitele Fiat SpA a prezidenta Fiat Industrial.

V roce 2014 po další reorganizaci zaměřené na integraci Fiatu a Chrysleru, byla zrušena společnost Fiat SpA a založena nová společnost Fiat Chrysler Automobiles (FCA). Ta se 16. ledna 2021 sloučila s francouzskou skupinou Groupe PSA a tím vznikla nová společnost Stellantis NV, která je současným producentem výroby motorových vozidel.

Skupina Fiat Industrial pro výrobu zemědělských strojů fungovala do roku 2013, kdy proběhla fúze z holandskou společností CNH Global NV. Tím vznikla globální skupina CNH Industrial NV, která vyrábí stroje pro zemědělství a stavebnictví, autobusy a speciální vozidla.

Dřívější majetek a licence editovat

VAZ editovat

V roce 1966 společnost prodala licenci na výrobu vozidel do Sovětského svazu, kde v Sovětském Rusku ve městě Togliatti vznikla nová továrna na výrobu vozů značky Žiguli pod označením VAZ (Volžskij avtomomobilnyj zavod) odvozených z modelu 124. Dnes se v továrně vyrábí i vozy značky Volga (česky : Volha).

FIAT Ferroviaria editovat

Dnes už není součástí koncernu. Patří francouzskému výrobci vlaků TGV Alstomu. Od roku 1969 vyrábí vlaky typu Pendolino.

FIAT Avio editovat

Letecká továrna.

Přehrada Kariba editovat

Přehrada Kariba v Zimbabwe postavená roku 1956 na řece Zambezi byla tou dobou největší na světě.

Galerie editovat

  •  
    Automobil Fiat 500
  •  
    Autobus Irisbus Citelis 12m
  •  
    ETR 401, Pendolino první generace

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e Fiat Group - Annual Report, Consolidated and Statutory Financial Statements. www.fiatgroup.com [online]. [cit. 2009-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-11. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.fiatgroup.com [online]. [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-20. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.fiatgroup.com [online]. [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19. 
  4. ↑ Forbes - The Global 2000
  5. ↑ eironline - General Motors and Fiat SpA form alliance
  6. ↑ Reuters - Chrysler files for bankruptcy; inks Fiat deal

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skupina_FIAT&oldid=23843652#FIAT_Ferroviaria“