Otevřít hlavní menu

Zbyněk M. Duda

český historik umění, spisovatel, středoškolský pedagog a vysokoškolský pedagog

Zbyněk Miloš Duda (* 25. března 1951 Praha) je historik a teoretik umění, kurátor, znalec pomocných věd historických (faleristika), pedagog, publicista a spisovatel.

PhDr. Zbyněk M. Duda
Zbyněk M. Duda 1.jpg
Narození 25. března 1951 (68 let)
Československo Praha, Československo
Vzdělání Doktor filozofie
Povolání Historik
Kurátor
Znalec pomocných věd historických (faleristika)
Pedagog
Publicista
Spisovatel
Titul PhDr.
Ocenění Český patriot „za významný přínos v oblasti podpory národní historie a rozvoje vlasteneckých tradic“
Manžel(ka) Milada Dudová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Po roce 1971 navázal na politickou, podnikatelskou a vojensko-leteckou rodinnou tradici (Otakar Šimandl, člen Domácího tajného výboru Maffie, p. p. let. Ing. Antonín Husník, šéfkonstruktér a technický ředitel Letecké továrny AERO, brig. gen. let. Josef Duda, CBE, účastník leteckých bitev o Francii a Británii), přičemž se převážně pohyboval v neoficiálních intelektuálních kruzích (členem ilegálního seskupení Bohnický svaz spisovatelů).

Absolvoval klasické vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor: Dějiny uměníestetika v externím studiu při zaměstnání v letech 1973-1983, uzavřené doktorátem v roce 1989 (žák prof. PhDr. Petra Wittlicha, CSc.). V průběhu studií na FF UK studoval soukromě na Akademii výtvarných umění – malbu u prof. Karla Součka, kresbu a grafické techniky u prof. Ladislava Čepeláka.

Po převratu v roce 1989 se mohl naplno vrátit k odborné, publikační, přednáškové a pedagogické práci, v níž se převážně zabývá dějinami 19. a 20. století. Od roku 1981 se začal věnovat tematice československého politického, vojenského a leteckého odboje v letech 1914-1918 a 1939-1945, ve které systematicky pokračuje. Stejnou pozornost věnuje srovnávací politologii, politickému zprostředkování zájmů, procesu evropské integrace, vztahu křesťanství a politiky a v neposlední řadě se také profiloval jako výstavní scenárista a výtvarník. Nikdy nebyl a není členem žádné politické strany a hnutí, ale byl a je členem několika profesních organizací a spolků; naposledy členem Obce spisovatelů a Anletu.

OceněníEditovat

  • 2008 – je prvním laureátem Ceny Český patriot „za významný přínos v oblasti podpory národní historie a rozvoje vlasteneckých tradic“, udělenou Asociací nositelů legionářských tradic ANLET České republiky.

DíloEditovat

Pedagogická činnostEditovat

V letech 1979-1989 působil krátkodobě na několika středních odborných školách (Střední odborná škola výtvarná, Hollarova (1979-1980) a po převratu v letech 1992-2012 s určitými přestávkami na několika středních a vysokých školách (Konzervatoř Dance Centre, Praha, Soukromé gymnázium Altis, Praha, Západočeská univerzita v Plzni (spoluzakládal katedru kulturologie) a České vysoké učení technické (katedra architektury, ČVUT Praha). V letech 2006-2019 působil jako pedagog na Křesťanském gymnáziu v Praze, kde vedle běžné výuky dějepisu, základu společenských věd a občanské výchovy vedl semináře dějepisu a dějin umění.

Zbyněk M. Duda publikoval desítky statí, článků a recenzí o současném umění a o umění 19. a 20. století (opakovaně o Ladislavu Čepelákovi a jeho škole, Františku Hudečkovi, Josefu Kaplickém, Josefu Jírovi, Janu Šafránkovi apod.); o historii světové a české (opakovaně o Antonínu Mikuláši Čílovi, DSO, Ing. Janu Divišovi, Josefu Dudovi, CBE, Radolu Gajdovi, CB, Rudolfu Holekovi, Ing. Otakaru Husákovi, Václavu Vojtěchu Klecandovi, DSO, Věnceslavu Václavu Krejčiříkovi, MC, Antonínu Liškovi, Miloslavu Janu Mansfeldovi, DSO, DFC, AFC, Ing. Karlu Mrázkovi, DSO, DFC, MUDr. Jaromíru Pečírkovi, Ladislavu Sitenském, Bedřichu Starém, Otakaru Šimandlovi, PhDr. Milanu Rastislavu Štefánikovi, Aloisi Vašátkovi, DFC, Ing. Aloisi Vicherkovi, Josefu Borisi Wuchterlovi, DSO, Františku Alexandru Zachovi a dalších), pomocných vědách historických (zejména o britských řádech a vyznamenáních) v odborných i všeobecných sbornících, časopisech i v denním tisku doma i v zahraničí včetně úvodních textů do katalogů výstav.

Přednášková činnostEditovat

Kromě řádné výuky pravidelně přednášel – pro Národní muzeum Praha, Dílo-podnik Českého fondu výtvarného umění – pobočky Klubu přátel výtvarného umění ČFVU, OKD Corpus Praha, Lidová konzervatoř SKKS Středočeského kraje, Praha, Lidová univerzita – Městská knihovna, Praha, Univerzita třetího věku, Praha, Univerzita volného času, Praha, Relations Agency Praha (AHA), Praha, Asociace starožitníků, o.s., a další agentury, kluby, muzea a galerie výtvarného umění v ČSSR, ČSFR a ČR.

Scenáristická a kurátorská činnostEditovat

Uspořádal stovky výstav z nichž lze uvést - (Jitka a Květa Válovy, Děčín 1981; Jaroslav Šerých, Liberec 1981; Ladislav Karoušek, Děčín 1981, Turnov 1982; Vladimír Vondráček, Praha 1982, 1984, Čelákovice 1984, Terezín 1984, Čáslav 1985; Libuše Stratilová, Jindřichův Hradec 1983; Viktor Žabinský, Beroun 1982, 1985, Český Brod 1983, Čáslav 1986; Vladimír Gebauer-Vladimír Míčko-Václav Žatečka, Praha 1983; Vladimír Gebauer-Václav Špale-Petr Chalabala, Praha 1983; Ladislav Čepelák-Jaroslav Vacek, Olomouc 1985; Jan Gibek, Čelákovice 1986, Praha 1990; 1. Bienále Dialogy 86, 2. a 3. Trienále Dialogy 89 a 92 Čelákovice 1986, 1989, 1992; Ludvík Schindler, Třeboň 1987, 1989, Čelákovice 1990; Jan Šafránek, Rakovník 1987, Praha 1988, Čelákovice 1991; Ladislav Čepelák-Jan Šafránek, Banská Bystrica 1989; Jan Šafránek a jeho hosté (L. Čepelák, E. Sendlerová, K. Ženatá, M. Axman, J. Vaněk), Praha 1991; Ladislav Čepelák, Praha 1992; Skupina 42 po 50 letech, Praha 1992; Kamil Lhoták, Praha 1992; Aleš Lamr-Pavel Soukup, Bratislava 1992; Jiří Vaněk, Čelákovice 1992, Praha 1992, 1993; 50 let od tragické smrti genmjr. in.mem. Aloise Vašátka, DFC a českoslovenští letci na západní frontě 1939-1945, Čelákovice 1992; Jaroslav Kříž, Praha 1993, 1994, 1995, 1997, 2000, Hradec Králové 2001; Pavel Soukup, Pelhřimov 1991, Bratislava 1992, Praha 1994, 1995, 1996, 2009, 2016, 2017, Mělník 1996; Libuše Stratilová-Jarmila Malátová, Poděbrady 1996; 80. výročí vzniku Republiky československé a 80. výročí založení československého letectví 1918-1998, Praha-Hrad 1998; Václav Vojtěch Novák, Jindřichův Hradec 2001; Vilém Tefr, Praha 2009, 2010 a 2013, Vilém Tefr-Pavel Soukup Praha 2014.

Výtvarná činnostEditovat

  • 1981 – (s Miladou Dudovou) OKS Děčín
  • 1984 – (s Miladou Dudovou a Jakubem Rudolfem Dudou), Podlipanské muzeum v Českém Brodě
  • 1985 – (s Miladou Dudovou a Jakubem Rudolfem Dudou), Dům kultury v Orlové-Lutyni
  • 1986 – (s Miladou Dudovou a Jiřím Deglem), Výstavní síň Luna, Plzeň
  • 1986 – (s Miladou Dudovou), Výstavní síň Františka Volfa, Třeboň
  • 1989 – (s Miladou Dudovou), Výstavní síň Františka Volfa, Třeboň
  • 1989 – (s Miladou Dudovou), Okresní muzeum Praha-východ, MM v Čelákovicích
  • 1991 – (s Miladou Dudovou a Pavlem Soukupem), Okresní muzeum v Pelhřimově
  • 1991 – Závěrečná bilance 1971-1991, Praha

Jeho díla jsou zastoupena v galeriích a soukromých sbírkách v České republice, Slovenské republice, Spojeném království, Německu, Rakousku, Nizozemsku, Maďarsku, Rumunsku a bývalé Jugoslávii.

Knižní realizace a projektyEditovat

  • DUDA, Zbyněk Miloš. Velitel stíhacího letectva. Praha: Naše vojsko, 1994. 219 s. ISBN 80-206-0425-1. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. Válečná ohlédnutí. Praha: Naše vojsko, 1995. 127 s. ISBN 80-206-0475-8. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. Agónie svědomí. Praha: Votobia, 1997. 395 s. ISBN 80-7220-045-3. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. Velitel stíhacího letectva: Životní osudy G/Cpt. RAF, brig. gen. let. Josefa Dudy, CBE (1905-1977). Praha: Naše vojsko, 2005. 300 s. ISBN 80-206-0779-X. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. Sborový generál Ing. Alois Vicherek. Cheb: Svět křídel, 2010. 535 s. ISBN 978-80-86808-86-4. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. Legendy československého letectví. Praha: Anlet & Netopejr, 2011. 382 s. ISBN 978-80-87044-42-1. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. S odvahou v srdcích, 1. díl (Tragické konce legend českého vojenství a politiky). Praha: Centrum české historie, 2015. 358 s. ISBN 978-80-905923-0-8. 
  • DUDA, Zbyněk Miloš. S odvahou v srdcích, 2. díl (Tragické konce legend českého vojenství a politiky). Praha: Centrum české historie, 2018. 420 s. ISBN 978-80-88162-00-1. 

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 253, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazyEditovat