František Alexandr Zach
František Alexandr Zach (1. května 1807 Olomouc[1] – 14. ledna 1892 Brno[2]) byl český vojenský teoretik a voják působící v Srbsku a generál srbské armády. Byl velmi aktivním panslavistou, bojoval v mnoha válkách.
| František Alexandr Zach | |
|---|---|
 František Zach (1867) | |
| Narození | 1. května 1807 Olomouc  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. ledna 1892 (ve věku 84 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | École spéciale militaire |
| Povolání | diplomat, právník, vojenský velitel, úředník, knihovník, překladatel a sochař |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava Řád železné koruny |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
František Alexandr Zach se narodil v Olomouci. Záhy však byl vychováván v Brně, kde patřil jeho otci hostinec U černého orla. V roce 1824 maturoval na německém gymnáziu v Brně, poté vystudoval práva ve Vídni a pracoval jako úředník v různých místech místní samosprávy na Moravě. Bojoval v polském Listopadovém povstání v roce 1830 (na straně Poláků), poté žil ve Francii, protože se bál politického pronásledování ze strany rakouských úřadů. Ve Francii se věnoval teorii vojenství, poté odešel do Srbska, kde se zúčastnil bojů za nezávislost. Událostí v roce 1848 se zúčastnil v Praze, byl členem delegace, která se zúčastnila Slovanského sjezdu za Čechy a Slováky. Zúčastnil se vojenské dobrovolnické výpravy proti revolučním maďarským košutovským silám, upírajícím nemaďarským národům Uherska veškerá práva na autonomii.[3] V roce 1849 se vrátil do Bělehradu, kde působil jako pedagog a voják. Založil srbskou vojenskou akademii, na níž později dlouhou dobu působil, byl rádcem knížete Michala Obrenoviće, posléze získal hodnost generála (vůbec nejvyšší hodnost, jakou kdy Čech získal v zahraniční armádě) a jako takový se zúčastnil válek s Turky v roce 1876, kde byl raněn a přišel o nohu. V roce 1882 se vrátil do českých zemí, žil v Brně, kde také v roce 1892 zemřel. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 73/hr. 19.
Odkaz editovat
V Srbsku je velmi uznáván. V Brně je po něm pojmenována Zachova ulice. Jihomoravský kraj od roku 2007 uděluje Cenu Františka Zacha osobnostem, které výrazným způsobem vynikly na poli česko-srbských vztahů.[4]
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Olomouc Nová Ulice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv. Petra a Pavla)
- ↑ PEKAŘ, Josef. Dějiny československé. 2. vyd. Praha: Akropolis ISBN 80-900354-2-6. S. 166.
- ↑ Laureátkou Ceny Františka Zacha se stala Judita Štouračová [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2017-04-27]. Dostupné online.
Literatura editovat
- Zbyněk M. Duda. Generál František Alexandr Zach – osobnosti české minulosti. Historický obzor. 2005, roč. 16, čís. 3–4/2005.
- Zbyněk M. Duda. Výjimečný Evropan česko-srbský generál František Alexandr Zach. Historický kaleidoskop. 2009, čís. 1/09, s. 8–13. Dostupné online. ISSN 1802-1409.
- ŽÁČEK, Václav. František A. Zach. I. vydání. Praha: Melantrich, 1977. 321 s. cnb000410015.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Alexandr Zach na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zach v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- František Alexandr Zach v Encyklopedii dějin města Brna
- Stručný životopis Františka Alexandra Zacha z pořadu Ecce Homo
- Výjimečný Evropan česko-srbský generál František Alexandr Zach
