Otevřít hlavní menu

Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka (9. února 1643, Bechyně25. ledna 1708, Praha) byl český šlechtic z rodu Šternberků. Na přelomu 17. a 18. století zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, proslul též jako barokní mecenáš, s jeho jménem je spojena hlavně stavba zámku v Troji.

Václav Vojtěch ze Šternberka
Václav Vojtěch ze Šternberka (1643–1708).jpg

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
3. březen 1704 – 25. leden 1708
Panovník Leopold I., Josef I.
Předchůdce Heřman Jakub Czernin z Chudenic
Nástupce Arnošt Josef z Valdštejna

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1696 – 1704
Panovník Leopold I.
Předchůdce Václav Norbert Oktavián Kinský
Nástupce Jan Václav Vratislav z Mitrovic

Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1690 – 1696
Panovník Leopold I.
Předchůdce Václav Norbert Oktavián Kinský
Nástupce Ignác Karel ze Šternberka

Nejvyšší dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
1672 – 1708
Panovník Leopold I., Josef I.

Císařský komorník a tajný rada

Narození 9. února 1643
Bechyně
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 25. ledna 1708 (ve věku 64 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Národnost Čech
Choť Klára Bernardina z Maltzanu
Rodiče František Karel ze Šternberka
Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan
Děti Marie Barbora
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1699 Řád zlatého rouna (č. 594)
1661 hraběcí stav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec František Karel ze Šternberka
1612–1648
matka Ludmila Kateřina Kavková z Říčan
† 1672
manželka Klára Bernardina z Maltzanu
† 1719
bratr Jan Adam ze Šternberka
† 1653
bratr Jan Norbert ze Šternberka
† 1678
bratr Ignác Karel ze Šternberka
† 1700
sestra Marie Maximiliana
sestra Marie Barbora
dcera Marie Barbora, provdaná Harrachová
† 1694/1695
zeť Alois Tomáš z Harrachu
1669–1742
děd Adam II. ze Šternberka
1575–1623
babička Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu
1583–1649
praděd Zdeněk VI. ze Šternberka
† 1575
prababička Kateřina Řepická ze Sudoměře
† po 1560
praděd Karel II. z Hohenzollern-Sigmaringenu
1547–1606
prababička Eufrosina z Öttingen-Wallersteinu
1552–1590

Obsah

Původ a mládíEditovat

Narodil se na zámku v Bechyni jako druhorozený syn Františka Karla ze Šternberka (1612–1648), nejvyššího zemského sudího Českého království. Měl čtyři bratry, dva starší František Ignác a Jan Adam zemřeli v dětském věku, mladší bratři se jmenovali Jan Norbert a Ignác Karel. Po předčasné smrti Františka Karla převzala výchovu synů jejich matka Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan († 1672).

V roce 1661 byl se svými mladšími bratry povýšen do hraběcího stavu. Vzhledem k tomu, že všichni tři bratři Šternberkové byli tehdy ještě nezletilí, jednalo se o ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při vpádu Švédů. V letech 1662–1664 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, téměř rok studoval na katolické univerzitěLovani, poté procestoval Holandsko, Španělské Nizozemí a Francii, další rok pobýval na různých místech v Itálii a přes Německo se pak vrátil do Čech.

Majetek a stavební aktivityEditovat

 
Rodový erb Šternberků

Po návratu z kavalírské cesty převzal v roce 1665 do osobní správy svůj dědický podíl představovaný dvěma velkými celky v jihozápadních Čechách (Zelená Hora) a na Litoměřicku (Budyně nad Ohří, Libochovice). Libochovice s Budyní v roce 1676 prodal Ditrichštejnům a v témže roce od bratra Ignáce Karla koupil panství Horažďovice poblíž Zelené Hory, obě panství pak ještě nákupy drobných statků dále rozšiřoval.

Zelená Hora a HoražďoviceEditovat

Základ současné podoby zámku na Zelené Hoře vznikl v letech 1669–1671, další stavební práce zde probíhaly až do konce 17. století. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn v roce 1686 a z četných budov hospodářského zázemí jeho éru ohraničuje vznik sýpky (1669) a stájí (1706). Kromě zámku se věnoval i rozvoji města Nepomuku v podzámčí, kde spolufinancoval stavbu radnice, špitálu a kostela sv. Jana Nepomuckého (sv. Jana Křtitele). Pro město Nepomuk získal od císaře Leopolda I. také několik privilegií, v roce 1696 zde zřídil městskou radu a v roce 1707 pro nepomucké měšťany zrušil robotu.

Realizace barokní koncepce propojení panského sídla a poddanského města probíhala v menší míře i v Horažďovicích, které koupil v roce 1676 od svého mladšího bratra Ignáce Karla. V 80 letech 17. století byl přestavěn horažďovický zámek, alianční erb Václava Vojtěcha a jeho manželky zdobí dodnes vstupní bránu do zámeckého areálu z náměstí. Kromě oprav horažďovických kostelů nechal postavit kapli sv. Anny jižně od města.

Zámek Troja a Šternberský palácEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku [[:Trojský zámek|Trojský zámek]].

Jeho nejvýznamnější stavební památkou je zámek v Troji. Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem Zadní Ovenec zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683–1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a Jan Baptista Mathey, alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře Abrahama Godyna. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích.[1]

V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i Šternberský palác v Praze na Hradčanech. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698–1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako Giovanni Battista Alliprandi nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey.

Kariéra a rodinaEditovat

S čerstvým hraběcím titulem a jako příslušník starobylé šlechty s dostatečným majetkovým zázemím byl od mládí předurčen ke kariéře ve státních službách. Vedle čestných hodností c. k. komořího a tajného rady byl od mládí členem místodržitelského sboru Českého království. V letech 1690–1696 byl prezidentem apelačního soudu a v této funkci proslul jako předseda tribunálu, před nímž Chodové hájili svá práva proti vrchnosti. Následně byl nejvyšším sudím (1696–1704) a nakonec nejvyšším hofmistrem Českého království (1704–1708). V roce 1699 obdržel Řád zlatého rouna.

Jeho manželkou byla Klára Bernardina z Maltzanu († 1719) ze severoněmecké šlechty. Na její počest byla poblíž trojského zámku postavena kaple sv. Kláry. Měli spolu čtyři děti, syn Václav Vojtěch a další dva synové se stejným jménem Vojtěch Jan zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen dcera Marie Barbora (1672–1694), první manželka pozdějšího neapolského místokrále, hraběte Aloise Tomáše z Harrachu.

Václav Vojtěch přežil všechny své děti, mužské potomstvo neměli ani jeho mladší bratři, kteří zemřeli ještě před ním. I když po sobě zanechal značné dědictví v pozemcích a nemovitostech, zůstaly po něm i obrovské dluhy vzniklé nákladnou stavební činností[2]. Ve své závěti žádal dědice, aby jeho dluhy uhradili z výnosů statků. Panství Zelená Hora s trojským zámkem a Šternberským palácem začlenil do fideikomisu zřízeného v roce 1678 a jeho dědicem se stal vzdálený bratranec František Leopold ze Šternberka (1680–1745). Panství Horažďovice zdědila vdova Klára Bernardina a po její smrti v roce 1719 vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693–1763).

ZajímavostiEditovat

Ve funkci prezidenta apelačního soudu vystupuje Václav Vojtěch ze Šternberka v Jiráskově románu Psohlavci. Ve filmových verzích románu jej v roce 1931 hrál Karel Jičínský, v roce 1955 Bedřich Vrbský.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů, Praha, 2015, s. 303–305
  2. HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách, Praha, 2013, s. 434, 444

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl - Západní Čechy, Praha, 1985
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 6. díl - Praha a okolí, Praha, 1987
  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 70–72. 
  • KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených, Pelhřimov, 2013 ISBN 978-80-7415-071-5
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, Praha, 1997 ISBN 80-85983-14-1
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl, Praha, 2000 ISBN 80-85983-16-8
  • Ottův slovník naučný, 24. díl, Praha, 1907 (reprint 2001) ISBN 80-7203-367-0

Externí odkazyEditovat