Otevřít hlavní menu

František Leopold ze Šternberka

český šlechtic

František Leopold ze Šternberka (9. července 1680[1][2][3] nebo 1681[4] Praha14. května 1745 Žirovnice)[4] byl český šlechtic z rodu Šternberků, zakladatel Leopoldovy linie se sídlem v Žirovnici, jejíž potomci žijí dodnes. V letech 1727–1745 zastával úřad prezidenta české komory.

František Leopold ze Šternberka
Erb Šternberků
Erb Šternberků

Prezident české komory
Ve funkci:
1727 – 14. květen 1745
Panovník Karel VI., Marie Terezie

Místodržící Českého království
Panovník Karel VI., Marie Terezie

Císařský tajný rada

Císařský komoří

Narození 9. července 1680
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 14. května 1745 (ve věku 64 let)
Žirovnice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu
Rodiče Adolf Vratislav ze Šternberka a Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka
Děti 13 (nebo jen 11)
Příbuzní děd: Jan Rudolf ze Šternberka (1601–1638)
babička: Helena Eustachie Křinecká z Ronova († 1644)
bratr: František Damián ze Šternberka (1676–1723)
strýc: Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706)
synovec: František Filip ze Šternberka (1708–1786)
vnuk: Jan Nepomuk II. ze Šternberka (1753–1789)
vnuk: Jáchym ze Šternberka (1755–1808)
vnuk: Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838)
tchán: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (1652–1703)
Sídlo Žirovnice
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a životEditovat

František Leopold se narodil jako mladší syn pozdějšího nejvyššího purkrabí Českého království Adolfa Vratislava ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky) a jeho manželky Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka (17. 7. 1637 Vídeň – 3. 3. 1703 Praha). Jeho starší bratr František Damián (26. 7. 1676 Vídeň – 15. 5. 1723 Častolovice) založil Damiánovu linii se sídlem v Zásmukách a Častolovicích.

KariéraEditovat

Po studiích si vybral politickou kariéru. Získal titul císařského komořího a tajného rady, stal se místodržícím Českého království a v letech 1727–1745 zastával úřad prezidenta české komory.

MajetekEditovat

Po otci zdědil Předboř, po matce Žirovnici, Počátky a Stráž nad Nežárkou.[5][6] Stráž byla už v roce 1715 v rukou Františka Josefa Černína z Chudenic. Po svém příbuzném Václavu Vojtěchovi ze Šternberka (1643–1708) zdědil zadlužený fideikomis Zelená Hora a Zadní Ovenec (Troja, dnes součást Prahy). V květnu 1722 s povolením panovníka panství Zadní Ovenec (zámek Troja se vším příslušenstvím, libosadem a jinými zahradami) prodal za 50 tisíc zlatých a 200 dukátů pražskému arcibiskupovi Františku Ferdinandovi z Khünburgu do jeho osobního vlastnictví.[6][2] V roce 1726 prodal i Zelenou horu, a sice Adolfovi Bernardovi z Martinic.[7] Dne 14. června 1731 založil z částky 130 tisíc zlatých peněžní fideikomis[5] (svěřenectví, majorát) s palácem na Hradčanech a panstvím Žirovnice.[2]

RodinaEditovat

Dne 4. června 1708 se oženil s Marií Annou Johanou ze Schwarzenbergu (23. 11. 1688 Vídeň – 27. 9. 1757 Praha), dcerou knížete Ferdinanda Viléma Eusebia ze Schwarzenbergu (1652–1703), majitele Hluboké a Třeboni, a jeho manželky Marie Anny ze Sulzu (1653–1698). Narodilo se jim 11[4] nebo 13 dětí[1][2]:

  • 1. Marie Františka Josefa (18. 5. 1709 Vídeň – 20. 12. 1738 Dobříčany[1] nebo 1739[4])
    • ∞ (16. 8. 1729 Praha) Kašpar František Evald Clary-Aldringen (3. 9. 1708 Teplice – 18. 9. 1735 Dobříčany)
  • 2. Marie Josefa (23. 6. 1710 – 11. 8. 1710)[4]
  • 3. František Adam Arnošt (20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice), tajný rada, nejvyšší zemský maršálek Českého království
    • 1. ∞ (5. 6. 1738 Bruck an der Leitha) Marie Terezie z Waldburg-Zeilu (28. 9. 1712 – 14. 10. 1749)
    • 2. ∞ (9. 2. 1750) Marie Kristina z Dietrichsteinu (26. 8. 1726 – 6. 10. 1766)
    • 3. ∞ (29. 9. 1768 Smečno) Marie Anna Wilczeková (20. 7. 1736 Vídeň –16. 7. 1807 Vídeň)
  • 4. Marie Josefa Františka (17. 6. 1712 Vídeň – 7. 8. 1769 Vídeň)
    • ∞ (17. 8. 1732 Praha) Jáchym Adam z Rottalu (13. 2. 1708 Vídeň – 23. 9. 1746 Karasice)
  • 5. Jan Nepomuk I. (11.[8] nebo 25.[1][2] 7. 1713 – 13. 2.[2] nebo 22. 8. 1798 Praha[8]), tajný rada, nejvyšší podkomoří králové v Čechách
    • ∞ (24. 8. 1746 Praha) Marie Anna Josefa Krakowská z Kolowrat (28. 12. 1726 Praha – 10. 8. 1790)
  • 6. Valburga Josefa (14. 3. 1716 Praha – 3. 9. 1746)
    • ∞ (13. 2. 1741) Prokop Jan Krakowský z Kolowrat (13. 3. 1714 – 6. 4. 1774)
  • 7. Valburga Terezie (26. 5. 1717 – 27. 10. 1727)
  • 8. Marie Arnoštka (Marie Ernestina, 9. 5. 1718 – 7. 2. 1747)
    • ∞ (9. 5. 1740 Praha) Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1. 2. 1706 – 15. 11. 1784)
  • 9. František Leopold (12. 4. 1719 – 9. 7. 1745 padl), císařský komoří, rytíř Maltézského řádu, podplukovník pěšího pluku Caraffa[9]
  • 10. Marie Terezie (1721–1729)[10]
  • 11. Prokop Adolf (3. 10. 1722 – 1. 2. 1752)
  • 12. Prokop Antonín (1728 – asi 1728)[11]
  • 13. Václav František (26. 6. 1729 – 20. 9. 1729)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 83–84. 
  3. MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 270. 
  4. a b c d e POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359. 
  5. a b Ottův slovník naučný. 24. díl: Staroženské – Šyl. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. S. 784. 
  6. a b PREISS, Pavel; HORYNA, Mojmír; ZAHRADNÍK, Pavel. Zámek Trója u Prahy: dějiny, stavba, plastika a malba. Praha, Litomyšl: Paseka, Galerie hlavního města Prahy, 2000. 368 s. ISBN 80-7185-336-4. S. 266. 
  7. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 408. 
  8. a b Almanach, s. 367
  9. Almanach, s. 368
  10. Almanach ji neuvádí.
  11. Almanach ho neuvádí.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Rodokmen Šternberků (Miroslav Marek)