František Damián ze Šternberka

český šlechtic

František Damián ze Šternberka, celým jménem František Damián Jakub Josef hrabě ze Šternberka (26. července 1676 Vídeň15. května 1723 Častolovice) byl český šlechtic z rodu Šternberků, zakladatel Damiánovy linie se sídlem v Zásmukách a Častolovicích.

František Damián ze Šternberka
Erb Šternberků
Erb Šternberků
2. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci:
4. září 1703 – 15. května 1723
PředchůdceAdolf Vratislav ze Šternberka
NástupceFrantišek Filip ze Šternberka
Zemský sudí
Královský rada

Narození26. července 1676
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí15. května 1723 (ve věku 46 let)
Častolovice
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1699) Marie Josefa z Trauttmansdorffu (1681–1742)
RodičeAdolf Vratislav ze Šternberka (1627–1703) a
Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka (1637–1703)
Děti11 mezi nimi:
František Filip ze Šternberka (1708–1786)
Příbuzníděd: Jan Rudolf ze Šternberka (1601–1638)
babička: Helena Eustachie Křinecká z Ronova († 1644)
bratr: František Leopold ze Šternberka (1680–1745)
strýc: Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706)
synovec: František Adam ze Šternberka (1711–1789)
synovec: Jan Nepomuk I. ze Šternberka (1713–1798)
vnuk: František Kristián ze Šternberka (1732–1811)
SídloZásmuky a Častolovice
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a životEditovat

Narodil se jako starší syn pozdějšího nejvyššího purkrabí Českého království Adolfa Vratislava ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky) a jeho manželky Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka (17. 7. 1637 Vídeň – 3. 3. 1703 Praha). Jeho mladší bratr František Leopold ze Šternberka (1680 nebo 1681–1745), v letech 1727–1745 prezident české komory, založil Leopoldovu linii se sídlem v Žirovnici, jejíž potomci žijí dodnes.

František Damián zastával málo prestižní pozice královského rady a zemského sudího.[1]

MajetekEditovat

Po otci zdědil fideikomis Zásmuky a Častolovice, panství Cerhenice a Šternberský palác na Malostranském náměstí v Praze.[1] Navázal na otce a pokračoval v úpravách malostranského paláce. Na přelomu 17. a 18. století byla upravena fasáda tak, že už nebylo patrné, že palác tvoří dva domy. Proměnou prošly i interiéry.[2]

RodinaEditovat

Dne 25. 11. 1699 se v Praze oženil s Marií Josefou z Trauttmansdorffu (29. 8. 1681 – 30. 11. 1742), dcerou Jana Fridricha z Trauttmansdorffu (1619–1696) a jeho třetí manželky Marie Eleonory Holické ze Šternberka (1654–1703). Narodilo se jim 11 dětí, z toho sedm synů. Z nich však pouze František Filip měl potomky. Tato Damiánova linie, která zdědila titul říšských hrabat z Manderscheidu, vymřela v roce 1847 po meči a v roce 1870 i po přeslici.[3]

DětiEditovat

  • 1. Adolf Vratislav (1702–1702)
  • 2. Václav Josef (1703 – asi 1703)
  • 3. Marie Františka Terezie (1704–1714)
  • 4. Františka Marie Josefa (1706–1707)
  • 5. František Filip (21. 8. 1708 Praha – 9. 1. 1786 Vídeň), nejvyšší hofmistr Marie Terezie, rytíř Řádu zlatého rouna
    • ∞ (18. 4. 1731 Vídeň) Marie Leopoldina ze Starhembergu (pokřtěna 26. 8. 1712 Vídeň – 22. 3. 1800 Vídeň)
  • 6. František Antonín Josef (1710–1711)
  • 7. Marie Anna (1712–1738)
  • 8. František Karel Josef (1713–1715)
  • 9. Filip Jáchym (asi 1715–1715)
  • 10. Marie Františka Josefa (1716 – asi 1716)
  • 11. František Michal (1718–1720)[4]

VyobrazeníEditovat

Na chodbě zámku v Častolovicích se nachází portrét hraběte i jeho manželky.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 78. 
  2. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy: Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 138. 
  3. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359. 
  4. MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 
  5. Šternberkové, s. 158

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 77, 78, 155, 158, 163. 

Externí odkazyEditovat