Adolf Vratislav ze Šternberka

český šlechtic

Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka (1627 Postoloprty[1]4. září 1703 Zásmuky, celým jménem Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka) byl český šlechtic a diplomat z rodu Šternberků, zastával nejvyšší zemské úřady, kariéru završil téměř dvacetiletým působením v úřadě nejvyššího purkrabí Českého království. Vlastnil panství Častolovice a Zásmuky.

Adolf Vratislav ze Šternberka
Adolf Vratislav ze Šternberka, rytina
Adolf Vratislav ze Šternberka, rytina
1. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci:
1701 – 4. září 1703
Předchůdcefideikomis ustanoven
NástupceFrantišek Damián ze Šternberka
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
27. leden 1685 – 4. září 1703
PanovníkLeopold I.
PředchůdceBernard Ignác Jan z Martinic
NástupceHeřman Jakub Černín z Chudenic
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
15. leden 1678 – 1685
PanovníkLeopold I.
PředchůdceVilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat
NástupceJan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka
Místokancléř Českého království
Ve funkci:
1667 – 1678
PanovníkLeopold I.
PředchůdceFrantišek Oldřich Kinský
NástupceKarel Maxmilián Lažanský z Bukové
Viceprezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1. únor 1659 – 1667
PanovníkLeopold I.
NástupceJan František Bruntálský z Vrbna
Konferenční rada
Tajný rada

Narození1627
Postoloprty
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí4. září 1703 (ve věku 75–76 let)
Zásmuky
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníkostel Stigmatizace sv. Františka, Zásmuky
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě 1661 říšský hraběcí
a 1662 český hraběcí titul
Choť(1654) Anna Lucie Slavatová z Chlumu a Košumberka (1637–1703)
RodičeJan Rudolf ze Šternberka (1601–1638) a
Helena Eustachie Křinecká z Ronova († 1644)
DětiFrantišek Damián (1676–1723)
František Leopold (1680–1745)
Příbuzníbratr: Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706)
tchán: Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka (1606–1645)
švagr: Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1630–1673)
švagr: Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1638–1689)
zeť: Dominik Ondřej I. z Kounic (1654–1705)
zeť: Jiří Adam II. Bořita z Martinic (1650–1714)
vnuk: František Filip ze Šternberka (1708–1786)
vnuk: František Adam ze Šternberka (1711–1789)
SídloZásmuky
Zaměstnánípolitik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1687 Řád zlatého rouna (č. 532)
CommonsAdolf Wratislaw Graf von Sternberg (1627–1703)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a mládíEditovat

Narodil se jako syn Jana Rudolfa ze Šternberka (1601–1638) a jeho manželky Heleny Eustachie Křinecké z Ronova († 1644). Jeho starší bratr Štěpán Jiří ze Šternberka (1626–1706) si zvolil vojenskou kariéru a byl plukovníkem.

Adolf Vratislav navštěvoval jezuitské gymnázium v Praze, kde ho mimo jiné vyučoval Bohuslav Balbín.[1] Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde magisterská studia dokončil v roce 1655.[1][2]

KariéraEditovat

 
Erb Adolfa Vratislava ze Šternberka na dvoře Starého purkrabství na Pražském hradě s vročením 1685

Byl oblíbencem císaře Leopolda I. Kariéru zahájil jako císařský diplomat. Získal titul císařského komořího, tajného rady a v roce 1687 dokonce Řád zlatého rouna.[2]

V roce 1661 byl povýšen do stavu říšských hrabat,[2] spolu s ním i jeho bratr Štěpán Jiří († 1706) a další příbuzní Jan Norbert († 1678) a Ignác Karel († 1700). V roce 1662 získal i český hraběcí titul.[2]

Zastával nejvyšší zemské úřady v Českém království. Přes post viceprezidenta rady nad apelacemi (1659–1667), místokancléře (1667–1678), nejvyššího zemského sudího (1678–1685) to dotáhl až na nejvyššího purkrabího. Tento nejvyšší český zemský úřad zastával až do své smrti v roce 1703. Pohřben byl se svou ženou v rodinné hrobce, kterou nechal vystavět v kostele Stigmatizace sv. Františka při františkánském klášteře v Zásmukách.[1] Náhrobní deska se dochovala dodnes.[2]

MajetekEditovat

V roce 1653 zdědil panství Zásmuky u Kolína, které tehdy tvořil zámek, dvůr a městečko Zásmuky, jedno další městečko, dvě tvrze a 12 vsí.[3] Zámek nechal opravit a přestavět v raně barokním stylu, komplex získal trojkřídlou dispozici, pilířové arkády a věž čtvercového půdorysu v severovýchodním rohu nádvoří.[3] Stavební aktivitu Adolfa Vratislava připomíná šternberský znak na ostění vstupního portálu a malovaný alianční šternbersko-slavatovský znak na průčelí vstupní věže.[3] Adolf Vratislav učinil zámek svým hlavním vesnickým sídlem. Zajížděli sem vyslanci a návštěvy od císařského dvora. V Zásmukách také v roce 1691 založil františkánský klášter a v jeho kostele sv. Františka Serafinského nechal zbudovat rodinnou hrobku.[1] Na sever od Zásmuk nechal v roce 1681 postavit kapli Narození Panny Marie jako poděkování za odvrácení moru.[4][5] Panství Žirovnici a Stráž nad Nežárkou přinesla rodině v roce 1654 jako věno manželka Anna Lucie.[2] Vlastnil také Šternberský palác na Malostranském náměstí v Praze, který vznikl spojením dvou domů zakoupených v letech 1664 (levý dům) a 1684 (pravý).[6] V roce 1686 zdědil zámek v Cerhenicích.[2]

V roce 1694 koupil z dědictví své manželky od hraběte Tomáše Zachea Černína z Chudenic panství Častolovice.[7][1] V Častolovickém zámku je nad krbem v Sále předků vyobrazen alianční znak Adolfa Vratislava a jeho manželky Anny Lucie Slavatové.[2] V 90. letech 17. století nechal ve zmiňovaném sále umístit 38 portrétů předků.[8] Šlechtic si také objednal prospekt Častolovic,[9] který byl vyhotoven v roce 1696 a do poloviny 18. století byl jediným dokladem obrazových reprezentací panství hrabat ze Šternberka.[10]

V roce 1701 se Zásmuky a Častolovice staly nedělitelným rodinným svěřenectvím (fideikomis).[1][2]

RodinaEditovat

 
Adolf Vratislav ze Šternberka, rytina

Oženil se 16. ledna 1654 s hraběnkou Annou Lucií Slavatovou z Chlumu a Košumberka (17. červenec 1637 Vídeň – 3. březen 1703 Praha, pohřbena v Zásmukách), dcerou Jáchyma Oldřicha Slavaty z Chlumu a Košumberka (1606 Jindřichův Hradec – 4. květen 1645 Bruck an der Mur) a jeho manželky Marie Františky Terezie z Meggau (28. říjen 1609 Vídeň – 22. září 1676 Vídeň). Narodilo se jim 14 dětí,[2][1] mezi nimi:

  • 1. [rodiče nejistí] Marie Anna Klára († 1699)
    • ∞ Jan Vilém Kaunitz (1656 – 20. 3. 1721)
  • 2. Maria Eleonora (1656 – 2. 12. 1706)
  • 3. Marie Renata (1658 – 17. 2. 1724?)
    • ∞ Karel Josef Paar (20. 5. 1654 – 12. 5. 1725)
  • 4. František Karel
  • 5. Josef (* 1667)
  • 6. Marie Josefa (31. 10. 1668 – 28. 12. 1747)
  • 7. Maria Karolina Josefa (asi 1670 – 9. 4. 1754)
    • ∞ (9. 3. 1692) Jan Antonín II. Josef z Eggenbergu (6. 1. 1669 – 9. 1. 1716)
  • 8. Marie Terezie (* po 1671)
    • ∞ Jan Maxmilián z Thun-Hohensteinu (1. 12. 1673 – 25. 3. 1701)
  • 9. František Damián Jakub Josef (26. 7. 1676 Vídeň – 15. 5. 1723 Častolovice)
    • ∞ (25. 11. 1699 Praha) Marie Josefa z Trauttmansdorffu (29. 8. 1681 – 30. 11. 1742)
  • 10. František Leopold (9. 7. 1680 Praha – 14. 5. 1745 Žirovnice)[11]
    • ∞ (4. 6. 1708 Vídeň) Marie Anna Johana ze Schwarzenbergu (23. 11. 1688 Vídeň – 27. 9. 1757 Praha)[11]

Synové založili dvě linie rodu, František Damián založil Damiánovu linii se sídlem Zásmukách a Častolovicích a František Leopold Leopoldovu linii se sídlem v Žirovnici.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Dějiny zámků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Euromedia Group, k. s. – Knižní klub, 2013. 424 s. ISBN 978-80-242-4226-2. S. 129. 
  2. a b c d e f g h i j JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 77. Dále jen Šternberkové. 
  3. a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. S. 550–51. 
  4. MÁDL, Karel Boromejský. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Politický okres kolínský. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online. S. 112. 
  5. Šternberkové, s. 175
  6. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy: Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 138. 
  7. Hrady, zámky a tvrze VI., s. 67
  8. ŠIMŮNEK, Robert. Obraz šlechtického panství v Čechách 1500–1750. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 2018. 704 s. ISBN 978-80-7422-654-0. S. 374. 
  9. Prospekt Častolovic [online]. Zámek Častolovice [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. 
  10. Šimůnek, s. 141
  11. a b POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 359. 

LiteraturaEditovat

  • BAKEŠ, Martin. Mimořádná diplomatická mise Adolfa Vratislava ze Šternberka: Švédské království v polovině 70. let 17. století očima císařského vyslance. Folia Historica Bohemica. Praha: Historický ústav, 2014, roč. 29, čís. 1, s. 31–62. ISSN 0231-7494. 
  • JOUZOVÁ, Miroslava; JOUZA, Ladislav; RIŠLINK, Vladimír. Nikdy nezapadá. In: Chotkové a Kutnohorsko. Praha: Státní oblastní archiv v Praze - Státní okresní archiv Kutná Hora, KLP - Koniasch Latin Press, s.r.o., 2015. ISBN 978-80-86772-92-9. S. 141–144.
  • JOUZOVÁ, Miroslava; JOUZA, Ladislav. Adolf Vratislav ze Šternberka jako stavebník pražského paláce na Malé Straně a barokního areálu v Zásmukách. In: Život pražských paláců : šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby. Praha: Scriptorium, 2009. ISBN 978-80-86852-30-0. S. 193–217.
  • JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. 

Externí odkazyEditovat