Dominik Ondřej z Kounic

český šlechtic
Možná hledáte: Dominik Ondřej II. z Kounic.

Dominik Ondřej I. hrabě z Kounic, německy Dominik Andreas I. Graf von Kaunitz (30. listopadu 1654, Brno[1]11. ledna 1705, Vídeň) byl rakouský státník, tajný rada na císařském dvoře a zástupce císaře na jednání o mezinárodních smlouvách.

Dominik Ondřej z Kounic
Dominik Ondřej Kounic - Jacob F. Voet
Dominik Ondřej Kounic - Jacob F. Voet
Říšský vicekancléř
Ve funkci:
19. červen 1696 – 1705 (?)
PanovníkLeopold I.
PředchůdceGottlieb Amadeus Windischgrätz
NástupceBedřich Karel z Schönborn-Buchheimu
Císařský ambasador v Haagu
Ve funkci:
1694 – ?
PanovníkLeopold I.
Císařský tajný rada
Ve funkci:
1685 – 1705 (?)
PanovníkLeopold I.
Císařský vyslanec v Bavorsku (Mnichově)
Ve funkci:
1688 – 1689
PanovníkLeopold I.
Ve funkci:
1682 – ?
PanovníkLeopold I.

Narození30. listopadu 1654
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí11. ledna 1705 (ve věku 50 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
ChoťMarie Eleonora Šternberková (1656–1706)
RodičeLev Vilém z Kounic (1614–1655) a Marie Eleonora z Dietrichsteinu (1623–1687)
DětiFrantišek Karel (1676–1717)
Maxmilián Oldřich (1679–1746)
Marie Eleonora, provd. z Trauttmansdorf-Weinsbergu (1681–1723)
Maria Dominika Antonia, provd. Ursinová z Orsini-Rosenbergu (1689–1756)
Příbuznísestra: Klára Rozálie, provdaná Martinicová a později Šliková († 1693)
vnuk: Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1711–1794)
vnuk: Karel Josef z Kounic (1715–1737)
švagr: Leopold Šlik z Holíče a Pasounu (1663–1723)
tchán: Adolf Vratislav ze Šternberka (1627–1703)
Zaměstnánídiplomat, politik
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1687 Řád zlatého rouna (č. 535)
CommonsDominik Ondřej Kounic
12. leden 1683 hraběcí stav
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Erb Kouniců

Tomuto šlechtici z českého šlechtického rodu Kouniců byl dne 12. ledna 1683 propůjčen dědičný titul hraběte. Současně obdržel povolení, zastávat, spravovat a vést daňové úlohy pro Slavkov u Opavy (Schlakau), Uherský Brod (Ungarisch Brod) a Ořechov u Křižanova (Neu Orzechau). Roku 1687 získal Křižanov (Krizanau).

Zastupoval Alpské země v Mnichově na dvoře bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela a v Haagu, jakož i roku 1697 na mírových jednání v holandském Rijswijku.[2] Působil také v Londýně.[2] Za své zásluhy na jednáních byl vyznamenán Řádem zlatého rouna. Dne 19. června 1696 byl jmenován říšským kancléřem,[2] později se zúčastnil na jednání o vytvoření vlády za císaře Josefa I. Habsburského (1678–1711).

Kounic zemřel na následky mrtvice. Zanechal svou ženu Marii Eleonoru ze Šternberků a dva syny Františka Karla (1676–1717), který byl lublaňským biskupem, a Maxmiliána Oldřicha (1679–1746), který byl politikem.

VyobrazeníEditovat

Na zámku ve Slavkově u Brna visí portrét Dominika Ondřeje z Kounic od nizozemského malíře Jacoba Ferdinanda Voeta z roku 1673.[3] Osoba na obraze byla donedávna zaměňována za Dominikova syna Maxmiliána Oldřicha Kounice, který si nechal v roce 1698 namalovat protějšek u francouzského dvorního malíře Hyacintha Rigauda.[4] Voetův portrét bývá často publikován v literatuře jako mistrovské dílo barokního portrétního malířství konce 17. století.[5][6][7]

 
Busta Dominika O. Kounice - Jan Blommendael (1698)

Na slavkovském zámku je také vystavena mramorová busta, kterou v Haagu pro hraběte v roce 1698 podle portrétu Franciska de Cock (1643–1709) vytvořil sochař Jan Blommendael (1650–1707), žák Rombouta Verhulsta (1624–1698). Busta, která vznikla v souvislosti s jmenováním hraběte říšským vicekancléřem, měří 72 cm.[2] Na hrudi má hrabě připnutý Řád zlatého rouna a krajka na krku je jemně propracovaná.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dominik Andreas I. von Kounic na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d KALÁBOVÁ, Lenka; KONEČNÝ, Michal; ZAVADIL, Miroslav. Poklady moravských hradů a zámků. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2010. ISBN 978-80-86752-85-3. S. 72. 
  3. KALÁBOVÁ, Lenka; KONEČNÝ, Michal; TOMÁŠEK, Petr; VALEŠ, Tomáš. Obrazy: mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2018. 389 s. ISBN 978-80-907400-1-3. S. 301. 
  4. KAUNITZ Maximilian Ulrich von. www.hyacinthe-rigaud.com [online]. [cit. 2019-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06. (francouzsky) 
  5. V zrcadle stínů : Morava v době baroka 1670-1790. 1. vyd. vyd. V Brně: Moravská galerie 382 s. s. ISBN 8070271213, ISBN 9788070271216. OCLC 53271182 
  6. 1975-, Kubeš, Jiří,. Náročné dospívání urozených : kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750). Pelhřimov: [s.n.] 463 pages s. ISBN 9788074150715, ISBN 8074150712. OCLC 876723969 
  7. Střítecká, Marie: Franouzské umění sklonku 17. století ve sbírkách hrabat Kouniců se vztahem ke kavalírským cestám; Bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity; Brno, 2011

Externí odkazyEditovat