Otevřít hlavní menu

Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka

český šlechtic

Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka (1606[1] Jindřichův Hradec4. května 1645 Bruck an der Mur) byl český šlechtic z rodu Slavatů a držitel vysokého zemského úřadu Českého království.

Jáchym Oldřich Slavata z Chlumu a Košumberka
Erb Slavatů z Chlumu a Košumberka
Erb Slavatů z Chlumu a Košumberka

Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
13. leden 1635 – 4. květen 1645
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce Vilém mladší Popel z Lobkowicz
Nástupce Heřman Czernin z Chudenic

Císařský komorník
Panovník Ferdinand III.

Narození 1606
Jindřichův Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 4. května 1645 (ve věku 39 let)
Bruck an der Mur
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Františka z Meggau
Rodiče Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Lucie Otýlie z Hradce
Příbuzní František Damián ze Šternberka (vnuk)
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
tchán Leonard Helfríd z Meggau
1577–1644
zeť Adolf Vratislav ze Šternberka
1627–1703
strýc Jáchym Oldřich z Hradce
1579–1604
děd Adam II. z Hradce
1549–1596
švagrová Marie Markéta z Eggenberku
1617–1657

Původ a životEditovat

Narodil se jako mladší syn Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1572–1652) a jeho manželky Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633). Jeho starší bratr byl Adam Pavel Slavata (1604–1657).

Studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci. Většinou pobýval ve Vídni, kde však měl jen málo prestižní úřad císařského komorníka.[2] Přesto byl tento úřad placený.[3] Komorníkem na dvoře následníka trůnu se stal v roce 1626 a v jeho blízkosti se pohyboval až do své smrti po dobu 19 let. Během tohoto dlouhého období opustil Vídeň jen několikrát na celkem pouhých 30 měsíců.[4] V letech 1635–1645 zastával post nejvyššího dvorského sudího Českého království, který však kvůli své absenci v Praze prakticky nevykonával. Takováto souběžná kariéra v zemských úřadech v Praze a dvorských úřadech ve Vídni byla neobvyklá.[5] Jeho otec, který byl nejvyšším kancléřem Českého království, ho přežil.

MajetekEditovat

Podle závěti matky Lucie Otýlie Slavatové z Hradce z roku 1632 měl pro Jáchyma Oldřicha vzniknout nedělitelný fideikomis, který se opíral o Telč a Stráž nad Nežárkou, zatímco pro prvorozeného Adama Pavla byl určen fideikomis Jindřichův Hradec a Žirovnice. Protože však Adam Pavel Slavata neměl syny, připadl nakonec veškerý majetek nejstaršímu synovi Jáchyma Oldřicha Ferdinandu Vilémovi.[6]

RodinaEditovat

V roce 1627 se oženil s Marií Františkou z Meggau (28. 10. 1609 Vídeň – 22. 9. 1676 Vídeň),[7] dcerou nejvyššího císařského hofmistra Leonarda Helfrída z Meggau a jeho manželky Anny Khuen-Belasi. Sedm jejich dětí, které matka vychovávala německy, se dožilo dospělosti:[7]

Pro první dva syny byla určena světská kariéra a pro dva mladší syny církevní. Přestože měl Jáchym Oldřich Slavata čtyři syny, smrtí nejmladšího syna Jana Karla Jáchyma rod Slavatů v roce 1712 vymřel po meči. Třetí syn František Leopold Vilém se snažil rod zachránit tak, že si vyprosil dispens, aby mohl opustit duchovní řady, oženil se, avšak brzy nato zemřel.[8]

Po smrti manžela působila Mare Františka na vídeňském dvoře jako hofmistryně. Pohřbena byla v kostel Jména Ježíš v Telči.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Podle MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 346.  se narodil asi v roce 1604.
  2. a b JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 177–178. 
  3. Svět české aristokracie, s. 765
  4. Svět české aristokracie, s. 838–839
  5. Svět české aristokracie, s. 412
  6. Svět české aristokracie, s. 568, 895
  7. a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Slavata 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-12-21 [cit. 2019-02-28]. Dostupné online. 
  8. Svět české aristokracie, s. 520

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 177–178. 

Externí odkazyEditovat