Adam II. z Hradce
Adam II. z Hradce (1549 – 24. listopadu 1596, Praha) byl nejvyšší purkrabí pražský a nejvyšší kancléř Rudolfa II.
| Adam II. z Hradce | |||||||||||||
.jpg) Adam II. z Hradce | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
| |||||||||||||
| Narození | 1549 | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
24. listopad 1596 Praha  Habsburskámonarchie | ||||||||||||
| Místo pohřbení | Jindřichův Hradec | ||||||||||||
| Národnost | Čech | ||||||||||||
| Choť | Kateřina z Montfortu (1556–1631) | ||||||||||||
| Rodiče |
Jáchym z Hradce (1526–1565) Anna z Rožmberka (1530–1580) | ||||||||||||
| Děti |
Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604) Vilém Zachariáš (1575–1589) syn (*/† 1578) Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633) Bohunka (1576–1577) Anna Kateřina (1578–1596) Dorotka (1594–1604) | ||||||||||||
| Příbuzní |
strýc: Zachariáš z Hradce (1526/27–1589) sestra: Anna († 1553) sestra: Alžběta († 1555) sestra: Anna Anežka (*/† 1557) setra: Anna Alžběta z Hradce (1557–1596) | ||||||||||||
| Sídlo | Jindřichův Hradec | ||||||||||||
| Profese | šlechtic | ||||||||||||
| Náboženství | římskokatolické | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
ŽivotEditovat
Byl synem Jáchyma z Hradce a Anny z Rožmberka. Jako malého chlapce ho otec poslal do Vídně jako společníka princů Rudolfa (Rudolf II.) a Arnošta. Při válečném tažení proti Turkům se nakazil syfilidou. Poté prince doprovázel při cestách po Evropě. Od roku 1585, kdy nemoc u něho pokročila natolik, že mu ochrnuly nohy, musel být nošen.
V červnu roku 1593 Rudolf II. jmenoval Adama z Hradce do úřadu nejvyššího purkrabí, tedy do úřadu na který si dělal zálusk Jiří Popel z Lobkovic, jenž se však pro své drzé ambice císaři znelíbil.[1]
Dne 21. září 1574 se oženil s Kateřinou z Monfortu (1556 – 31. března 1631), pocházející ze štýrského hraběcího rodu. Jejími rodiči byli Jakub I. von Montfort-Pfannberg a Kateřina Fugger von Kirchberg. Spolu se svou manželkou Adam roku 1592 založil v Jindřichově Hradci jezuitskou kolej.
Za Adama z Hradce pokračovaly renesanční úpravy zámku v Jindřichově Hradci. Jeho nákladný životní styl spojený s nutností skvělé reprezentace ho dovedl ke značným finančním těžkostem.[2] Po jeho smrti zdědil majetek jeho sedmnáctiletý syn Jáchym Oldřich.
PotomciEditovat
Kateřina z Montfortu mu porodila následující děti:
- 1. Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604)
- ∞ (25. 1. 1598 Augsburg) Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (31. 10. 1583 – 11. 9. 1649)
- 2. Vilém Zachariáš (1575–1589)
- 3. mrtvý syn († 1578)
- Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633)
- ∞ (13. 1. 1602 Jindřichův Hradec) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 – 19. 1. 1652)
- 4. Bohunka (1576–1577)
- 5. Anna Kateřina (1578–1596)
- 6. Dorotka (1594–1604)
Vývod z předkůEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. Praha: Svoboda, 1987. S. 306.
- ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích; svazek 3. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-5-8. S. 230.
LiteraturaEditovat
- BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.
- KRUMLOWSKÝ, Felix. Jména z českých dějin, která byste měli znát II. 1. vyd. Praha : BETA, 2008. ISBN 978-80-7306-343-6.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam II. z Hradce
- https://web.archive.org/web/20080912042903/http://gvn.cz/historie.php?lang=cs
- http://genealogy.euweb.cz/bohemia/hradec.html rodokmen pánů z Hradce
- https://web.archive.org/web/20090507155334/http://www.novadomus.cz/hradecti.html