Adam II. z Hradce

český šlechtic

Adam II. z Hradce (154924. listopadu 1596, Praha) byl nejvyšší purkrabí pražský a nejvyšší kancléř Rudolfa II.

Adam II. z Hradce
Adam II. z Hradce
Adam II. z Hradce
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
9. červen 1593 – 24. listopad 1596
PanovníkRudolf II.
Předchůdce1592–1593 úřad neobsazen, předtím Vilém z Rožmberka
Nástupce1596–1608 úřad neobsazen, poté Adam II. ze Šternberka
Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
1585 – 1593
PanovníkRudolf II.
Předchůdce1582–1585 úřad neobsazen, předtím Vratislav II. z Pernštejna
Nástupce1593–1597 úřad neobsazen, poté Jiří Bořita z Martinic

Narození1549
Praha
Úmrtí24. listopad 1596
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníJindřichův Hradec
NárodnostČech
Choť(1574) Kateřina z Montfortu (1556–1631)
RodičeJáchym z Hradce (1526–1565) a Anna z Rožmberka (1530–1580)
Děti1. Vilém Zachariáš (1575–1589)
2. Bohunka (1576–1577)
3. syn (*/† 1578)
4. Anna Kateřina (1578–1596)
5. Jáchym Oldřich (1579–1604)
6. Lucie Otýlie (1582–1633)
7. Dorotka (1594–1604)
Příbuznístrýc: Zachariáš z Hradce (1526/27–1589)
sestra: Anna z Hradce († 1553)
sestra: Alžběta z Hradce († 1555)
sestra: Anna Anežka z Hradce (*/† 1557)
sestra: Anna Alžběta z Hradce (1557–1596)
sestřenice: Kateřina z Hradce, provd. Berková z Dubé (asi 1577–1598)
SídloJindřichův Hradec
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Erb pánů z Hradce

Byl synem Jáchyma z Hradce a Anny z Rožmberka. Jako malého chlapce ho otec poslal do Vídně jako společníka princů Rudolfa (Rudolf II.) a Arnošta. Při válečném tažení proti Turkům se nakazil syfilidou. Poté prince doprovázel při cestách po Evropě. Od roku 1585, kdy nemoc u něho pokročila natolik, že mu ochrnuly nohy, musel být nošen.

V roce 1574 zřídil úřad regenta jeho panství, kterým se stal Štěpán Vratislav z Mitrovic.[1]

Dne 21. září 1574 se oženil s Kateřinou z Monfortu (155631. března 1631), pocházející ze štýrského hraběcího rodu. Jejími rodiči byli Jakub I. von Montfort-Pfannberg a Kateřina Fugger von Kirchberg.

Měl spor s svými poddaným ze Zbudovských Blat, kteří jej obviňovali ze zpronevěry tzv. sirotčích peněz. Po odepření poslušnosti poddaných, bylo několik poddanných, mezi nimi zbudovský sedlák Jakub Kubata, v roce 1581 popraveno.[1]

Spolu se svou manželkou Adam založil v roce 1592 v Jindřichově Hradci jezuitskou kolej (gymnázium).

V červnu roku 1593 Rudolf II. jmenoval Adama z Hradce do úřadu nejvyššího purkrabí, tedy do úřadu, na který si dělal zálusk Jiří Popel z Lobkovic, jenž se však pro své drzé ambice císaři znelíbil.[2]

Za Adama z Hradce pokračovaly renesanční úpravy zámku v Jindřichově Hradci. Jeho nákladný životní styl spojený s nutností skvělé reprezentace ho dovedl ke značným finančním těžkostem.[3]

[1596] V Praze zemřel na stupních pod Hradem pan Adam z Hradce, nejvyšší pražský purkrabí. Byl soužen dnou, takže ho musili sem tam nositi. Bylo rozprávěno, že pohřeb jeho těla stál 6000 kop českých grošů.
—  Mikuláš Daczický z Heslowa[4]

Po jeho smrti zdědil majetek jeho sedmnáctiletý syn Jáchym Oldřich.

PotomciEditovat

Kateřina z Montfortu mu porodila následující děti:

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b KAVKA, František. Zlatý věk Růží: Kus české historie 16. století. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 138–139. 
  2. JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. Praha: Svoboda, 1987. S. 306. 
  3. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích; svazek 3. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-5-8. S. 230. 
  4. DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Paměti. Praha: Evropský literární klub, 1940. 232 s. (Národní klenotnice). S. 70. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat