Adam Pavel Slavata

český šlechtic

Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka (13. června 16042. července 1657, Nová Bystřice) byl český šlechtic z rodu Slavatů, syn Viléma Slavaty a Lucie Otýlie z Hradce.

Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka
Erb Adama Pavla Slavaty z Chlumu a Košumberka (zámek Jindřichův Hradec)
Erb Adama Pavla Slavaty z Chlumu a Košumberka (zámek Jindřichův Hradec)
2. vladař domu hradeckého
Ve funkci:
19. leden 1652 – 2. červenec 1657
PředchůdceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
NástupceFerdinand Vilém Slavata
Nejvyšší číšník Českého království
Ve funkci:
19. leden 1652 – 2. červenec 1657
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceVilém Slavata z Chlumu a Košumberka
NástupceFerdinand Vilém Slavata
Říšský dvorský rada
Císařský komorník

Narození13. června 1604
Úmrtí2. července 1657
Nová Bystřice Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníJindřichův Hradec
Choť(1626–1631) Marie Markéta z Eggenbergu (1617–1657)
RodičeVilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652) a Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633)
ProfeseNejvyšší královský číšník a dvorský úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roku 1626 se ve Vídni oženil s Marií Markétou z Eggenberku, dcerou krumlovského vévody Jana Oldřicha z Eggenberku, manželství ale bylo po pěti letech anulováno. Adam Pavel se poté již neoženil a svůj život věnoval zvelebování novobystřického a hradeckého panství.[1] Novou Bystřici si obzvláště zamiloval, a přestože byl po smrti podle rodinného zvyku pohřben v Jindřichově Hradci, rozšířila se pověst, že se v Nové Bystřici rozhodl zanechat to nejcennější – svoje srdce. To se potvrdilo roku 1997, kdy bylo srdce Adama Pavla Slavaty nalezeno v dřevěné skříňce ve zdi novobystřického kostela sv. Petra a Pavla.[2]

MajetekEditovat

 
Zámek v Nové Bystřici

Kolem roku 1655 měl Adam Pavel Slavata 1818 berní osedlých, což ho učinilo druhým nejbohatším šlechticem Českého království. Větší bohatství měla jen vévodkyně krumlovská Anna Marie z Eggenbergu, která měla 3915 osedlých.[3]

Adam Pavel Slavata zemřel bezdětný a po jeho smrti hradecké a novobystřické panství zdědil jeho synovec, Ferdinand Vilém Slavata.[1]

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 162. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 177. 
  3. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 176

LiteraturaEditovat

  • KRÁL, Pavel. Konec manželství Adama Pavla Slavaty z Chlumu a Košumberka a Marie Markéty z Eggenberku. Opera historica 16. 2015, s. 185–207. 

Externí odkazyEditovat