Nová Bystřice

město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji

Nová Bystřice (německy Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Nová Bystřice má i s připojenými vesnicemi přibližně 3 200[1] obyvatel.

Nová Bystřice
Celkový pohled na město ze západu
Celkový pohled na město ze západu
Znak města Nová BystřiceVlajka města Nová Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0313 546798
Pověřená obecNová Bystřice
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
Okres (LAU 1)Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 244 (2021)[1]
Rozloha81,74 km²
Nadmořská výška588 m n. m.
PSČ378 33
Počet částí obce13
Počet k. ú.13
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Nová Bystřice
Mírové náměstí 58
378 33 Nová Bystřice
podatelna@novabystrice.cz
StarostaJiří Zimola
Oficiální web: www.novabystrice.cz
Nová Bystřice
Nová Bystřice
Další údaje
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce (Trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nová Bystřice je pověřená obec, do správního obvodu Nové Bystřice spadají obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem.

HistorieEditovat

První zmínka o Bystřici (tehdy ještě Vistritz) pochází již z roku 1175, což z tohoto města činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec. Osada Vistritz byla součást raabského panství v Dolních Rakousech. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě.

Další bystřický pán, Vilém z Landštejna, rebeloval proti Janu Lucemburskému - ten v roce 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později zcela obrátil a stal se královým rádcem.

Roku 1381 se Bystřice stala majetkem rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipold z Krajku. V roce 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice.

Krajíři z Krajku vymřeli v roce 1575 po meči a zadlužené panství se vystřídalo v rukou Lobkowitzů a Kinských. Roku 1615 panství koupila hraběnka Lucie Otýlie z Hradce, který ho poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal absolutně největší rozvoj bystřického panství.

Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy majitelé novobystřického panství rychle střídali. V roce 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter v Klášteře, který v roce 1493 založil paulánský řád. O více než 100 let později sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.

Těsně před začátkem druhé světové války, v roce 1938, zde byli nadšeně přivítání Němci a ,,Neubistritz" se stala okresním městem. Osvobozena byla dne 8. května 1945 a o několik dní později byli původní obyvatelé vysídleni a nastal příliv českého obyvatelstva.

Přírodní poměryEditovat

Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.).

Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde tři hraniční přechody: Nová Bystřice-Grametten, Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag. Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem.

49 % rozlohy města (39,99 km²) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice.

Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka – Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada. Nachází se zde také maloplošná přírodní rezervace Blanko.

Ekonomika městaEditovat

 
Mírové náměstí, horní část

Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje několik restauračních zařízení, hotelů a penizonů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, běžkařskými trasami, golfovým hřištěm a rybníkem Osika.

PolitikaEditovat

Nová Bystřice je baštou České strany sociálně demokratické, která zde vyhrála všechny volby od roku 1998 a v městském zastupitelstvu má nadpoloviční většinu. I v komunálních volbách v roce 2018 zde ČSSD zvítězila a udržela si i většinu v zastupitelstvu (8 zastupitelů z celkových 15). V letech 1998 - 2008 byl starostou Nové Bystřice Jiří Zimola, dřívější hejtman Jihočeského kraje. Starostou města se stal znovu v prosinci roku 2020 poté, co jeho předchůdce Vladimír Bláha odešel do důchodu.

Výsledky voleb v Nové Bystřici
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Komunální 1994 47,46[2] 47,46[2] 49,45 -
Parlamentní 1996 29,77 21,65 20,63 4,55
Parlamentní 1998 39,32 20,87 19,50 5,15
Komunální 1998 47,29 - 33,27 10,61
Krajské 2000 20,02 16,46 37,31 13,30[3]
Parlamentní 2002 37,47 18,69 28,78 6,72[4]
Komunální 2002 51,11 13,11 23,19 12,59
Evropské 2004 11,98 27,52 32,20 3,18
Krajské 2004 26,89 30,95 30,67 3,64
Parlamentní 2006 32,91 31,16 22,32 4,45
Komunální 2006 52,52 24,13 23,36 -
Krajské 2008 61,38 17,78 15,76 0,82
Evropské 2009 32,33 27,83 22,50 2,16
Parlamentní 2010 28,87 16,94 20,23 1,12
Komunální 2010 51,58 8,10 15,64 -
Evropské 2014 17,56 8,21 25,21 1,98
Komunální 2018 50,12 - 14,29 -
Evropské 2019 5,76 14,95 13,87 1,08

Části městaEditovat

Město Nová Bystřice se skládá ze třinácti částí na třinácti katastrálních územích.

  • Albeř (i název k. ú, německy Albern; připojeno 1. ledna 1976[5])
  • Artolec (i název k. ú, německy Artholz)
  • Blato, do r. 1956 Žišpachy (k. ú. Blato u Hůrek, německy Sichelbach)
  • Hradiště (k. ú. Hradiště u Nové Bystřice, německy Burgstall')
  • Hůrky (i název k. ú, německy Adamsfreiheit), dříve město
  • Klášter (i název k. ú, německy Kloster; také k. ú. Konrac)
  • Klenová (k. ú. Klenová u Hůrek, německy Leinbaum)
  • Nová Bystřice (i název k. ú, také neosídlené k. ú. Mnich u Nové Bystřice)
  • Nový Vojířov (i název k. ú, též Peršlák, Bernšlag, německy Böhmisch Bernschlag)
  • Ovčárna (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Schäferei)
  • Senotín (i název k. ú, německy Zinolten)
  • Skalka (k. ú. Skalka u Nové Bystřice, Kebharec, německy Kebharz)
  • Smrčná (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Fichtau)

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Bystřici.

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b V rámci koalice ČSSD-ODS
  3. V rámci Čtyřkoalice
  4. V rámci Koalice
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 

LiteraturaEditovat

  • BAUER, Zdeněk. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: Zdeněk Bauer, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 39–45. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter (osady Klášter I • Klášter II • Mýtinky) • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice