Nová Bystřice

město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji

Nová Bystřice (německy Neu Bistritz) je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Žije v něm přibližně přibližně 3 200[1] obyvatel.

Nová Bystřice
Celkový pohled na město ze západu
Celkový pohled na město ze západu
Znak města Nová BystřiceVlajka města Nová Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0313 546798
Pověřená obecNová Bystřice
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
Okres (LAU 1)Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 192 (2022)[1]
Rozloha81,83 km²
Nadmořská výška588 m n. m.
PSČ378 33
Počet domů1 107 (2021)[2]
Počet částí obce13
Počet k. ú.13
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMírové náměstí 58
378 33 Nová Bystřice
podatelna@novabystrice.cz
StarostaJiří Zimola
Oficiální web: www.novabystrice.cz
Nová Bystřice
Nová Bystřice
Další údaje
Kód obce546798
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce (Trať 229), otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nová Bystřice je pověřená obec, do správního obvodu Nové Bystřice spadají obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem.

HistorieEditovat

První zmínka o Bystřici (tehdy ještě Vistritz) pochází již z roku 1175, což z tohoto města činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec. Osada Vistritz byla součást raabského panství v Dolních Rakousech. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě.

Další bystřický pán, Vilém z Landštejna, rebeloval proti Janu Lucemburskému - ten v roce 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později zcela obrátil a stal se královým rádcem.

Roku 1381 se Bystřice stala majetkem rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipold z Krajku. V roce 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice.

Krajíři z Krajku vymřeli v roce 1575 po meči a zadlužené panství se vystřídalo v rukou Lobkowitzů a Kinských. Roku 1615 panství koupila hraběnka Lucie Otýlie z Hradce, který ho poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal absolutně největší rozvoj bystřického panství.

Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy majitelé novobystřického panství rychle střídali. V roce 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter v Klášteře, který v roce 1493 založil paulánský řád. O více než 100 let později sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.

V důsledku Mnichovské dohody a následného odstoupení pohraničních území se na podzim roku 1938 stala Nová Bystřice součástí říšské župy Dolní Podunají. Osvobozena byla dne 8. května 1945 a o několik dní později bylo německé obyvatelstvo vysídleno a postupně dosídleno českým obyvatelstvem z okolních českých obcí.

Klášter karmelitánek 1914-1926Editovat

Klášter karmelitánek v Nové Bystřici (Kloster Regina Pacis in Neubistritz) založila řádová sestra Gabriela, dcera rakouského generálního prokurátora Eduarda von Liszt a matky Henriette (rozené Wolf), narozená jako Hedwig von Liszt ve Vídni v roce 1866.[3] V roce 1889 Hedvika vstoupila do karmelitánského kláštera ve Vídni-Baumgarten.[4] Brzy se stala podpřevorkou a mistrovou novicek. Kníže-biskup Dr. Josef Kahn von Gurk z vídeňského Karmelu ji požádal o podporu při založení nového kláštera v Himmelau (Schloss Himmelau) v Korutanech. Později založila další klášter v Mariboru (na území historického Dolního Štýrska), který byl knížetem-biskupem Mihaelem Napotnikem vysvěcen 7. ledna 1906 a v roce 1908 jej obývala komunita 8 řádových sester. Z důvodu malé materiální podpory ze strany biskupa se komunita 6 karmelitánek 21. listopadu 1913 usídlila ve Slavonicích v bývalé poustevně u kostela svatého Ducha a později ve Starém Hobzí.[5] Vzhledem k tomu, že se nechtěly stát součástí Řádu bosých karmelitánů, zakoupily na začátku první světové války objekt v Nové Bystřici a zůstaly nezávislé. Z kláštera v Kolíně nad Rýnem obdržely pro svou kapli kopii obrazu Panny Marie (Regina pacis). Po rozpadu habsburské říše vzrostla v roce 1918 nově založeném Československu protiněmecká a protikatolická nálada (Pryč od Říma),[6] jež vedla k prvnímu rušení německých klášterů. V roce 1926 musely karmelitky svůj klášter opustit.[7] Komunita osmi karmelitek se přestěhovala do Rödelmaieru v Dolních Frankách (Kloster Regina Pacis in Rödelmaier), kde získaly zámeček s parkem a ovocným sadem. Zakladatelka kláštera matka představená Gabriela von Liszt zemřela 31. prosince 1941 a byla jako první pochována na klášterním hřbitově.[8][9]

GeografieEditovat

Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde silniční hraniční přechod Nová Bystřice-Grametten. Na turistických stezkách Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag jsou pro přechod státní hranice určená místa. Po plném zapojení České republiky do schengenského prostoru zde vzniklo další přeshraniční propojení v úseku Peršlák - Rottal a v úseku Artolec-Hirschenschlag vznikly společné hraniční cesty.[10]

Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem.

Přírodní poměryEditovat

Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.).

49 % rozlohy města (39,99 km²) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice.

Přírodní parkyEditovat

Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka – Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada.

Přírodní rezervaceEditovat

Přírodní památkyEditovat

Ekonomika městaEditovat

 
Mírové náměstí, horní část

Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje několik restauračních zařízení, hotelů a penizonů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, běžkařskými trasami, golfovým hřištěm a rybníkem Osika.

PolitikaEditovat

Nová Bystřice je baštou České strany sociálně demokratické, která zde vyhrála všechny volby od roku 1998 a v městském zastupitelstvu má nadpoloviční většinu. I v komunálních volbách v roce 2018 zde ČSSD zvítězila a udržela si i většinu v zastupitelstvu (8 zastupitelů z celkových 15). V letech 1998 - 2008 byl starostou Nové Bystřice Jiří Zimola, v letech 2008 až 2017 hejtman Jihočeského kraje. Starostou města se stal znovu v prosinci roku 2020 poté, co jeho předchůdce Vladimír Bláha odešel do důchodu.

Výsledky voleb v Nové Bystřici
ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL
Komunální 1994 47,46[12] 47,46[12] 49,45 -
Parlamentní 1996 29,77 21,65 20,63 4,55
Parlamentní 1998 39,32 20,87 19,50 5,15
Komunální 1998 47,29 - 33,27 10,61
Krajské 2000 20,02 16,46 37,31 13,30[13]
Parlamentní 2002 37,47 18,69 28,78 6,72[14]
Komunální 2002 51,11 13,11 23,19 12,59
Evropské 2004 11,98 27,52 32,20 3,18
Krajské 2004 26,89 30,95 30,67 3,64
Parlamentní 2006 32,91 31,16 22,32 4,45
Komunální 2006 52,52 24,13 23,36 -
Krajské 2008 61,38 17,78 15,76 0,82
Evropské 2009 32,33 27,83 22,50 2,16
Parlamentní 2010 28,87 16,94 20,23 1,12
Komunální 2010 51,58 8,10 15,64 -
Evropské 2014 17,56 8,21 25,21 1,98
Komunální 2018 50,12 - 14,29 -
Evropské 2019 5,76 14,95 13,87 1,08

Části městaEditovat

Město Nová Bystřice se skládá ze třinácti částí na třinácti katastrálních územích.

  • Albeř (i název k. ú, německy Albern; připojeno 1. ledna 1976[15])
  • Artolec (i název k. ú, německy Artholz)
  • Blato, do r. 1956 Žišpachy (k. ú. Blato u Hůrek, německy Sichelbach)
  • Hradiště (k. ú. Hradiště u Nové Bystřice, německy Burgstall')
  • Hůrky (i název k. ú, německy Adamsfreiheit), dříve město
  • Klášter (i název k. ú, německy Kloster; také k. ú. Konrac)
  • Klenová (k. ú. Klenová u Hůrek, německy Leinbaum)
  • Nová Bystřice (i název k. ú, také neosídlené k. ú. Mnich u Nové Bystřice)
  • Nový Vojířov (i název k. ú, též Peršlák, Bernšlag, německy Böhmisch Bernschlag)
  • Ovčárna (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Schäferei)
  • Senotín (i název k. ú, německy Zinolten)
  • Skalka (k. ú. Skalka u Nové Bystřice, Kebharec, německy Kebharz)
  • Smrčná (leží v k. ú. Nová Bystřice, německy Fichtau)

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Bystřici.

RodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hedwig Edle von Liszt. geni_family_tree [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  4. Karmelitinnen in Wien - Karmel St. Josef. www.ordensgemeinschaften.at [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  5. Kronika města Slavonice 1923-1965, s. 9.
  6. Mezi „Pryč od Říma!“ a „Modem vivendi“: z osudů katolické církve v Československu za první republiky a za německé okupace. Recenzovaný sociálně antropologický časopis [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  7. Von der Familie Kirchner und dem Gärtner: „So berichtete sie vom Jahr 1926, als im Kloster Neubistritz der Apostolische Visitator war und den Schwestern erklärte, dass sie das Kloster in diesem Ort in Mähren nicht halten können, weil sie hier ob ihrer Lebensweise angefeindet werden. Am besten sollten sie in ein anderes Bistum gehen. Die Karmelitinnen erhofften sich Hilfe durch Gebete auf der Suche nach einem neuen Kloster. Die kam aus München. Von dort wurde mitgeteilt, dass in Rödelmaier ein ehemaliges Schloss mit Park und Obstgarten zu verkaufen ist. Eine hohe Mauer sei vorhanden und die Zahlungsbedingungen annehmbar. Dazu war es allerdings nötig, den damaligen Würzburger Bischof Matthias Ehrenfried zu besuchen. Der Bischof verwies auf ein vorhandenes Kloster in Himmelspforten, ließ sich dann aber überzeugen, dass zwei Klöster „Segen durch doppeltes Gebet“ bedeuten.“. rhoenundstreubote.de [online]. 2016-10-18 [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  8. DIERßEN, Matthias. Von Südböhmen nach Unterfranken. Die Schwestern des Karmels in Rödelmaier kamen aus Neubistritz [online]. Dostupné online. 
  9. Karmel Rödelmaier - Unser Kloster. www.karmel-roedelmaier.de [online]. [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  10. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  11. a b Jihočeský kraj má čtyři nové přírodní památky. Jsou to rybníky a všechny najdete na Jindřichohradecku. www.kraj-jihocesky.cz [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 
  12. a b V rámci koalice ČSSD-ODS
  13. V rámci Čtyřkoalice
  14. V rámci Koalice
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25. 
  16. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  17. Český hudební slovník osob a institucí [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BAUER, Zdeněk. Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: Zdeněk Bauer, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 39–45. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter (osady Klášter I • Klášter II • Mýtinky) • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice