Klášter (Nová Bystřice)

část obce Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec

Klášter (německy Kloster) je místní část Nové Bystřice na Landštejnsku na úpatí Českomoravské vrchoviny v jihovýchodních Čechách. V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.[1]

Klášter

Klášter v zimě
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 48 (2011)
Domů 43
Lokalita
PSČ 378 33
Součást obce Nová Bystřice
Okres Jindřichův Hradec
Katastrální území Klášter a Konrac (13,83 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°1′23″ s. š., 15°9′30″ v. d.
Klášter
Red pog.svg
Klášter
Další údaje
Kód části obce 404209
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1850 byl Klášter obcí v okrese Jindřichův Hradec. V roce 1869–1910 byla osadou obce Konrač (německy Konrads). V roce 1921–1930 osada obce Konrac, v roce 1931 samostatnou obcí Klášter v roce 1950–1961 rovněž samostatnou obcí v okrese Jindřichův Hradec. Leží na silnici z Nové Bystřice do Slavonic, 3 km jižně od Hůrek. Západně od vesnice stojí u silnice nepřehlédnutelná budova klášterního kostela, s několika domy starobylé osady Klášter, jež je od Nové Bystřice oddělena Klášterním rybníkem a loukami. V osadě žije celkem 49 obyvatel.

Obsah

HistorieEditovat

 
Pohled na vstupní bránu

V místě pozdějšího kostela vytékaly tři prameny, které dostaly pověst zázračných. Protože sem chodilo mnoho lidí, v roce 1493 zde řád paulánů postavil první budovu. V roce 1501, ze kterého pochází první písemná zmínka,[2] Kunrát z Krajku vybudoval vedle dům zvaný „Sana cella“. Roku 1507 byl postaven poutní kostel. Klášter v roce 1533 údajně přepadli příslušníci sekty novokřtěnců, kteří mnichy povraždili a klášter i s kostelem vypálili.

V pobělohorském období sem Adam Pavel Slavata, pán na Bystřici, roku 1626 opět povolal řeholníky (přišli z Burgundska) a nechal vystavět kostel s klášterem znovu, podle plánů, které roku 1668 vypracovali italští architekti Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Francesco Caratti.

Do dnešního dne zůstal z tohoto konventu paulánů pouze stavebně cenný Chrám Nejsvětější Trojice, budovaný od roku 1668 Orsim, zasazený do půvabné rybničnaté krajiny.

Za josefínských reforem byl klášter zrušen. Klášterní budovy obdivovali turisté až do padesátých let 20. století, pak byly zbořeny. Zůstal jen kostel s boční chodbou, vedle kostela volně vytéká pramen vody.

KlášterEditovat

  • Tento barokní kostel ze 17. století, který stojí na místě původního vypáleného kostela s klášterem je zasazen do rybniční oblasti a dominuje celému okolí. V těsné blízkosti kostela leží Klášterský rybník a opodál vodní nádrž Osika.
  • Pod mohutným oltářem s postavami českých patronů v nadživotních velikostech a centrálním obrazem zobrazující Kristovu rodinu s Nejsvětější Trojicí z roku 1681 se nachází soutok tří léčivých pramenů stékajících se v potůček, který vyvěrá na povrch v blízkosti kostela jako studánka. V legendách se mluví o moci pramenů, které mají mít léčivé účinky na oči.
  • Nejvýznamnější památkou v kostele je Strom života. Je to dřevořezba z jednoho kusu dřeva neznámého autora datovaná k roku 1720. Nyní je Strom života vystaven v Národní galerii v Praze.
  • Za dobrovolný příspěvek se v kostele dělají na objednávku prohlídky? při kterých se dostanete i do působivého klášterního podzemí. Se svíčkou v ruce tu lze projít několik desítek metrů chodeb, které údajně v minulosti měly vést až na hrad Landštejn.
  • Další zajímavostí je, že kněžiště nebo někdy také chór je u většiny kostelů orientován na východ, ale v tomto kostele je neobvykle obrácen na západ.

ZajímavostiEditovat

  • Severně od kostela je další klášterní rybník Osika (68 ha), dříve nazývaný Ospava nebo Asp (zkratka Abbatia sancti Pauli), jehož břehy slouží také k letní rekreaci (UK).
  • V době totalitního režimu byl klášter velice znehodnocen a zanedbáván. Jeho prostory byly údajně využívány i jako sklady.
  • V dnešní době je kostel opraven a má novou fasádu.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 184.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 216.  

LiteraturaEditovat

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.

Externí odkazyEditovat

Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice