Otevřít hlavní menu

Hůrky (Nová Bystřice)

část obce Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec

Hůrky (německy Adamsfreiheit) jsou částí města Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec. V roce 2011 zde trvale žilo 163 obyvatel.[1] Pozůstatky bývalého městečka Hůrky stojí na vyvýšenině, čtyři kilometry severovýchodně od Nové Bystřice, ze které přes Hůrky vede silnice k Senotínu. Další silnice vede z Hůrek k Blatu a dále k Landštejnu, pěšky nebo na kole je možné dostat se do Dobré Vody a do Potočné.

Hůrky
Pohled na vesnici od jihovýchodu
Pohled na vesnici od jihovýchodu
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 163 (2011)
Domů 48
Nadmořská výška 672 m
Lokalita
PSČ 378 33
Obec Nová Bystřice
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Čechy
Katastrální území Hůrky (2,29 km²)
Zeměpisné souřadnice
Hůrky
Hůrky
Hůrky, Česko
Další údaje
Kód části obce 49603
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hůrky jsou nejvýše položeným sídlem okresu Jindřichův Hradec.[zdroj?]

NázevEditovat

Název vesnice je odvozen ze slova hórka ve významu malá hora. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Adamsfreyheit (1790, 1842) a Horky (Hůrky) nebo Adamsfreiheit (1854).[2]

HistorieEditovat

V oblasti se nejdříve usadili poustevníci. Název napovídá, že se jedná o bývalé horní město. Jménem Hory, Hůry, Hůrky bývala ve středověku označována místa, kde byly těženy drahé kovy. V případě Hůrek se odhaduje, že se zde těžilo stříbro už ve 12. století.[zdroj?] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[3]

Největšího rozmachu těžba dosáhla zřejmě v 16. a 17. století. Nejznámější byl Čertův důl (Tewlův od německého Teufel/čert) na stříbro, který roku 1530 koupil od bratrů Tewlů Adam I. z Hradce. V roce 1628 Hůrky dostal od své matky Adam Pavel Slavata z Bystřice, který v roce 1637 osadě udělil městská privilegia, povolal sem další německé horníky, kteří těžili síru a skalici. Po něm město mělo německý název Adamsfreiheit.

V roce 1870 žilo v Hůrkách 577 obyvatel německé národnosti, kteří se většinou zabývali výrobou plátna. Konaly se zde do roka dva jarmarky. Po roce 1945 došlo k vysídlení původního obyvatelstva, osídlení českým obyvatelstvem asi nebylo jednoduché, v odlehlé oblasti s drsným počasím se bez vhodných pracovních příležitostí lidem příliš žít nechtělo. Ani na počátku jedenadvacátého století Hůrky nepůsobí dojmem rozkvétající obce, spíše opačně.

V osmdesátých letech 20. století bylo v Hůrkách plánováno otevření uranových dolů. Než mohla být těžba zahájena, došlo ke změně politického systému a od těžby bylo upuštěno. Do té doby se o oživení Hůrek staral státní statek, státní lesy a vojenská jednotka protivzdušné ochrany státu, která zde měla kasárna. Také místní škola je v současné době uzavřena pro malý počet žáků, kteří byli převedeni do školy v Nové Bystřici.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů v letech 1869–2001[3]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 570 486 474 449 511 421 413 225 217 228 204 157 178
Počet domů 95 95 89 89 91 90 91 72 62 46 42 47 48

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Bystřici.

Na Křížovém vrchu jihovýchodně od obce stála kaple Panny Marie Bolestné z roku 1841, ke které vedla Křížová cesta. Zbořeno kolem roku 1955.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 184. 
  2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hůrky, s. 802, 803. 
  3. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 216. 

Externí odkazyEditovat

Město Nová Bystřice

Albeř • Artolec • Blato • Hradiště • Hůrky • Klášter (osady Klášter I • Klášter II • Mýtinky) • Klenová • Nová Bystřice • Nový Vojířov • Ovčárna • Senotín • Skalka • Smrčná
Zaniklá ves: Mnich u Nové Bystřice