Adam I. z Hradce
Adam I. z Hradce (1494 – 15. červen 1531 Praha) byl představitel rodu pánů z Hradce, nejvyšší kancléř Českého království, syn Jindřicha IV. z Hradce a Anny Minstrberské.[1]
| Adam I. z Hradce | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší kancléř Českého království | |
| Ve funkci: 3. března 1523 – 15. června 1531 | |
| Panovník | Ludvík Jagellonský, Ferdinand I. Habsburský |
| Předchůdce | Jindřich Švihovský z Rýzmberka |
| Nástupce | Hanuš Pluh z Rabštejna |
| Narození | 1494 |
| Úmrtí | 15. červen 1531 Praha  Habsburská monarchie |
| Národnost | Čech |
| Choť | (1515) Anna z Rožmitálu (1500–1563) |
| Rodiče | Jindřich IV. z Hradce a Anna Kateřina Minsterberská |
| Děti | Jáchym z Hradce, Zachariáš z Hradce |
| Příbuzní | vnuk: Adam II. z Hradce (1549–1596) vnuk: Menhart Lev z Hradce († 1579) vnučka: Kateřina z Hradce (asi 1577–1598) pravnuk: Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604) pravnučka: Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633) |
| Sídlo | Jindřichův Hradec |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
.jpg)
Správy rodových panství s ústředím v Jindřichově Hradci se ujal na přelomu let 1511 a 1512. O jedenáct roků později (3. března 1523) ho český král Ludvík Jagellonský jmenoval nejvyšším kancléřem Českého království.[2] Po Ludvíkově tragické smrti v roce 1526 patřil k rozhodujícím stoupencům kandidatury Ferdinanda I. Habsburského na uprázdněný český královský trůn. Při jeho slavnostní korunovaci nesl hradecký velmož říšské jablko a brzy se stal jedním z kmotrů při křtu Ferdinandova syna Maxmiliána.
I v dalších letech přináležel k významným stoupencům habsburské politiky. Zahájil rozsáhlé renesanční přestavby zámku v Jindřichově Hradci. Z titulu své funkce pomohl i svým příbuzným z rožmberského rodu Vítkovců při zachování celistvosti dominia po smrti Petra IV. z Rožmberka.
Z manželského svazku s Annou z Rožmitálu (1500–1563), dcerou Zdeňka Lva z Rožmitálu a Kateřiny Švihovské, s níž se oženil roku 1515, vzešlo celkem pět dětí, tři dcery a dva synové (Jáchym a Zachariáš). Adamova závěť z roku 1529 obsahuje první dosud známou písemnou zmínku o rozdávání "sladké kaše" chudým na jindřichohradeckém zámku o Zeleném čtvrtku.
Vývod z předkůEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Všeobecná encyklopedie 3. Praha: Diderot, 1999. 473 s. ISBN 80-902555-5-8. S. 230.
- ↑ ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha, Litomyšl: Paseka, 2012. 232 s. ISBN 978-80-7432-225-9. Kapitola V červáncích novověku (1517-1526), s. 222.
LiteraturaEditovat
- BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.
