Stráž nad Nežárkou (zámek)

hrad přestavěný na zámek

Stráž nad Nežárkou je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městěokrese Jindřichův Hradec. Stojí na východním okraji města na ostrožně nad řekou Nežárkou. Založen byl ve druhé polovině třináctého století pány ze Stráže. V roce 1570 vyhořel a později byl přestavěn v pozdně renesančním slohu. Barokní přestavba proběhla po roce 1715 za Černínů. V první polovině dvacátého století byla významnou majitelkou zámku operní pěvkyně Ema Destinnová. Zámek je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Stráž nad Nežárkou
Dominantou zámeckého průčelí je okrouhlá věž s břitem
Dominantou zámeckého průčelí je okrouhlá věž s břitem
Základní informace
Sloh gotický, barokní
Výstavba 13. století
Přestavba 17. a 18. století
Stavebník páni ze Stráže
Další majitelé Slavatové
Šternberkové
Černínové z Chudenic
Poloha
Adresa náměstí Emy Destinnové 1, Stráž nad Nežárkou, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Emy Destinnové
Souřadnice
Stráž nad Nežárkou
Stráž nad Nežárkou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 29557/3-2226 (PkMISSezObr)
Web www.zamekstraz.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hrad založili ve druhé polovině třináctého století páni ze Stráže, kteří byli jednou z větví Vítkovců.[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1284, kdy na něm sídlil Sezema z Hradce. Jeho potomkům hrad patřil až do roku 1474, kdy pravděpodobně zemřel poslední mužský příslušník rodu, kterým byl nejvyšší zemský sudí Jiří ze Stráže. Hrad po něm zdědila jeho sestra Kateřina provdaná za Jana z Donína. Dalším majitelem se neznámým způsobem stal Jan ze Šelmberka. Stráž nakonec zůstala pánům z Donína, protože po roce 1483 ji zdědil nezletilý Bedřich z Donína, za kterého panství spravoval jeho strýc Bořivoj z Donína a na Okoři.[3]

Na počátku šestnáctého století se majitelem stal Václav Vencelík z Vrchovišť, jehož pět synů se pro špatné hospodaření zadlužilo, a proto roku 1518 prodali hrad, město a dvůr Stráž Václavovi z Liběchova za sedm tisíc kop grošů.[3] Součástí prodeje byly také vesnice Pístina, Příbraz, Libořezy, Mníšek, Stříbřec, Mláka, Novosedly, Kolence a Klec.[4] Od potomků Václava z Liběchova panství koupil Jan starší z Lobkovic na Nové Bystřici a Točníku. Od něj Stráž roku 1577 koupil Vilém z Rožmberka, který pověřil Jakuba Krčína, aby rozšířil rybniční soustavu na panství. Petr Vok z Rožmberka roku 1596 část panství s hradem prodal Adamovi z Hradce za 26 tisíc kop míšeňských. Adam však téhož roku zemřel a jeho syn Jáchym Oldřich přenechal Stráž své sestře Lucii Otilii provdané za Viléma Slavatu.[3] Někdy v té době nejspíše proběhla renesanční přestavba a Slavatům zámek patřil až do roku 1693, kdy jej jako věno získal Vratislav ze Šternberka. V letech 1715–1733 zámek patřil Františku Josefu Černínovi z Chudenic.[4]

Od doby, kdy zámek patřil Slavatům, nesloužil jako panské sídlo. Roku 1735 jej koupil rytíř Jan Petr Jungwirt a nechal ho barokně přestavit.[4] Dalšími majiteli se stali roku 1752 hrabě Prospero Berchtold z Uherčic, roku 1796 svobodný pán Josef Hillgartner z Lilienberka, roku 1800 Josef z Lilienbornu a roku 1811 Jan František Lippa. Od něj zámek téhož roku koupil svobodný pán Karel Ludvík Leonhardi.[3] V letech 1914–1930 zámek patřil operní pěvkyni Emě Destinnové.[4]

Stavební podobaEditovat

Dvoudílný hrad se skládal z hradního jádra a předhradí, z jehož zástavby se dochovala čtverhranná věž přestavěná na zvonici u budovy základní školy. Tomáš Durdík předpokládal její pozdně gotický původ,[2] ale podle Památkového katalogu vznikla až na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století.[5] Hrádní jádro chránila hradba zpevněná okrouhlou baštou v jihovýchodním nároží. Dominantou čela jádra je věž opatřená břitem. Bývala považována za raně gotický bergfrit, ale vzhledem ke stavební podobě vyšších pater byla postavena nejspíše až v patnáctém století, i když je možné, že spodní část snad až do úrovně druhého patra je starší. Hradní palác stával severně od věže.[2]

Dochovaný trojkřídlý zámek má půdorys písmene U. Do dvora se vchází portálem pod věží a jiný zazděný portál se nachází na druhé straně věže.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-10-21]. Identifikátor záznamu 140938 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Stráž nad Nežárkou, s. 523. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Stráž hrad, s. 269–271. 
  4. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Stráž nad Nežárkou, s. 182–183. 
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-10-21]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Stráž hrad, s. 264–271. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat