František Karel Matyáš ze Šternberka

český šlechtic

František Karel Matyáš ze Šternberka (26. září 16129. srpna 1648, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.

František Karel Matyáš ze Šternberka
Erb rodu Šternberků
Erb rodu Šternberků
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1648 – 9. srpen 1648
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceBernard Ignác Jan z Martinic
NástupceHeřman Černín z Chudenic
Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
9. srpen 1640 – 1648
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
PředchůdceRudolf z Valdštejna
NástupceFlorián Jetřich ze Žďáru
Královský rada
Císařský komorník

Narození1612
Úmrtí1648 (ve věku 35–36 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťLudmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672)
RodičeAdam II. ze Šternberka († 1623)
Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649)
DětiVáclav Vojtěch (1641–1708)
Ignác Karel (1644–1700)
Profesešlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.

Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.

Manželství a potomstvoEditovat

Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.

PotomciEditovat

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1983
  • KILIÁN, Jan a kolektiv: Horažďovice v raném novověku; České Budějovice, 2019; 287 s. ISBN 978-80-88030-44-7

Externí odkazyEditovat