Otevřít hlavní menu

František Karel Matyáš ze Šternberka

český šlechtic

František Karel Matyáš ze Šternberka (26. září 16129. srpna 1648, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.

František Karel Matyáš ze Šternberka
Erb rodu Šternberků
Erb rodu Šternberků

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1648 – 9. srpen 1648
Panovník Ferdinand III.
Předchůdce Bernard Ignác Jan z Martinic
Nástupce Heřman Černín z Chudenic

Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
9. srpen 1640 – 1648
Panovník Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce Rudolf z Valdštejna
Nástupce Florián Jetřich ze Žďáru

Královský rada

Císařský komorník

Narození 26. září 1612
Úmrtí 9. srpna 1648 (ve věku 35 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Ludmila Benigna Kavková z Říčan
Rodiče Adam II. ze Šternberka
Profese šlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.

Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.

Obsah

Manželství a potomstvoEditovat

Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.

PotomciEditovat

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1983

Externí odkazyEditovat