Wikipedie

Tenisová sezóna Rogera Federera 2012

Tenisová sezóna Rogera Federera 2012 znamenala pro švýcarského tenistu zisk dosud posledního grandslamového titulu, když ve finále Wimbledonu porazil skotského hráče Andyho Murrayho 4–6, 7–5, 6–3 a 6–4. Sedmou wimbledonskou trofejí se dotáhl na Peta Samprase a 17. titulem z Grand Slamu ustanovil nový historický rekord mužského tenisu. Na Australian Open a French Open došel do semifinále, když v prvním případu skončil na raketě světové dvojky Rafaela Nadala a ve druhém jej zdolal první hráč žebříčku Novak Djoković. Na US Open zakončil jeho účinkování sedmý tenista světové klasifikace Tomáš Berdych ve čtvrtfinálové fázi.

Federerova sezóna 2012
Roger Federer na Cincinnati Masters
TrenérPaul Annacone
Severin Lüthi
Výdělek8 584 842 USD
              0 USD (podíl čtyřhry)
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů71–12 (85,54 %)
Tituly6 ATP
Nejvyšší umístění1. místo (9. července)
Nejnižší umístění3. místo (2. ledna)
Konečné umístění2. místo (▲+1)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále
French Opensemifinále
Wimbledonvítěz
US Openčtvrtfinále
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále
Olympijské hryStříbrná olympijská medaile stříbro
Čtyřhra
Poměr zápasů1–3 (25,0 %)
Nejvyšší umístění122. místo (20. února)
Nejnižší umístění1300. místo (28. května)
Konečné umístění1276. místo (▼–1142)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo
Týmové soutěže
Davis Cup1. kolo Světové skupiny
Sezóny
< 2011
2013 >

Wimbledonský titul jej katapultoval do čela světové klasifikace. Při nástupu na tenisový trůn ztrácel jediný týden na Samprasův rekord 286 týdnů. Světové klasifikaci vévodil nepřetržitě dalších 16 týdnů až do konce října, čímž ustanovil nový absolutní rekord v počtu 302 týdnů strávených na pozici prvního hráče světa. V konečné klasifikaci roku figuroval na 2. místě.

Necelý měsíc po Wimbledonu proběhl na travnatých dvorcích All England Clubu tenisový turnaj Her XXX. letní olympiády v Londýně. Singlovou soutěží prošel až do finále, které mělo stejné složení jako wimbledonský boj o titul. Andy Murray mu oplatil předešlou porážku a Federer tak získal stříbrnou medaili, po pekingském zlatu, druhý olympijský kov.

V kategorii Masters si připsal tři vítězství, když jako první tenista historie vyhrál turnaj hraný na modré antuce – španělský Mutua Madrileña Madrid Open. Další dvě trofeje si odvezl z amerických betonů v Indian Wells Masters a Cincinnati Masters, čímž dosáhl na rekordních dvacet jedna titulů této série. Ve třetí nejvyšší kategorii ATP 500 Series vybojoval v zimní fázi sezóny dvě výhry na nizozemském Rotterdam Open a arabském Dubai Tennis Championships. Naopak šesté vítězství ze Swiss Open nezískal, když jej ve finále přehrál Juan Martín del Potro až v tiebreaku rozhodující sady.

V pozici poraženého finalisty podruhé odjížděl ze závěrečného Turnaje mistrů, kde po nezvládnutých koncovkách obou setů 6–7 a 5–7, nestačil na světovou jedničku Novaka Djokoviće.

Přehled sezóny editovat

Zimní sezóna na tvrdém povrchu editovat

Qatar Open editovat

 
Sezónu 2012 zahájil na Qatar Open

Úvodním turnajem sezóny se první lednový týden stala arabská událost Qatar ExxonMobil Open, kam přijížděl jako obhájce titulu. V prvním kole přehrál finalistu předešlého ročníku Nikolaje Davyděnka. Do semifinále prošel přes slovinského kvalifikanta Grega Žemlju a osmého nasazeného Itala Andrease Seppiho v těžkém třísetovém utkání, kde se nevyhnul řadě chyb.[1] Před reprízou semifinále z roku 2011 proti světové šestce Jo-Wilfriedu Tsongovi byl nucen odstoupit pro křeče zádového svalstva. Jednalo se teprve o druhé Švýcarovo odstoupení z turnaje kvůli zdravotním potížím. Poprvé tak učinil na halovém Paris Masters 2008.[2]

Australian Open editovat

Na Grand Slamu Australian Open, probíhajícím v Melbourne Parku, neztratil při cestě do semifinále ani jeden set. Na jeho raketě postupně zůstali ruský kvalifikant Alexandr Kudrjavcev,[3] a po volném druhém kole pro odstoupení Andrease Becka se zraněnými zády,[4][5] mu ve třetí fázi podlehl Chorvat Ivo Karlović, vůči kterému navýšil aktivní poměr vzájemných utkání na 10–1.[6] V osmifinále jej vyzval australský teenager Bernard Tomic, s nímž si bez potíží poradil za méně než dvě hodiny. Vylepšil tak tenisový rekord v počtu čtvrtfinále grandslamu bez přerušení, již na třicet jedna účastí.[7] Mezi poslední osmičkou v jubilejním 1000. zápasu kariéry zdolal neoblíbeného soupeře a světovou jedenáctku Juana Martína del Potra. Jednalo se o jejich první střetnutí od pětisetové výhry Argentince ve finále US Open 2009. S přibývajícím časem Švýcar zvyšoval kontrolu nad utkáním a výsledkem 6–4, 6–3, 6–2, dovolil del Potrovi uhrát pouze o jeden game více než Tomicovi.[8]

Jako první třicátník od dob Andreho Agassiho postoupil do semifinále Australian Open. Šňůru neporazitelnosti od září 2011 prodloužil na 24 utkání. Do zápasu proti druhému hráči žebříčku Rafaelu Nadalovi vstoupil ziskem úvodní sady. Následně však zhoršil pohyb po dvorci a tři zbylé sety prohrál, když ve třetím dějství nezvládl tiebreak se šancí na vedení 2:1. Po 63 nevynucených chybách odešel poražen 7–6, 2–6, 6–7 a 4–6, čímž prohloubil pasivní vzájemnou bilanci s Nadalem na 9–18.[9]

Rotterdam Open editovat

Po návratu na evropský kontinent odehrál ABN AMRO World Tennis Tournament v Rotterdamu. Na nizozemský turnaj se vrátil poprvé od triumfu v roce 2005. Na cestě do finále přehrál Francouze Nicolase Mahuta, a po odstoupení Michaila Južného ve druhém kole, vyřadil nejlepšího Fina Jarkka Nieminena. V semifinále ztratil úvodní sadu proti agresivně hrajícímu 49. tenistovi světa Nikolaji Davyděnkovi. Duel však dokázal otočit a postoupit do finále.[10] V něm jej podruhé v roce čekal Argentinec Juan Martín del Potro, kterému nepovolil opět ani set a triumfoval 6–1, 6–4. Dne 19. února si tak připsal první titul sezóny a celkově 71. kariérní.[11]

Dubai Tennis Championships editovat

Na Arabském poloostrově se zúčastnil turnaje Dubai Tennis Championships, kde si v prvním kole poradil se světovou čtyřicítkou Michaëlem Llodrou. Po jednoznačném průběhu úvodního setu, kdy soupeři nadělil „kanára“, musel postup vybojovat až ve zkrácené hře druhého dějství.[12][13] Po pomalejším rozjezdu ve druhém kole, porazil Španěla Feliciana Lópeze,[14] a ve třetím nedal šanci ruskému hráči Michailu Južnému, když na podání ztratil pouze čtrnáct míčů.[15] Mezi poslední osmičkou potřetí v sezóně přehrál světovou desítku Juana Martína del Potra, tentokrát po dvou zvládnutých tiebreacích.[16] V bitvě o titul jej vyzval čtvrtý tenista žebříčku Andy Murray narozený ve Skotsku, proti němuž opět zvládl koncovky obou setů. Výsledkem 7–5, 6–4 slavil druhý turnajový triumf v řadě a celkově pátý dubajský.[17] Na celé události neztratil žádný set.

BNP Paribas Open editovat

Po dvou čerstvých trofejích se na počátku března přemístil do Spojených států, kde již tradičně v úvodní části sezóny proběhly dva Mastersy. Před prvním z nich odehrál exhibici BNP Paribas Showdown proti bývalé světové jedničce Andymu Roddickovi v Američanově posledním roce kariéry. Po dvou vyrovnaných setech Roddick dovedl duel do vítězného konce poté, co uspěl v tiebreaku druhého dějství.

 
Po šesti letech vyhrál celkově čtvrtý titul na Indian Wells Masters

Na kalifornském BNP Paribas Open jej před úvodním zápasem trápily příznaky chřipkového onemocnění. Podobné symptomy virózy postihly v místě turnaje více hráčů.[18] Po volném losu zdolal mladého amerického kvalifikanta Denise Kudlu.[19] Ve třetí fázi ztratil první set s Kanaďanem Milosem Raonicem. Švýcar však razantně odpověděl dvěma prolomenými podáními ve druhém setu a utkání již nepustil, když v závěru rozhodující sady opět soupeře brejknul.[20][21] Proti 50. brazilskému hráči klasifikace Thomazovi Belluccimu musel podstoupit opět třísetovou anabázi se šťastným koncem. Ještě ne zcela zotaven hrál Federer proti odpočatému Brazilci, který prošel druhým kolem bez boje. Ve třetí sadě Švýcar nalezl ztracený rytmus a po prolomení podání postoupil do čtvrtfinále.[22] Počtvrté v roce narazil na Juana Martína del Potra a počtvrté jej porazil, když mu během zápasu třikrát sebral servis. Za šedesát devět minut slavil vítězství, které se stalo jeho jubilejní 250. výhrou na turnajích série Masters 1000.[23]

V semifinále oplatil melbournskou porážku z úvodu roku Rafaelu Nadalovi. Vytrvalý déšť odložil začátek duelu o několik hodin. Poté, co oba aktéři nastoupili na dvorec, Švýcar převzal iniciativu a nabídku dvou breakbolů proměnil v zisk úvodního dějství. Do trháku se dostal i ve druhé sadě, když dvakrát prolomil Španělovi podání. Rodák z Mallorky se ještě pokusil zápas zdramatizovat, ale zisk Federerova servisu ani krátké přerušení pro déšť, již Švýcara nezastavily, aby utkání zakončil esem. Nad Nadalem si tak připsal desátou kariérní výhru.[24] Ve finále zůstal na jeho raketě jedenáctý hráč světa John Isner, jenž ho dokázal překvapivě porazit v únorovém daviscupovém utkání. Po setech 7–6, 6–3, mu Federer prohru vrátil a po šesti letech získal čtvrtý titul z Indian Wells Masters. Zaznamenal tak rekordní 19. turnajovou trofej v kategorii ATP World Tour Masters 1000 a dotáhl se v tomto parametru na prvního na Nadala.[25]

Sony Ericsson Open editovat

Tradičně navazující floridskou událostí se stal Sony Ericsson Open, kde si povolném losu poradil s Američanem Ryanem Harrisonem, hrajícím na divokou kartu. Většinu utkání měl Švýcar pod kontrolou a soupeřovu snahu zápas zdramatizovat v koncovce druhého setu zvládl, když vyhrál tiebreak poměrem míčů 7–3.[26] Ve třetím kole narazil na 34. tenistu žebříčku a bývalou světovou jedničku Andyho Roddicka. Po ztrátě prvního setu ve zkrácené hře, se obraz hry změnil a Federer dokázal třikrát prolomit podání. Po rychlém ukončení druhé sady, však nakonec Švýcar utkání ztratil. Ve druhé hře rozhodujícího dějství nedokázal využít ani jeden ze čtyř breakbolů a sám v dalším gamu o podání přišel. Všechny zbylé čtyři servisy Američan uhájil a zápas dovedl k vítězství. Roddick slavil třetí vzájemnou výhru v kariéře, poprvé od vítězství na Miami Masters 2008, čímž ukončil Federerovu 16zápasovou neporazitelnost.[27]

Antuková sezóna editovat

Mutua Madrid Open editovat

Druhý květnový týden rozehrál antukovou sezónu třetím turnajem z kategorie Masters Mutua Madrid Open, jenž se jako historicky první turnaj okruhu odehrával na modré antuce. Ta byla později kritizována například ze strany Nadala či Djokoviće a řídící organizace ATP pro sezónu 2013 nařídila návrat k červenému antukovému povrchu.

 
Federer se stal jediným mužem historie, který vyhrál turnaj na modré antuce.

Po volném losu čelil ve druhé fázi Kanaďanovi Milosi Raonicovi. Po ztrátě úvodní sady, zachránil v následujících dvou setech sedm breakbolů soupeře, a utkání dokázal získat, až v tiebreaku rozhodujícího dějství.[28] Ve třetím kole přešel za méně než hodinu přes světovou osmnáctku Richarda Gasqueta poměrem 6–3, 6–2.[29] Mezi posledními osmi hráči si poradil s nebezpečným Španělem a šestým mužem klasifikace Davidem Ferrerem po dvousetovém průběhu, když při svém servisu ztratil pouze šest míčů. Proti Ferrerovi tak prodloužil sérii neporazitelnosti.[30] V semifinálezůstal na jeho raketě za více než hodinu Srb Janko Tipsarević, proti němuž ve své dosavadní kariéře také neokusil hořkost porážky.[31]

Finálovou účastí vytvořil nový absolutní rekord série Masters, když se ve 32. finále této kategorie odpoutal od Ivana Lendla. Ve 104. bitvě o titul na okruhu ATP Tour svedl třísetový boj se sedmým hráčem světa Tomášem Berdychem, kterého udolal 3–6, 7–5 a 7–5. Bodový zisk mu dopomohl k návratu na druhou příčku žebříčku, kde přeskočil Rafaela Nadala. Třetím titulem z Madrid Masters se dotáhl na rekordních dvacet Nadalových trofejí v kategorii ATP Masters 1000, počítaných od roku 1990.[32]

Internazionali BNL d'Italia editovat

Na antuce římského Mastersu Internazionali BNL d'Italia zdolal po volném losu argentinského hráče Carlose Berlocqa ve dvou sadách.[33] Ve třetí fázi jej čekal vítěz římské události z roku 2001 a antukový specialista Juan Carlos Ferrero, s nímž musel o postup svést třísetovou bitvu, když mu soupeř prolomil podání v závěru druhého dějství. Po výhře poměrem 6–2, 5–7, 6–1,[34] narazil na Itala Andrease Seppiho. Bezpečně se přes něj probil do semifinále, když mu dovolil uhrát jen tři gamy.[35] V něm jej čekal první hráč světa Novak Djoković, na jehož přesnou celodvorcovou hru nenašel recept, a potom kdy nezvládl tiebreak druhé sady, Srbovi podlehl 2–6 a 6–7.[36] Po římském triumfu Nadala klesl opět na třetí místo světové klasifikace.

French Open editovat

 
Na French Open vypadl v semifinále

Tradičním vyvrcholením antukové sezóny se stal pařížský grandslam French Open odehrávající se na Stade Roland-Garros poblíž Boulogneského lesíka.

Svůj jubilejní 50. major kariéry zahájil třísetovou výhrou nad Němcem Tobiasem Kamkem. Vítězství znamenalo Federerův 50. vyhraný zápas na Roland Garros a vyrovnáí Connorsova rekordu v počtu 233 výher na turnajích Grand Slamu.[37] Ve druhém kole zdolal rumunského tenistu Adriana Ungura po čtyřsetovém průběhu, když bekhendovou chybou v tiebreaku ztratil třetí set. Postup představoval 234 výhru a odpoutání se od Connorsova rekordu.[38]

Následně si ve čtyřech setech poradil s Nicolasem Mahutem[39] a v osmifinále vystavil stopku šťastnému poraženému kvalifikantovi Davidu Goffinovi z Belgie, který zažíval grandslamový debut. Po mnoha nevynucených chybách v úvodním dějství zvýšil Švýcar koncentraci a postoupil do svého 32. čtvrtfinále Grand Slamu za sebou.[40] V něm jej vyzval devátý hráč světa Juan Martín del Potro, již v pátém vzájemném utkání sezóny. První dva sety získal Argentinec. Federer však ovládl další tři sady, a soupeři povolil ve zbytku duelu pouhých pět her, když do svého 31. semifinále majoru postoupil za tři hodiny a čtrnáct minut poměrem 3–6, 6–7, 6–2, 6–0, 6–3. Posedmé v kariéře tak dokázal vyhrát zápas ze ztráty 0:2 na sety.[41]

Stejně jako v Římě jej pavouk mezi poslední čtyřkou svedl k zápasu se světovou jedničkou Novakem Djokovićem, a shodně jako ve Věčném městě, neuspěl. Nevyrovnaná hra doprovázená řadou chyb přinášela protivníkovi šance na prolomení podání. Srb překonal i krátkou krizi v úvodu druhé sady, kdy se Federer dostal do vedení. Djoković ukončil jeho pařížské působení výsledkem 6–4, 7–5 a 6–3.[42]

Sezóna na trávě editovat

Gerry Weber Open editovat

Úvodní událostí na trávě se již tradičně stal německý Gerry Weber Open v Halle, kam přijížděl jako druhý nasazený a pětinásobný vítěz z předešlých let.

V prvním kole obdržel volný los. Následně na jeho raketě zůstal Němec a 29. tenista žebříčku Florian Mayer, když mu nasázel jedenáct es.[43] Ve čtvrtfinále svedl obtížné utkání s dalším hráčem třetí desítky Milosem Raonicem. Rozhodla až zkrácená hra rozhodujícího setu. Po výsledku 6–7, 6–4 a 7–6, slavil Švýcar postup a třetí vítězství nad Kanaďanem za sebou.[44] Mezi posledními čtyřmi jej vyzval Michail Južnyj, který kladl odpor pouze v prvním setu a ve druhém dějství dokázal uhrát pouze jediný game.[45] Ve finále však Federer podlehl až 87. německému tenistovi světové klasifikace Tommymu Haasovi poměrem 6–7, 4–6, když nakupil řadu nevynucených chyb.[46]

Wimbledon editovat

V roli turnajové trojky zavítal na oblíbený londýnský grandslam Wimbledon, na kterém předtím šestkrát triumfoval, naposledy v roce 2009.

 
Podání ve čtvrtfinále Wimbledonu

V úvodním klání narazil na španělského antukáře Alberta Ramose, kterému dovolil za sedmdesát devět minut získat právě jednu hru v každém ze tří setu.[47] Ve druhé fázi turnaje podobným způsobem deklasoval italského tenistu z druhé padesátky Fabia Fogniniho, jenž si v úhrnu připsal šest gamů.[48] Tento duel navštívil poprvé od roku 1970 následník britského trůnu princ Charles s chotí vévodkyní Camillou. Hráči se díky návštěvě korunního prince při příchodu a odchodu z kurtu uklonili. Tato povinnost byla zrušena prezidentem klubu princem Edwardem v roce 2003.[49][50] Ve třetím kole jej čekal 32. tenista světa Julien Benneteau, jemuž v posledním vzájemném utkání na Paris Masters 2009 podlehl.Francouz se po impozantním nástupu, když v první sadě Federerovi vzal podání a ve druhé vyhrál tiebreak, dostal do vedení 2:0 na sety. Švýcar, jenž se ze stejné situace vymanil i na červnovém Roland Garros, zpřesnil hru a razantním tenisem si připsal třetí dějství za méně než půl hodiny. Dramatická zápletka vrcholila zkrácenou hrou čtvrté sady, v níž nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem 8:6 unikla světová trojka vyřazení. V pátém setu již basilejský rodák na dvorci dominoval poté, co opakovaně prolomil soupeřovo podání a po třech a půl hodinách dovedl zápas do vítězného konce poměrem 4–6, 6–7, 6–2, 7–6 a 6–1.[51] Po osmé v kariéře tak otočil nepříznivý stav 0:2 na sety.

V osmifinále narazil na Belgičana Xaviera Malisse. Celkově 850. kariérní výhru na okruhu ATP vybojoval po čtyřsetovém průběhu. V prvním dějství nejdříve ztratil servis, aby si jej dokázal vzít zpět. Sadu pak vyhrál v tiebreaku, když belgickému hráči povolil uhrát pouze jeden míč. Ve druhém setu mu protivník odebral pouze jednu hru a Švýcarovo následné prohrané podání ve třetím dějství znamenalo vynucení čtvrté fáze zápasu. Uprostřed ní si Federer vybudoval náskok dvou gamů, který již bezpečně udržel, aby za více než dvě hodiny postoupil výsledkem 7–6, 6–1, 4–6, 6–3 do rekordního 33. čtvrtfinále Grand Slamu bez přerušení.[52] V něm jej na druhém turnaji za sebou čekal Michail Južnyj, s nímž dosud neprohrál. V královské lóži byli přítomni princ William s chotí vévodkyní Catherine, dále pak tenisové legendy Rod Laver či Andre Agassi s manželkou Steffi Grafovou. Rozjetý Švýcar předvedl jeden ze svých výjimečných výkonů, když ruskému soupeři za hodinu a půl dovolil pouze pět gamů.[53]

 
Během vítězného kolečka po slavnostním ceremonilu s pohárem pro wimbledonského šampióna, který získal posedmé

V semifinále jej pavouk dovedl k srbské světové jedničce Novaku Djokovićovi, s nímž odešel poražen z květnového Rome Masters i French Open. V polovině první sady dokázal Srbovi vzít podání a doservírovat set do vítězného konce. Hned v úvodní hře druhého dějství však přišel o servis a soupeř tuto výhodu využil ke srovnání setů na 1:1. Ve třetí fázi oba aktéři vyrobili řadu chyb, stejně jako nevyužili všechny příležitosti na zisk breaku. V závěru si Federer vypracoval dva setboly, z nichž druhý proměnil a ujal se vedení. Poté již nepolevil v koncentraci, jako ve druhé sadě, a rychlým nástupem podpořeným výborným servisem, si připsal první tři hry čtvrtého setu. Rozdíl dvou gamů již neztratil a po dvou hodinách a dvaceti minutách ztvrdil postup do finále vítězným servisem, když vyhrál 6–3, 3–6, 6–4 a 6–3.[54]

V rekordním osmém finále na dvorcích All-England Clubu se střetl se skotskou světovou čtyřkou Andym Murraym, jenž zažíval debut v boji o grandslamový titul. Po 76 letech se mohl stát prvním britským vítězem mužské dvouhry od trofeje Freda Perryho. Nejen ve Velké Británii ostře sledovanému utkání přihlížela řada osobností, včetně na centrálním dvorci přítomném britském premiéru Davidu Cameronovi.

V závěru úvodní sady dokázal Skot prolomit servis a set již nepustil. Ve druhém dějství si oba hráči drželi servis až do závěrečného gamu, v němž Federer využil zaváhání soupeře a nabídnutý setbol proměnil. Po rozehrání třetí fáze duelu se rozpršelo a na řadu přišla přestávka pro zatažení střechy centrálního dvorce. Utkání dle pravidel se tak muselo dohrát pod střešním krytem. Po obnovení hry se Švýcar vytasil s dominantním silovým tenisem vedoucím k zisku klíčového breaku, který zúročil v gamu trvajícím dvacet minut. Murray tak ztratil servis ve hře, která poznala 26 míčů. Následně již prohrané podání nedokázal získat zpět a třetí set skončil zakončil porážkou. Ve čtvrté fázi duelu stačil Federerovi jediný nabídnutý breakbol k prolomení podání a k celkovému triumfu. Za tři hodiny a čtrnáct minut basilejský rodák dosáhl poměrem 4–6, 7–5, 6–3, 6–4 na sedmý wimbledonský titul.[55] Stal se tak nejstarším finalistou od roku 1984, kdy se do závěrečného utkání turnaje probojoval Jimmy Connors, a nejstarším vítězem od titulu Arthura Ashe v roce 1975. Sedmou trofejí se vyrovnal rekordnímu počtu wimbledonských titulů, které spoludrželi William Renshaw a Pete Sampras.

Náskok navýšil rovněž na prvním místě historických statistik v počtu vybojovaných trofejí na Grand Slamu, když výhra představovala celkově sedmnáctý titul.[56] Po triumfu se také do čela světové klasifikace. Při červencovém nástupu na tenisový trůn ztrácel jediný týden na Samprasův rekord 286 týdnů. Žebříčku vévodil nepřetržitě dalších 16 týdnů až do konce října, čímž ustanovil nový absolutní rekord v počtu 302 týdnů strávených na pozici prvního hráče světa.[57][58]

Letní olympijské hry editovat

 
Podání ve čtvrtfinále dvouhry olympijského turnaje proti Johnu Isnerovi, hraném na centrálním dvorci

Na konci července se vrátil na travnaté dvorce All England Clubu při příležitosti turnaje londýnských Her XXX. olympiády, kde byl jako člen švýcarské výpravy kandidátem na jednu z medailí v mužské dvouhře i čtyřhře.[59]

Do soutěže dvouhry vstupoval z pozice nejvýše nasazeného hráče a světové jedničky. V prvním kole přehrál Kolumbijce Alejandra Fallu, s nímž prošel pětisetovou bitvou ve Wimbledonu 2010. Po zisku úvodní sady, promarnil v závěru druhé několik měčbolů, a po ztrátě podání musel podstoupit třetí dějství utkání. V něm převzal definitivní kontrolu nad zápasem a postoupil do druhého kola,[60] kde si poradil s Francouzem Julienem Benneteauem. Utkání mělo zcela jiný průběh než měsíc předtím pětisetové wimbledonské drama. Za méně než hodinu soupeři nepovolil ani jednu breakbolovou šanci a zvítězil hladce ve dvou setech 6–2, 6–2.[61]

Ve třetí fázi zůstal na jeho raketě třicátý pátý hráč žebříčku Denis Istomin z Uzbekistánu, když první sadu přerušila krátká přeháňka.[62] Ve čtvrtfinále narazil na nejvyššího tenistu okruhu a americkou světovou jedenáctku Johna Isnera. Po prolomení podání v závěru prvního setu, získal druhý až ve zkrácené hře těsným dvoubodovým rozdílem. Duel zakončil krátkým returnem za síť.[63]

 
Medailisté zleva: Federer (stříbro) • Murray (zlato) • del Potro (bronz)

Pošesté v probíhající sezóně se střetl s Argentincem Juanem Martínem del Potrem, tentokrát v semifinálové části pavouku. Uprostřed úvodní sady jej argentinská světová devítka dokázala brejknout a výhodu servisu proměnila ve vedení 1:0. Ve druhém dějství Švýcar promarnil dvě šance na dotažení setu do vítězného konce a poměr sad srovnal až esem v tiebreaku poté, co proměnil druhý setbol. Ve třetí rozhodující fázi měl mírnou psychickou výhodu podání del Potro, jehož náskok musel Federer vždy dotahovat. Světová jednička nevyužila několik breakbolů a protivníkovi dokázala prolomit podání až ve dvacátém gamu sady. Šanci na ukončení utkání však basilejský rodák nezužitkoval a Argentinec se rebreakem vrátil do zápasu. Za stavu her 17–17 se Švýcar dostal do dalšího dvougamového trháku. Finálovou účast a jistotu olympijské medaile si zajistil druhým proměněným mečbolem.

Rekordně dlouhé utkání se zapsalo do historických tabulek, když se stalo nejdelším zápasem hraným na dvě vítězné sady v otevřené éře tenisu. Jeho doba trvání činila 4 hodiny a 26 minut, čímž překonalo maximum o 23 minut, které do té doby drželo semifinále Novaka Djokoviće aRafaela Nadala na Madrid Masters 2009.[64][65][66]

Duel o zlatý olympijský kov mělo stejné složení jako měsíc staré finále Wimbledonu, když na opačné straně dvorce stanul Brit Andy Murray. Švýcar toužil zkompletovat sbírku titulů také o olympijskou dvouhru, která mu jediná chyběla, ale na výborně hrajícího Skota nedokázal najít recept. Po celý zápas nebyl schopen kontrolovat hru a pětkrát ztratil servis. Po bezradné prohře poměrem 2–6, 1–6, 4–6, tak z londýnské olympiády odjel se stříbrnou medailí.[67] V singlové soutěže byli hráčům připsány body do žebříčku ATP. Finálová účast mu v souvislosti s Djokovićovou semifinálovou porážkou zaručila setrvání na první pozici světové klasifikace i po olympijských hrách.

 
Během olympijského turnaje s manželkou Mirkou Federerovou na centrálním dvorci

Do soutěže mužské čtyřhry nastupoval společně se Stanislasem Wawrinkou v roli obhájce zlata z pekingských Letních olympijských her 2008. Jako šestí nasazení narazili nejdříve na japonský pár Kei Nišikori a Go Soeda, s nímž nezvládli zkrácenou hru první sady. Utkání však otočili a rozdílem dvou her získali zbylé dvě sady.[68] Ve druhém kole je čekala zkušená izraelská dvojice deblových specialistů Jonatan Erlich a Andy Ram, startující na pozvání Mezinárodní tenisové federace. Švýcaři ovládli první set za méně než půl hodiny jednoznačným způsobem, když soupeřům dovolili uhrát jediný game. Izraelský pár se však vzchopil a uspěl v koncovce druhé sady poté, co dvoubodovým rozdílem vyhrál tiebreak. V rozhodujícím dějství pak Izraelcům stačilo jediné prolomené podání k celkovému triumfu výsledkem 6–1, 6–7 a 3–6, který pro obhájce olympijského titulu znamenal konec medailových nadějí.[69]

US Open Series editovat

Z plánovaného startu v letní americké US Open Series na torontském Rogers Cupu se odhlásil se zdůvodněním nutnosti odpočinku.[70]

Western & Southern Open editovat

Premiérovou událostí série se tak v polovině srpna stal Western & Southern Open v ohijském Cincinnati, na kterém v předchozím ročníku došel do čtvrtfinále. Za hodinu přehrál ve druhém kole Rusa Alexa Bogomolova, když ztratil jen pěti gamů.[71] O jednu hru více dokázal získat v dalším zápase 19letý australský teenager Bernard Tomic.[72] V repríze finále z roku 2010 si mezi poslední osmičkou poradil se světovou dvacítkou Mardym Fishem ve dvou setech. Duel vysoké úrovně rozhodl vyhraným tiebreakem druhé sady.[73] V semifinále se utkal s krajanem a deblovým spoluhráčem Stanem Wawrinkou. První set si Federer připsal ve zkrácené hře stejným poměrem 7:4, jakým ukončil předchozí duel s Fishem. Ve druhém pak zopakoval výsledek z prvního setu čtvrtfinále, když vyhrál 6–3. Vítězstvím si definitivně zajistil pozici nejvýše nasazeného na nadcházejícím US Open.[74] Ve finále jej vyzval druhý hráč žebříčku Novak Djoković. Švýcar do utkání vstoupil s jednoznačnou převahou, když po dvaceti minutách Srba deklasoval 6–0. Druhé dějství mělo rozdílný průběh a o vítězi rozhodla až zkrácená hra, kterou basilejský rodák zvládl těsným dvoubodovým rozdílem 9:7. Na Cincinnati Masters si tak připsal rekordní pátý titul, sedmdesátý šestý v kariéře a poslední v roce 2012. Celým turnajem prošel bez ztracené sady a dokonce bez jediného prohraného podání.[75]

US Open editovat

V roli turnajové jedničky a obhájce semifinálové účasti přijížděl na newyorský US Open. Na cestě do čtvrtfinále neztratil žádný set, když za hodinu a půl na úvod vyřadil Američana Donalda Younga.[76] Ve druhém kole mu odpor nedovedl klást ani německý hráč Björn Phau, jemuž vzal pětkrát servis a za devadesát minut postoupil do třetí fáze.[77] Dvacátý šestý tenista klasifikace Fernando Verdasco byl dalším soupeřem, který na Švýcara nenašel recept a za více než dvě hodiny odešel poražen 6–3, 6–4, 6–4.[78] V osmifinále se proti Mardymu Fishovi neopakoval duel z Cincinnati a po Američanově odstoupení ze zdravotních důvodů, ušetřil síly.[79] Ve čtvrtfinále prohrál první dvě sady se sedmým hráčem světa Tomášem Berdychem. Naději vykřesal po prolomení Čechova podání ve třetí fázi, jejímž zvládnutím si vynutil čtvrtý sed. V něm však přišel o podání, které nedokázal získat zpět, a Berdych doservíroval k postupu do semifinále. S koncem osmizápasové neporazitelnosti tak přerušil svou šňůru osmi semifinále na US Open v řadě, kterou odstartoval v sezóně 2004.

Roger Federer na US Open 2012

Podzimní halová sezóna editovat

Shanghai Rolex Masters editovat

Poslední část sezóny hranou v hale zahájil druhý říjnový týden na čínském Shanghai Rolex Masters. Po volném losu zdolal ve druhé fázi Tchajwance Lu Jan-suna, když v každém vítězném setu odvrátil hrozbu jedné breakové šance soupeře.[80] Ve třetím kole se utkal se světovou sedmnáctkou Stanislasem Wawrinkou, s nímž v tiebreaku zachránil klíčový druhý set, kterým duel dovedl do rozhodující sady. V ní již dominoval a krajana deklasoval „kanárem“. Výhrou 4–6, 7–6, 6–0 si jako první tenista historie zajistil dosažení hranice 300 týdnů na čele žebříčku ATP.[81] Čtvrtfinálový duel proti Chorvatu Marinu Čilićovi od počátku kontroloval a za více než osmdesát minut postoupil do semifinále.[82] Tam jeho pouť turnajem ukončila britská světová trojka Andy Murray, když mu několikrát v průběhu obou setů nezafungovalo podání. Rozdílem jediného breaku v průběhu každém setu si Skot vybojoval postup.[83]

Swiss Indoors editovat

V roli prvního nasazeného a dvojnásobného obhájce se z Asie vrátil do rodné Basileje na Swiss Indoors. Premiérový zápas s Němcem Benjaminem Beckerem zvládl po pomalejším rozjezdu, který mohl být způsobem časovým rozdílem.[84] Jedinou sadu na cestě do finále mu ve druhém kole odcizil brazilský antukář Thomaz Bellucci, když zkrácenou hru prostřední sady prohrál 6:8. Utkání rozhodl až prolomením podání v závěru třetího dějství a po více než dvou hodinách prošel do čtvrtfinále.[85] V něm předvedl kvalitní výkon, když na něj francouzský protivník Benoît Paire za méně než hodinu uhrál jen čtyři gamy. Na podání během utkání ztratil jediný míč.[86] Ve vyrovnanějším semifinále s dalším Francouzem Paulem-Henrim Mathieuem byl vždy o jeden krok napřed, když mu v obou sadách stačil dvougamový rozdíl k postupu do devátého finále basilejského turnaje. Současně vyrovnal 875. kariérních vítězství Johna McEnroea na okruhu ATP Tour.[87] V bitvě o titul jej vyzval osmý hráč světa Juan Martín del Potro, který si připsal break v polovině úvodní sady, jíž dovedl do vítězného konce. Federer v závěru vyrovnaného druhého setu odvrátil breakbol a vynutil si tiebreak. V něm uspěl nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem 7:5 a o šampiónu musela rozhodnout třetí sada. Na jejím začátku mohl několikrát prolomit podání, ale nevyužité šance dovedly set do druhé zkrácené hry. Jejím ziskem del Potro ukončil Švýcarovu sérii sedmi vzájemných výher a získal první turnajový titul.[88]

Paris Masters editovat

Plánovanou obhajobu na turnaji BNP Paribas Masters odehrávajícím se v hale Bercy vypustil. Pro potřebu odpočinku před Turnajem mistrů se z posledního podniku Masters odhlásil.[89]

Po prohraném finále Swiss Open a pařížském odhlášení ztratil na konci října pozici světové jedničky, kterou nepřetržitě držel šestnáct týdnů. Celkovými 302 týdny na prvním místě žebříčku vytvořil nový rekord mužského tenisu. Jednalo se o jeho poslední období na čele světové klasifikace.[90]

ATP World Tour Finals editovat

Závěrečnou událostí roku se pro Švýcara stal již tradičně Turnaj mistrů, do nějž nastoupilo osm nejlepších hráčů planety, a počtvrté konaný v britské metropoli Londýně. Do O2 Areny přijížděl jako dvojnásobný obhájce titulu a celkově šestinásobný šampión.

 
Příjem na Turnaji mistrů

Ve skupině B se jeho soupeři stali Španěl David Ferrer, Argentinec Juan Martín del Potro a srbský debutant Janko Tipsarević. V premiérovém zápasu proti Tipsarevićovi ztratil na servisu jen osm míčů a světové devítce dovolil uhrát za 69 minut čtyři gamy. Jubilejní čtyřicátá výhra na ATP World Tour Finals znamenala nový absolutní rekord v počtu vítězství z Turnaje mistrů, když překonal 39 výher Ivana Lendla.[91] Ve dvou setech poté na jeho raketě zůstal pátý hráč klasifikace Ferrer, když zvládl tiebreak druhé sady poměrem 7:5. Počtrnácté v řadě tak porazil Španěla a zajistil si postup do semifinále.[92] Základní fázi završil duelem proti častému soupeři probíhající sezóny del Potrovi. Argentinec se dostal po vyhrané zkrácené hře do vedení. Federer však utkání neodevzdal a Jihoameričanovi sebral servis v úvodu druhého setu. Dvougamový rozdíl udržel až do závěru a vynutil si třetí fázi. Na jejím začátku del Potro odpověděl prolomením Švýcarova podání, který se dopustil několika nevynucených chyb. Podruhé za sebou basilejského tenistu porazil a přerušil jeho šňůru dvanácti výher na Turnaji mistrů.[93]

 
Podání na Turnaji mistrů

Federer obsadil i po prohře první místo a v semifinále jej čekala světová trojka a druhý ze skupiny A Andy Murray, který jej v posledním měření sil zdolal na říjnovém Shanghai Rolex Masters. Skotský tenista získal hned v úvodní hře zápasu break, ale náskok dvou her neudržel, když o podání přišel také. První set rozhodl až tiebreak, v němž si Švýcar vypracoval dva setboly, z nichž druhý proměnil. Ve druhém dějství pak uplatnil psychickou výhodu a turnajové zkušenosti, když soupeři dvakrát odebral servis a za hodinu a půl postoupil do svého osmého finále.[94]

V něm jej čekala světová jednička Novak Djoković. Poté, co se Federer rychle dostal do vedení, Srb hru vyrovnal a dovedl set do zkrácené hry. Její velmi těsný průběh vyzněl ve prospěch Djokoviće poměrem 8:6. O šampiónovi rozhodl závěr druhé sady, kdy pod psychickým tlakem hrající Švýcar, ztratil za stavu 5–5 podání. První tenista světa již vedení nepustil a zápas dovedl k zisku druhého titulu na závěrečné události roku.[95] Federer tak odešel z finále podruhé poražen (poprvé v roce 2005) a nevyužil možnost vyrovnat Lendlův rekord hattricku – tří následných vítězství, které si Čechoameričan připsal v letech 1985–1987. Na 77. kariérní titul, jenž by znamenal vyrovnání McEnroeva výkonu, tak musel dále čekat.

Sezónu zakončil na 2. místě žebříčku ATP za Novakem Djokovićem.

Davis Cup editovat

Ve fribourgské hale Forum reprezentoval Švýcarsko v únorovém prvním kole Světové skupiny Davis Cupu proti Spojeným státům. Po Wawrinkově prohře s Fishem nastupoval do páteční dvouhry za stavu 0:1. Poté, co si proti sedmnáctému hráči světa Johnu Isnerovi připsal úvodní sadu, začal více chybovat. Američan využil fungující dělový servis. Po několika prolomených podáních otočil utkání ve svůj prospěch a zvýšil náskok hostů na 2–0.[96]

V sobotu nastoupil Federer do čtyřhry po boku Wawrinky. Jejich soupeři složili pár z  nejlepšího deblisty světa Mika Bryana a Mardy Fishe. Švýcarská dvojice získala první sadu díky prolomenému podání. Zbývající tři sety skončily vždy poměrem 6–3 ve prospěch amerických tenistů, kteří na své konto doplnili rozhodující třetí postupový bod.[97] Švýcary tak čekala baráž o Světovou skupinu. Federer, který měl dle rozpisu nastoupit do první nedělní dvouhry proti Fishovi, se rozhodl odpočívat a za rozhodnutého stavu utkání odehráli jiní hráči.

V polovině září se na otevřených antukových dvorcích v Amsterdamu švýcarský tým utkal v baráži s domácím Nizozemskem. V zahajovací dvouhře mezistátního střetnutí bez problémů Federer přehrál Thiema de Bakkera[98] ve třech setech.[99] Druhým singlem navýšil vedení na 2:0 Wawrinka po čtyřsetové výhře nad nizozemskou jedničkou Robinem Haasem.

V sobotní čtyřhře však olympijští šampióni Wawrinka s Federerem nenašli recept na pár Haase a Jean-Julien Rojer, s nímž prohrávali 0:2 na sety. Po zisku třetího dějství, však opět přišli o podání, které znamenalo, že o vítězi a sestupujícím do regionální zóny se rozhodne až v neděli.[100] V nedělní zahajovací dvouhře nedal Federer 50. tenistovi žebříčku Haasemu příležitost ke zdramatizování a po přesvědčivé třísetové výhře pro Švýcarsko vybojoval rozhodující bod, čímž se družstvo kvalifikovalo do Světové skupiny 2013.[101]

Přehled utkání editovat

Dvouhra: 83 (71–12) editovat

Turnaj utkání fáze soupeř / žebříček ATP stav výsledek
Qatar Open
Dauhá, Katar
ATP 250 Series
tvrdý, venku
2.–7. ledna 2012 		994. 1. kolo   Nikolaj Davyděnko / #41 výhra 6–2, 6–2
995. 2. kolo   Grega Žemlja / #116 výhra 6–2, 6–3
996. QF   Andreas Seppi / #38 výhra 6–3, 5–7, 6–4
– SF   Jo-Wilfried Tsonga / #6 odstoupil
Australian Open
Melbourne, Austrálie
Grand Slam
tvrdý, venku
16. – 29. ledna 2012 		997. 1. kolo   Alexandr Kudrjavcev / #172 výhra 7–5, 6–2, 6–2
– 2. kolo   Andreas Beck / #93 bez boje
998. 3. kolo   Ivo Karlović / #57 výhra 7–6(8–6), 7–5, 6–3
999. 4. kolo   Bernard Tomic / #38 výhra 6–4, 6–2, 6–2
1000. QF   Juan Martín del Potro / #11 výhra 6–4, 6–3, 6–2
1001. SF   Rafael Nadal / #2 prohra 7–6(7–5), 2–6, 6–7(5–7), 4–6
Davis Cup: 1. kolo Světové skupiny
Fribourg, Švýcarsko
Davis Cup
antuka, hala
10.–12. února 2012 		1002. –   John Isner / #17 prohra 6–4, 3–6, 6–7(4–7), 2–6
ABN AMRO World Tennis Tournament
Rotterdam, Nizozemsko
ATP 500 Series
tvrdý, hala
13.–19. února 2012 		1003. 1. kolo   Nicolas Mahut / #83 výhra 6–4, 6–4
– 2. kolo   Michail Južnyj / #31 bez boje
1004. QF   Jarkko Nieminen / #46 výhra 7–5, 7–6(7–2)
1005. SF   Nikolaj Davyděnko / #49 výhra 4–6, 6–3, 6–4
1006. Finále   Juan Martín del Potro / #10 vítěz 6–1, 6–4
Dubai Duty Free Tennis Championships
Dubaj, Spojené arabské emiráty
ATP 500 Series
tvrdý, venku
27. února – 3. března 2012 		1007. 1. kolo   Michaël Llodra / #40 výhra 6–0, 7–6(8–6)
1008. 2. kolo   Feliciano López / #15 výhra 7–5, 6–3
1009. QF   Michail Južnyj / #34 výhra 6–3, 6–4
1010. SF   Juan Martín del Potro / #10 výhra 7–6(7–5), 7–6(8–6)
1011. Finále   Andy Murray / #4 vítěz 7–5, 6–4
BNP Paribas Open
Indian Wells, Spojené státy
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
12.–19. března 2012 		– 1. kolo volný los
1012. 2. kolo   Denis Kudla / #185 výhra 6–4, 6–1
1013. 3. kolo   Milos Raonic / #27 výhra 6–7(4–7), 6–2, 6–4
1014. 4. kolo   Thomaz Bellucci / #50 výhra 3–6, 6–3, 6–4
1015. QF   Juan Martín del Potro / #9 výhra 6–3, 6–2
1016. SF   Rafael Nadal / #2 výhra 6–3, 6–4
1017. Finále   John Isner / #11 vítěz 7–6(9–7), 6–3
Sony Ericsson Open
Miami, Spojené státy
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
19. března – 1. dubna 2012 		– 1. kolo volný los
1018. 2. kolo   Ryan Harrison / #73 výhra 6–2, 7–6(7–3)
1019. 3. kolo   Andy Roddick / #34 prohra 6–7(4–7), 6–1, 4–6
Mutua Madrileña Madrid Open
Madrid, Španělsko
ATP World Tour Masters 1000
antuka, venku
7.–13. května 2012 		– 1. kolo volný los
1020. 2. kolo   Milos Raonic / #23 výhra 4–6, 7–5, 7–6(7–4)
1021. 3. kolo   Richard Gasquet / #18 výhra 6–3, 6–2
1022. QF   David Ferrer / #6 výhra 6–4, 6–4
1023. SF   Janko Tipsarević / #8 výhra 6–2, 6–3
1024. Finále   Tomáš Berdych / #7 vítěz 3–6, 7–5, 7–5
Internazionali BNL d'Italia
Řím, Itálie
ATP World Tour Masters 1000
antuka, venku
14.–20. května 2012 		– 1. kolo volný los
1025. 2. kolo   Carlos Berlocq / #38 výhra 6–3, 6–4
1026. 3. kolo   Juan Carlos Ferrero / #47 výhra 6–2, 5–7, 6–1
1027. QF   Andreas Seppi / #30 výhra 6–1, 6–2
1028. SF   Novak Djoković / #1 prohra 2–6, 6–7(4–7)
French Open
Paříž, Francie
Grand Slam
antuka, venku
28. května – 10. června 2012 		1029. 1. kolo   Tobias Kamke / #78 výhra 6–2, 7–5, 6–3
1030. 2. kolo   Adrian Ungur / #92 výhra 6–3, 6–2, 6–7(6–8), 6–3
1031. 3. kolo   Nicolas Mahut / #89 výhra 6–3, 4–6, 6–2, 7–5
1032. 4. kolo   David Goffin / #109 výhra 5–7, 7–5, 6–2, 6–4
1033. QF   Juan Martín del Potro / #9 výhra 3–6, 6–7(4–7), 6–2, 6–0, 6–3
1034. SF   Novak Djoković / #1 prohra 4–6, 5–7, 3–6
Gerry Weber Open
Halle, Německo
ATP 250 Series
tráva, venku
11.–17. června 2012 		– 1. kolo volný los
1035. 2. kolo   Florian Mayer / #29 výhra 6–4, 7–5
1036. QF   Milos Raonic / #21 výhra 6–7(4–7), 6–4, 7–6(7–3)
1037. SF   Michail Južnyj / #31 výhra 6–1, 6–4
1038. Finále   Tommy Haas / #87 prohra 6–7(5–7), 4–6
Wimbledon
Londýn, Spojené království
Grand Slam
tráva, venku
25. června – 8. července 2012 		1039. 1. kolo   Albert Ramos / #43 výhra 6–1, 6–1, 6–1
1040. 2. kolo   Fabio Fognini / #68 výhra 6–1, 6–3, 6–2
1041. 3. kolo   Julien Benneteau / #32 výhra 4–6, 6–7(3–7), 6–2, 7–6(8–6), 6–1
1042. 4. kolo   Xavier Malisse / #75 výhra 7–6(7–1), 6–1, 4–6, 6–3
1043. QF   Michail Južnyj / #33 výhra 6–1, 6–2, 6–2
1044. SF   Novak Djoković / #1 výhra 6–3, 3–6, 6–4, 6–3
1045. Finále   Andy Murray / #4 vítěz 4–6, 7–5, 6–3, 6–4
Letní olympijské hry
Londýn, Spojené království
tráva, venku
27. července – 5. srpna 2012 		1046. 1. kolo   Alejandro Falla / #51 výhra 6–3, 5–7, 6–3
1047. 2. kolo   Julien Benneteau / #32 výhra 6–2, 6–2
1048. 3. kolo   Denis Istomin / #35 výhra 7–5, 6–3
1049. QF   John Isner / #11 výhra 6–4, 7–6(7–5)
1050. SF   Juan Martín del Potro / #9 výhra 3–6, 7–6(7–5), 19–17
1051. Finále   Andy Murray / #4 prohra 2–6, 1–6, 4–6
Western & Southern Open
Cincinnati, Spojené státy
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, venku
13.–19. srpna 2012 		– 1. kolo volný los
1052. 2. kolo   Alex Bogomolov / #62 výhra 6–3, 6–2
1052. 3. kolo   Bernard Tomic / #49 výhra 6–2, 6–4
1054. QF   Mardy Fish / #20 výhra 6–3, 7–6(7–4)
1055. SF   Stanislas Wawrinka / #26 výhra 7–6(7–4), 6–3
1056. Finále   Novak Djoković / #2 vítěz 6–0, 7–6(9–7)
US Open
New York, Spojené státy
Grand Slam
tvrdý, venku
27. srpna – 9. září 2012 		1057. 1. kolo   Donald Young / #81 výhra 6–3, 6–2, 6–4
1058. 2. kolo   Björn Phau / #83 výhra 6–2, 6–3, 6–2
1059. 3. kolo   Fernando Verdasco / #26 výhra 6–3, 6–4, 6–4
– 4. kolo   Mardy Fish / #25 bez boje
1060. QF   Tomáš Berdych / #7 prohra 6–7(1–7), 4–6, 6–3, 3–6
Davis Cup: baráž Světové skupiny
Amsterdam, Nizozemsko
Davis Cup
antuka, venku
14.–16. září 2012 		1061. –   Thiemo de Bakker / #159 výhra 6–3, 6–4, 6–4
1062. –   Robin Haase / #50 výhra 6–1, 6–4, 6–4
Shanghai Rolex Masters
Šanghaj, Čína
ATP World Tour Masters 1000
tvrdý, hala
8.–14. října 2012 		– 1. kolo volný los
1063. 2. kolo   Lu Jan-sun / #62 výhra 6–3, 7–5
1064. 3. kolo   Stanislas Wawrinka / #17 výhra 4–6, 7–6(7–4), 6–0
1065. QF   Marin Čilić / #16 výhra 6–3, 6–4
1066. SF   Andy Murray / #3 prohra 4–6, 4–6
Swiss Indoors Basel
Basilej, Švýcarsko
ATP 250 Series
tvrdý, hala
22.–28. října 2012 		1067. 1. kolo   Benjamin Becker / #83 výhra 7–5, 6–3
1068. 2. kolo   Thomaz Bellucci / #34 výhra 6–3, 6–7(6–8), 7–5
1069. QF   Benoît Paire / #46 výhra 6–2, 6–2
1070. SF   Paul-Henri Mathieu / #101 výhra 7–5, 6–4
1071. Finále   Juan Martín del Potro / #8 prohra 4–6, 7–6(7–5), 6–7(3–7)
Barclays ATP World Tour Finals
Londýn, Spojené království
Závěrečný turnaj sezóny
tvrdý, hala
5.–12. listopadu 2012 		1072. zs   Janko Tipsarević / #9 výhra 6–3, 6–1
1073. zs   David Ferrer / #5 výhra 6–4, 7–6(7–5)
1074. zs   Juan Martín del Potro / #7 prohta 6–7(3–7), 6–4, 3–6
1075. SF   Andy Murray / #3 výhra 7–6(7–5), 6–2
1076. Finále   Novak Djoković / #1 prohra 6–7(6–8), 5–7
QF – čtvrtfinále, SF – semifinále, zs – základní skupina

Čtyřhra: 4 (1–3) editovat

Turnaj utkání fáze spoluhráč soupeři / ATP stav výsledek
Davis Cup: 1. kolo Světové skupiny
Fribourg, Švýcarsko
Davis Cup
antuka, hala
10.–12. února 2012 		197. 1. kolo   Stanislas Wawrinka   Mike Bryan / #1
  Mardy Fish / #118 		prohra 6–4, 3–6, 3–6, 3–6
Letní olympijské hry
Londýn, Spojené království
tráva, venku
27. července – 5. srpna 2012 		198. 1. kolo   Stanislas Wawrinka   Kei Nišikori / #290
  Go Soeda / #337 		výhra 6–7(5–7), 6–4, 6–4
199. 2. kolo   Jonatan Erlich / #44
  Andy Ram / #45 		prohra 6–1, 6–7(5–7), 3–6
Davis Cup: baráž Světové skupiny
Amsterdam, Nizozemsko
Davis Cup
antuka, venku
14.–16. září 2012 		200. baráž   Stanislas Wawrinka   Robin Haase / #116
  Jean-Julien Rojer / #17 		prohra 4–6, 2–6, 7–5, 3–6

Přehled finále editovat

Legenda
Grand Slam (1–0 D)
Olympijské stříbro (1 D)
ATP World Tour Finals (0–1 D)
ATP Masters Series (3–0 D)
ATP World Tour 500 (2–1 D)
ATP World Tour 250 (0–1 D)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Finále dle povrchu
tvrdý (4–2 D)
antuka (1–0 D)
tráva (1–2 D)
Finále dle místa
venku (5–2 D)
hala (1–2 D)

Dvouhra: 10 (6–4) editovat

stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 71. 20120219a19. února 2012   Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h)   Juan Martín del Potro 6–1, 6–4
Vítěz 72. 20120303a3. března 2012   Dubaj, SAE (5) tvrdý   Andy Murray 7–5, 6–4
Vítěz 73. 20120318a18. března 2012   Indian Wells, Spojené státy (4) tvrdý   John Isner 7–6(9–7), 6–3
Vítěz 74. 20120513a13. května 2012   Madrid, Španělsko (3) antuka   Tomáš Berdych 3–6, 7–5, 7–5
Finalista 31. 20120617a17. června 2012   Halle, Německo (2) tráva   Tommy Haas 6–7(5–7), 4–6
Vítěz 75. 20120708a8. července 2012   Wimbledon, Spojené království (7) tráva   Andy Murray 4–6, 7–5, 6–3, 6–4
Finalista 32. 20120805a5. srpna 2012   LOH – Londýn, Spojené království tráva   Andy Murray 2–6, 1–6, 4–6
Vítěz 76. 20120819a19. srpna 2012   Cincinnati, Spojené státy (5) tvrdý   Novak Djoković 6–0, 7–6(9–7)
Finalista 33. 20121028a28. října 2012   Basilej, Švýcarsko (4) tvrdý (h)   Juan Martín del Potro 4–6, 7–6(7–5), 6–7(3–7)
Finalista 34. 20121112a12. listopadu 2012   Turnaj mistrů, Spojené království (2) tvrdý (h)   Novak Djoković 6–7(6–8), 5–7

Finanční odměny editovat

Soutěž turnaj finanční odměna celkem
Dvouhra[102] Qatar ExxonMobil Open $50 030 $50 030
Australian Open A$437 000 $500 882
Rotterdam Open €290 550 $884 205
Dubai Tennis Championships $409 170[103] $1 293 375
BNP Paribas Open $1 000 000 $2 293 375
Sony Ericsson Open $23 210 $2 316 585
Mutua Madrid Open €585 800 $3 082 343
Internazionali BNL d'Italia €113 580 $3 229 009
French Open €310 000 $3 629 312
Gerry Weber Open €63 105 $3 696 441
Wimbledon £1 150 000 $5 488 141
Cincinnati Masters $535 600 $6 023 741
US Open $237 500 $6 261 241
Shanghai Rolex Masters $165 210 $6 426 451
Swiss Indoors Basel €152 350 $6 624 842
ATP World Tour Finals $800 000 $7 424 842
Přehled výdělek v sezóně $8 584 842[104]
výdělek v kariéře $76 014 777
kurziva – turnajový titul

Vzájemný poměr utkání editovat

Roger Federer v sezóně 2012 zaznamenal singlový poměr výher a proher 71–12 (85,54 %), z toho měl proti hráčům první světové desítky (kteří byli její součástí v době zápasu) bilanci 16–9 (64 %). Níže je uveden vzájemný poměr utkání vůči jednotlivým soupeřům:

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2012 Roger Federer tennis season na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Roger Federer rallies for win at Doha [online]. ESPN Tennis, 5 January 2012. Dostupné online. 
  2. ↑ Roger Federer out with back injury [online]. ESPN Tennis, 6 January 2012. Dostupné online. 
  3. ↑ Federer Sweeps Past Qualifier; Notches 60th Match Win In Melbourne [online]. ATP Tour, Inc., 16-01-2012 [cit. 2012-01-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ STEERE, Mike. Federer walks through to third round [online]. IBM Corp., Tennis Australia, 18-01-2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ BLAKE, Martin. Walkover gives Fed the inside running [online]. Fairfax Media, 19-01-2012 [cit. 2012-01-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ MCCARVEL, Nicholas. Federer overcomes Karlovic in 998th match [online]. IBM Corp., Tennis Australia, 2012-01-20 [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Federer To Face del Potro In Blockbuster QF Clash [online]. ATP Tour, Inc., 2012-01-22 [cit. 2012-01-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Federer eases into semifinals [online]. 24 January 2012. Dostupné online. 
  9. ↑ Nadal stops Federer in thriller [online]. 26 January 2012. Dostupné online. 
  10. ↑ Federer made to sweat before booking final spot [online]. ESPN UK, 18 February 2012. Dostupné online. 
  11. ↑ Federer rolls over Del Potro to win Rotterdam Title [online]. 19 February 2012. Dostupné online. 
  12. ↑ Andy Murray rallies for Dubai win [online]. ESPN, 28 February 2012. Dostupné online. 
  13. ↑ Federer beats Llodra, plays Lopez next; Berdych, Del Potro win openers [online]. ATP World Tour, 28 February 2012. Dostupné online. 
  14. ↑ Federer beats Lopez, Youzhny next; Tsonga-Del Potro set [online]. ATP World Tour, 29 February 2012. Dostupné online. 
  15. ↑ Top Three Seeds, Del Potro Reach Semis [online]. ATP World Tour, 1 March 2012. Dostupné online. 
  16. ↑ Federer holds off Del Potro, into seventh Dubai final [online]. ATP World Tour, 2 March 2012. Dostupné online. 
  17. ↑ Federer wins fifth Dubai crown [online]. ATP World Tour, 3 March 2012. Dostupné online. 
  18. ↑ Federer battles through as illness strikes at Indian Wells [online]. CNN, 12 March 2012. Dostupné online. 
  19. ↑ Federer wins 10th straight match; Raonic sets clash [online]. ATP World Tour, 11 March 2012. Dostupné online. 
  20. ↑ Experience leads Federer past Raonic [online]. ATP World Tour, 13 March 2012. Dostupné online. 
  21. ↑ Roger Federer wins at Indian Wells [online]. ESPN Tennis, 14 March 2012. Dostupné online. 
  22. ↑ Del Potro sets QF showdown with Federer [online]. ATP World Tour, 15 March 2012. Dostupné online. 
  23. ↑ Federer Dismisses Del Potro, Reaches Masters 1000 Milestone [online]. 16 March 2012. Dostupné online. 
  24. ↑ Federer beats Nadal to reach final [online]. ATP World Tour, 17 March 2012. Dostupné online. 
  25. ↑ Federer renews reign in Indian Wells [online]. ATP World Tour, 18 March 2012. Dostupné online. 
  26. ↑ Federer to meet Roddick in the third round [online]. ATP World Tour, 24 March 2012. Dostupné online. 
  27. ↑ Roddick upsets Federer in three-set thriller [online]. ATP World Tour, 26 March 2012. Dostupné online. 
  28. ↑ Federer edges Raonic in final set tie-break [online]. ATP World Tour, 9 May 2012. Dostupné online. 
  29. ↑ Federer, Djokovic bounce back from opening tests [online]. ATP World Tour, 10 May 2012. Dostupné online. 
  30. ↑ Federer to play Tipsarevic in SFs [online]. ATP World Tour, 11 May 2012. Dostupné online. 
  31. ↑ Federer dismisses Tipsarevic, passes $70M in prize money [online]. ATP World Tour, 12 May 2012. Dostupné online. 
  32. ↑ Federer captures 20th Masters 1000 crown [online]. ATP World Tour, 13 May 2012. Dostupné online. 
  33. ↑ Blue or red, result is the same for Federer [online]. ATP World Tour, 16 May 2012. Dostupné online. 
  34. ↑ Federer finishes off Ferrero; Tsonga tops Del Potro [online]. ATP World Tour, 17 May 2012. Dostupné online. 
  35. ↑ Federer dismisses Seppi, sets Djokovic SF clash [online]. ATP World Tour, 18 May 2012. Dostupné online. 
  36. ↑ Djokovic to face Nadal in 2011 final rematch [online]. ATP World Tour, 19 May 2012. Dostupné online. 
  37. ↑ Federer records 50th match win at Roland Garros [online]. ATP World Tour, 28 May 2012. Dostupné online. 
  38. ↑ Federer moves clear of Connors for most Major match wins [online]. ATP World Tour, 30 May 2012. Dostupné online. 
  39. ↑ Federer sees off Mahut, faces lucky loser next [online]. ATP World Tour, 1 June 2012. Dostupné online. 
  40. ↑ Federer defeats Goffin for QF berth [online]. ATP World Tour, 3 June 2012. Dostupné online. 
  41. ↑ Federer fights back, stuns del Potro [online]. ATP World Tour, 5 June 2012. Dostupné online. 
  42. ↑ Djokovic one win away from historic achievement [online]. ATP World Tour, 8 June 2012. Dostupné online. 
  43. ↑ Federer beats Mayer to begin title bid [online]. ATP World Tour, 14 June 2012. Dostupné online. 
  44. ↑ Federer edges Raonic; faces Youzhny in Halle SFs [online]. ATP World Tour, 15 June 2012. Dostupné online. 
  45. ↑ Federer storms into seventh Halle final; faces home hope Haas [online]. ATP World Tour, 16 June 2012. Dostupné online. 
  46. ↑ Haas triumphs over Federer in Halle final [online]. ATP World Tour, 17 June 2012. Dostupné online. 
  47. ↑ Federer wins 79-minute Wimbledon opener [online]. ATP World Tour, 25 June 2012. Dostupné online. 
  48. ↑ Federer's royal performance; Tipsarevic, Moncao into third round [online]. ATP World Tour, 27 June 2012. Dostupné online. 
  49. ↑ Princ Charles přišel do Wimbledonu poprvé po 42 letech. Denik.cz [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. 
  50. ↑ Wimbledon Wednesday diary: Royal visit to SW19 [online]. ATP World Tour, 27 June 2012. Dostupné online. 
  51. ↑ Federer escapes Benneteau in five-set comeback [online]. ATP World Tour, 29 June 2012. Dostupné online. 
  52. ↑ Federer into 33rd straight major QF; records 850th match win [online]. ATP World Tour, 2 July 2012. Dostupné online. 
  53. ↑ Federer cruises past Youzhny into 32nd Major semifinal; next plays Djokovic [online]. ATP World Tour, 4 July 2012. Dostupné online. 
  54. ↑ Federer reaches record eighth Wimbledon final with four-set win over Djokovic [online]. ATP World Tour, 6 July 2012. Dostupné online. 
  55. ↑ Federer wins seventh Wimbledon crown [online]. ATP World Tour, 8 July 2012. Dostupné online. 
  56. ↑ Federer Defies Tennis Old Age Becoming No. 1 With Wimbledon Win [online]. Dostupné online. 
  57. ↑ Federer turns the beat around to No. 1 [online]. ATP World Tour, 8 July 2012. Dostupné online. 
  58. ↑ FENDRICH, Howard. Federer beats Murray for 7th Wimbledon, 17th major. Yahoo! Sports. July 8, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-17. 
  59. ↑ Federer aiming for singles and doubles Olympic medals in London [online]. ATP World Tour, 28 July 2012. Dostupné online. 
  60. ↑ Federer made to work against Falla; Isner to face Jaziri [online]. ATP World Tour, 28 July 2012. Dostupné online. 
  61. ↑ Federer inspired by Rosset's Olympic gold; requires 58 minutes to win [online]. ATP World Tour, 30 July 2012. Dostupné online. 
  62. ↑ Federer reaches quarterfinals at Olympics; Isner edges Tipsarevic [online]. ATP World Tour, 1 August 2012. Dostupné online. 
  63. ↑ Federer moves one step closer to Olympic gold [online]. ATP World Tour, 2 August 2012. Dostupné online. 
  64. ↑ Federer goes for gold at London Olympics after epic win [online]. ATP World Tour, 3 August 2012. Dostupné online. 
  65. ↑ Walker, Randy. Roger Federer’s History-Making Olympic Epic Over Juan Martin del Potro [online]. World Tennis Magazine, 2012-08-03 [cit. 2012-08-04]. Dostupné online. 
  66. ↑ Federer edges epic encounter [online]. London2012.com, 2012-08-03 [cit. 2012-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-09. 
  67. ↑ Murray Wins Gold Medal [online]. ATP World Tour, 5 August 2012. Dostupné online. 
  68. ↑ Federer/Wawrinka open gold medal defence with hard-fought win [online]. ATP World Tour, 30 July 2012. Dostupné online. 
  69. ↑ Erlich/Ram derail Federer/Wawrinka's gold medal defence [online]. ATP World Tour, 1 August 2012. Dostupné online. 
  70. ↑ Roger Federer pulls out of Rogers Cup [online]. CBC Sports, 3 August 2012. Dostupné online. 
  71. ↑ Federer cruises in opener; Raonic prevails [online]. ATP World Tour, 15 August 2012. Dostupné online. 
  72. ↑ Federer Cruises Past Tomic; Raonic Ousts Berdych [online]. ATP World Tour, 16 August 2012. Dostupné online. 
  73. ↑ Federer, Wawrinka to Face Off in Cincinnati SFs [online]. ATP World Tour, 17 August 2012. Dostupné online. 
  74. ↑ Federer Sets Cincinnati Final Clash With Djokovic [online]. ATP World Tour, 18 August 2012. Dostupné online. 
  75. ↑ Federer wins record fifth Cincinnati crown; ties Nadal's Masters 1000 mark [online]. ATP World Tour, 19 August 2012. Dostupné online. 
  76. ↑ Federer Cruises Past Young In Opener [online]. ATP World Tour, 27 August 2012. Dostupné online. 
  77. ↑ Federer wins meeting of 30-somethings [online]. ATP World Tour, 30 August 2012. Dostupné online. 
  78. ↑ Faultless Federer marches into fourth round [online]. ATP World Tour, 1 September 2012. Dostupné online. 
  79. ↑ Fish pulls out, sends Federer to quarterfinals at U.S. Open [online]. CBS Sports, 3 September 2012. Dostupné online. 
  80. ↑ Federer returns with a win, Wawrinka up next [online]. ATP World Tour, 10 October 2012. Dostupné online. 
  81. ↑ Federer to remain at World No. 1 after hard-fought win over Wawrinka [online]. ATP World Tour, 11 October 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. 
  82. ↑ Federer to play Murray in repeat of 2010 Shanghai final [online]. ATP World Tour, 12 October 2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. 
  83. ↑ Murray dismisses Federer, sets up Djokovic final showdown [online]. ATP World Tour, 13 October 2012 [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. 
  84. ↑ Federer opens bid for sixth Basel title [online]. ATP World Tour, 22 October 2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  85. ↑ Federer tested by Bellucci; Del Potro maintains form [online]. ATP World Tour, 24 October 2012 [cit. 2012-10-25]. Dostupné online. 
  86. ↑ Federer reaches 10th Basel SF; del Potro battles back [online]. ATP World Tour, 26 October 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  87. ↑ Federer reaches 9th Basel final; Gasquet latest victim in del Potro hot streak [online]. ATP World Tour, 27 October 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online. 
  88. ↑ Del Potro fights hard to edge Basel native Federer for title [online]. ATP World Tour, 28 October 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online. 
  89. ↑ Roger Federer to skip Paris Masters [online]. ESPN Tennis, 28 October 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online. 
  90. ↑ Djokovic to finish No. 1 in South African Airways ATP Rankings for 2nd straight year [online]. ATP World Tour, 29 October 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online. 
  91. ↑ Federer records 40th match win to open bid for seventh title [online]. ATP World Tour, 6 November 2012 [cit. 2012-11-06]. Dostupné online. 
  92. ↑ Federer records 70th match win of 2012 to book SF final berth in London [online]. ATP World Tour, 8 November 2012 [cit. 2012-11-08]. Dostupné online. 
  93. ↑ Del Potro qualifies after three-set win over Federer; group positions on hold [online]. ATP World Tour, 10 November 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. 
  94. ↑ Live SF: Murray versus Federer [online]. ATP World Tour, 11 November 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. 
  95. ↑ Djokovic Defeats Federer to Win World Tour Finals [online]. 13 November 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné online. 
  96. ↑ USA stun Switzerland for 2–0 lead [online]. daviscup.com, 10 February 2012. Dostupné online. 
  97. ↑ USA oust Fed-led Swiss [online]. daviscup.com, 11 February 2012. Dostupné online. 
  98. ↑ Federer starts Swiss survival bid [online]. daviscup.com, 13 September 2012. Dostupné online. 
  99. ↑ Switzerland in control in Amsterdam [online]. daviscup.com, 14 September 2012. Dostupné online. 
  100. ↑ Surprise win keeps Dutch in hunt [online]. daviscup.com, 15 September 2012. Dostupné online. 
  101. ↑ Federer retains Switzerland's World Group status [online]. daviscup.com, 16 September 2012. Dostupné online. 
  102. ↑ Roger Federer's 2012 Singles Activity [online]. ATP World Tour [cit. 2013-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ Dubai awards women's champ more than men's [online]. Tennis.com, 5 March 2012. Dostupné online. 
  104. ↑ ATP Prize Money 2012 [online]. stevegtennis.com [cit. 2013-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tenisová_sezóna_Rogera_Federera_2012&oldid=23358476“