Knihy odvahy a dobrodružství
Knihy odvahy a dobrodružství, zkráceně KOD, je edice dobrodružné literatury, kterou od roku 1954 vydává Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK), později přejmenované na Albatros. Cílovou skupinou byly starší děti a dospívající mládež.
Knihy v edici vycházely nejprve brožované s obrázkem po celé obálce. Prvním vázaným svazkem edice (s omyvatelnou vazbou) byli Tři mušketýři z roku 1958. Také obálka neměla zpočátku čtyři proužky v levém horním rohu obálky. První knihou v této úpravě byli Chlapci z Pavelské ulice rovněž z roku 1958.
Roku 1992 bylo vydávání edice na sedm let přerušeno. Když bylo roku 1999 vydávání obnoveno knihou Černý hřebec, došlo zároveň s tím ke změně formátu obálky (tři proužky namísto čtyř a obdélníkový obrázek na obálce sahající zhruba do jejích tří čtvrtin byl prodloužen až do jejího konce). Roku 2003 byla obálka znovu změněna (tři proužky zůstaly, ale obrázek byl nyní přes celou obálku).
Roku 2007 bylo vydávání edice opět přerušeno. Další svazek Fakír z Benáres a jiné povídky vyšel až roku 2012. Následovalo další přerušení ve vydávaní edice a zatím poslední svazek Nobody – muž z Neznáma vyšel až po sedmi letech roku 2019.
Některé knihy byly v edici vydány dvakrát pod různými čísly, došlo také k chybám v číslování. O těchto skutečnostech a případně o dalších zajímavých okolnostech informují poznámky, připojené k jednotlivým svazkům edice.
Knihy vydané v této edici
editovatStatistiky a zajímavosti
editovatNárodní literatury v edici
editovatNejvíce knih vyšlo v edici od českých autorů, a to 47. Pořadí národních literatur v edici je následující:
- 47 – česká,
- 36 – americká,
- 28 – německá,
- 23 – anglická (včetně irských a skotských anglicky píšících spisovatelů) a ruská,
- 16 – francouzská,
- 8 – polská,
- 7 – kanadská a nizozemská,
- 4 – italská, maďarská a švédská,
- 1 – arménská, australská, norská, rumunská a ukrajinská.
Nejvydávanější spisovatelé
editovatV edici vyšla díla 150 spisovatelů a jedna antologie (Chlapík z pekla). Nejvydávanějšími spisovateli jsou:
- 11 – Mirko Pašek (z toho Nesmrtelný kovboj 2×),
- 7 – James Fenimore Cooper (z toho Poslední Mohykán 2×) a Arthur Ransome,
- 5 – Karel May,
- 4 – Erich Kästner a Emilio Salgari ( z toho Město malomocného krále 2×),
- 3 – Johan Fabricius, Walter Farley, Farley Mowat a Scott O'Dell,
- 2 – díla dvaceti spisovatelů,
- 1 – díla sto dvaceti jedna spisovatelů a jedna antologie.
Ilustrace a ilustrátoři
editovatNa ilustracích knih edice se podílelo 92 ilustrátorů, z toho pouze 10 zahraničních:
- Léon Benett – Jules Verne: Matyáš Sandorf a Hvězda jihu,
- Adrian Michajlovič Jermolajev – Dmitrij Medvěděv: V týlu nepřítele,
- Maurice Leloir – Alexandre Dumas: Tři mušketýři,
- Alphonse de Neuville – Alfred Assollant: Hrdinný kapitán Korkorán,
- Michail Josifovič Razulevič – Nikolaj Čukovskij: Poslední plavba kapitána Lapérouse,
- Károly Reich – Ferenc Molnár: Chlapci z Pavelské ulice,
- George Roux – Robert Louis Stevenson: Poklad na ostrově,
- Ernest Thompson Seton – Dva divoši,
- Walter Trier – Erich Kästner: Emil a detektivové, Kulička a Toník, Emil a tři dvojčata a Létající třída,
- Nikolaj Nikolajevič Žukov – Boris Polevoj: Příběh opravdového člověka.
Nejčastějšími ilustrátory jsou:
- 15 – Zdeněk Burian
- 14 – Jaromír Vraštil,
- 10 – Kamil Lhoták,
- 6 – Miroslav Váša, Zdeněk Filip, Josef Novák a Václav Junek,
- 5 – Josef Duchoň, Milan Fibiger, Eduard Hájek, Radomír Kolář, Jiří Krásl a Ervín Urban,
- 4 – Jaroslav Hořánek, Jaroslav Lukavský, Jiří Pavlík, Walter Trier a Petr Urban,
- 3 – Michal Kudělka, Vladimír Rocman, Lumír Ševčík, Karel Toman a Josef Žemlička,
- 2 – dvacet ilustrátorů,
- 1 – padesát ilustrátorů.
Pět svazků edice vyšlo ilustrovaných v reedicích jiným ilustrátorem než první vydání:
- 005 Robert Louis Stevenson: Poklad na ostrově – 1954 a 1957, il. George Roux, 1969, il. Bohuslav Mikeš.
- 015 Henryk Sienkiewicz: Pouští a pralesem – 1957, 1962 a 1967, il. Václav Junek, 1982 a 1988, il. Karel Toman.
- 040 James Fenimore Cooper: Lovec jelenů – 1960 a 1984, il. Jaromír Vraštil, 1991, il. Karel Přibyl.
- 065 Volodymyr Vladko: Potomci Skytů – 1963, il. Zdeněk Chotěnovský, 1986, il. Jaroslav Hořánek.
- 137 Vladimír Šustr: Dobrodružství malého Indiána – 1975, il. Václav Junek, 1983, il. Ruda Šváb.
Malá řada Knih odvahy a dobrodružství
editovatPod označením Malá řada Knih odvahy a dobrodružství vyšlo v SNDK v letech 1965–1967 pět knih dobrodružných příběhů, z nichž čtyři byly brožované sešity a jedna kniha byla vázaná. Vyznačovaly se obálkou se třemi černými pruhy, mezi nimiž byl uveden název díla a jeho autor. Pod pruhy byla barevná ilustrace zabírající zbytek obálky, Dvě z knih byly ilustrované.
- Harte, Francis Bret (1836–1902) – Ztraceni v pustině – 1965, obálka Zdeněk Burian
- Mayne-Reid, Thomas (1818–1883) – Černobílá krev – 1966, obálka Radomír Kolář.
- Sperry Armstrong (1897–1976) – Odvaha – 1966, obálka a ilustrace Ladislav Hájek.[i 12]
- Mayne-Reid, Thomas (1818–1883) – Bezhlavý jezdec – 1966,, obálka a ilustrace Jaromír Vraštil, kniha je vázaná a s ilustracemi, takže se zcela vymyká z řady ostatních čtyř knih, ale obálka má stejnou úpravu.
- Poe, Edgar Allan (1809–1849) – Zlatý skarabeus a jiné povídky – 1967, obálka Marcel Stecker, kromě titulní povídky obsahuje kniha ještě povídky Ukradený dopis a Sestup do Maelströmu, přeložil Vladimír Henzl.
Poznámky
editovatPoznámky ke knihám v edici
editovat- ↑ Poslední Mohykán vyšel v edici ještě jednou v jiném překladu pod pořadovým číslem 53.
- ↑ Čtyři kapitáni jsou přepracovaným a rozšířeným vydáním knihy Poslední plavba kapitána Lapérouse, která vyšla v edici pod pořadovým číslem 10. Páté vydání z roku 1985 je v jiném překladu a nese název Pod plachtami kolem světa.
- ↑ Titul Stopy ve sněhu vyšel společně s titulem Kletba vikingova hrobu v edici znovu pod pořadovým číslem 192.
- ↑ Poslední Mohykán vyšel v jiném překladu v edici již pod pořadovým číslem 20.
- ↑ Na obálce knihy Čing, hrdý orel Tádžikistánu je omylem uvedeno pořadové číslo 61.
- ↑ Čtvrtý díl pod názvem Vinnetouův odkaz byl vydán až roku 2025 v rámci 2. oficiálního vydání v edici KOD
- ↑ Roku 2018 vydalo nakladatelství Albatros sběratelské vydání tohoto titulu v limitované edici šedesáti kusů s úplným ilustračním doprovodem Zdeňka Buriana. (jednotlivé díly se jmenují Vinnetou, Vinnetou – Rudý gentleman a Vinnetou – Poslední výstřel)
- ↑ Vydání je opět označeno jako sběratelské, je s úplným ilustračním doprovodem Zdeňka Buriana. Albatros ale nepovažuje vydání z roku 2018 za oficiální v edici KOD, protože v tomto vydání se stejnými názvy dílů je napsáno 1. vydání v této podobě (2. oficiální vydání v edici KOD) Roku 2025 byl k tomuto vydání připojen čtrvtý díl s názvem Vinnetouův odkat. Po Tekumsehovi je to druhá kniha edice, jejíž díly nebyly vydány najednou. První dva vyšly koncem roku 2023, třetí v únoru 2024 a čtvrtý v dubnu 2025.
- ↑ Nesmrtelný kovboj vyšel v edici ještě jednou pod pořadovým číslem 138.
- ↑ Jako do té doby jediná kniha edice nevyšel čtyřdílný Tekumseh najednou. První díl vyšel roku 1971, druhý 1973, třetí 1976 a čtvrtý díl až roku 1979. Rovněž druhé vydání vycházelo postupně v letech 1985–1987.
- ↑ Kniha Červenomodrý Metuzalém vyšla jako jediná v edici po roce 1960 brožovaná.
- ↑ Vydání r. 1972 přeložila Jarmila Nikodímová, vydání r. 1985 přeložila Eva Dolejšová.
- ↑ Druhé vydání knihy Muž pro Oklahomu vyšlo pod chybným pořadovým číslem 148.
- ↑ Kniha Město malomocného krále vyšla v edici ještě jednou pod pořadovým číslem 196.
- ↑ Nesmrtelný kovboj vyšel v edici již pod pořadovým číslem 90.
- ↑ Na obálce knihy Taliánský marš je omylem uvedeno pořadové číslo 160.
- ↑ Tento svazek vyšel ve zcela netypické úpravě bez čtyř proužků. Titul Stopy ve sněhu již v edici vyšel samostatně pod pořadovým číslem 47.
- ↑ Knihou Černý hřebec bylo vydávání edice po sedmi letech a v nové grafické úpravě obnoveno. Svazek svým pořadovým číslem nahradil svazek původně nevydaný.
- ↑ Po vydání knihy Zelený děs bylo vydávání edice na sedm let přerušeno.
- ↑ Kniha Město malomocného krále vyšla v edici již pod pořadovým číslem 132.
- ↑ Po vydání knihy Ďábel se skrývá v mlze bylo vydávání edice na pět let přerušeno.
- ↑ Podstatnou část knihy Fakír z Benáres a jiné povídky tvoří kapitola ze svazku číslo 134 Ztracená prérie. Po vydání tohoto svazku bylo vydávání edice na sedm let přerušeno.
Poznámky k ilustrátorům
editovat- ↑ Адриан Михайлович Ермолаев
- ↑ Михаил Иосифович Разулевич
- ↑ Pro vydání z roku 1970 a další vytvořil Jaromír Vraštil nové ilustrace.
- ↑ Pro vydání z roku 1984 a další vytvořil Jaromír Vraštil nové ilustrace.
- ↑ Pro vydání z roku 1984 a další vytvořil Jaromír Vraštil nové ilustrace.
- ↑ Jiří Hanuš – abART
- ↑ Ilustrátorka Věra Nováková je v knize uvedena pod příjmením manžela.
- ↑ Otakar Jelínek – abART
- ↑ Pavel Kovářík – Infofila.cz
- ↑ Pavel Krb – abART
- ↑ Ladislava Frühaufová – abART
- ↑ Ladislav Hájek – abART
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knihy odvahy a dobrodružství na Wikimedia Commons - KOD na DatabazeKnih.cz
- Dobrodružné knížky
- Národní knihovna ČR
- http://www.strankyph.wz.cz/knihovna/knihovna.html
