Pavel Brom

český spisovatel

Pavel Brom (8. května 1938, Praha4. června 2009, tamtéž)[1] byl český grafik, malíř a ilustrátor.

Pavel Brom
Narození8. května 1938
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. června 2009 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníspisovatel, malíř, ilustrátor, grafik, kurátor, typograf a fotograf
ChoťDagmar Bromová
DětiVeronika Bromová
PříbuzníVeronika Bromová (dcera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život Editovat

Vyučil se litografem. V letech 1958–1964 studoval na AVU v Praze u profesorů Vladimíra Silovského a Antonína Pelce. V roce 1978 podepsal petici za zrušení trestu smrti.

Spolupráce s StB Editovat

Byl aktivním členem KSČ a od roku 1965 spolupracovníkem StB s krycím jménem Malíř (též Zombák, Láďa). Spolupráci s StB považoval za svou politickou a morální povinnost a chápal "nutnost ovlivňovat ideologický vývoj umění". Zprvu byl úkolován, aby podával zprávy o Milanu Knížákovi, malíři Jiřím Ševčíkovi a režiséru Elmaru Klosovi. V 80. letech referoval StB o Josefu Kroutvorovi, Jiřím Šalamounovi nebo sochaři Ivanu Theimerovi (který později emigroval).[2] I díky této spolupráci získával zakázky od Art Centra a oplátkou informoval StB o jeho řediteli Hubertu Matějčkovi.[3]

Také Spolek Šalamoun označil Pavla Broma za režimního umělce a dvojnásobného agenta Stb. Vladimír Pavlík uvádí Pavla Broma na stránkách Světové sdružení československých politických vězňů jako k-agenta s krycím jménem Zombák a Malíř.[4]

Tvorba Editovat

Divadelní plakáty a programy Editovat

Od konce 60. let do 80. let pracoval často ve dvojici s Milanem Kopřivou, vytvořili spolu sérii unikátních černobílých divadelních plakátů a stejně graficky k nim upravili sérii divadelních programů s foto-grafickými kolážemi historických typografických motivů, knižních značek a ornamentů z 19. století a z období secese, v letech 1967-1971 pro Divadlo za branou (Lorenzaccio, Zelený papoušek/Hodina lásky, Oidipus/Antigona, Ivanov, Tři sestry, Provaz o jednom konci, Lásky hra osudná), a od roku 1969 pro Semafor (Kytice, Jonáš a doktor Matrace, Básníci a sedláci, Revizor v šantánu; Šimek-Grossmannː Othello, Besídka zvláštní školy, Besídka v rašeliništi), dále pro Na zábradlí a divadlo Járy Cimrmana. V roce 1990 navrhl volební plakáty Občanského fóra.

Ilustrace knih a knižní grafika Editovat

Knižní grafiku a ilustraci knih vytvářel jednak ve spolupráci s Milanem Kopřivou, a dále se svou manželkou Dagmar Bromovou. Ilustroval řadu knih pro děti a mládež, historických románů a populární edukativní literatury: kupř. Toulky českou minulostí. První díl této řady ilustroval se svojí ženou Dagmar, dalších deset svazků již výtvarně pojal Jiří Běhounek. Toulky českou minulostí se vymykají knihařským zpracováním s atypickými rozměry 30x18 cm. ´

Scénografie Editovat

Věnoval se také scénografii a výstavnictví. Výtvarně spolupracoval s filmem a televizí. Experimentoval také s novými technikami, především xeroxem.

Výstavy Editovat

Účastnil se řady výstav v Československu i v zahraničí. V roce 1989 se s kurátorkou Simeonou Hoškovou podílel na přípravě výstavy "Současná česká grafika" v pražské výstavní síni Mánes a na přípravě katalogu.[5] Jednalo se o první ideologicky nelimitovanou výstavu české grafiky po roce 1989.

Ocenění Editovat

  • 1968 Cena nakladatelství Mladá fronta 1968, kategorie Nejkrásnější knihy roku 1968
  • 1971 medaile IBA Lipsko
  • 1972 bronzová medaile VIII. bienále Brno 1978, v kategorii plakát
  • 1974 výroční cena ČFVU
  • 1978 ilustruje d´Artagnan, Athos, Porthos, Aramis
  • 1983 cena Lidového nakladatelství

Odkazy Editovat

Reference Editovat

  1. grapheion.cz, Zemřel Pavel Brom, nekrolog[nedostupný zdroj], 10.11.2009
  2. Vodrážka M, 2019, s. 89
  3. Vodrážka M, 2019, s. 125
  4. Svetové združenie bývalých československých politických väzňov
  5. Simeona Hošková (ed.)ː Současná česká grafika. Katalog výstavy, Praha 1989, s. 33

Literatura Editovat

  • Mirek Vodrážka, Výtvarné umění a jeho subverzní role v období normalizace, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Praha 2019, ISBN 978-80-270-5668-2

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat