František Flos

český učitel, dramatik, překladatel a spisovatel

František Flos (27. července 1864, Přelouč8. ledna 1961, Praha) byl český pedagog, spisovatel, dramatik a překladatel.

František Flos
fotografie před rokem 1923
fotografie před rokem 1923
Rodné jménoFrantišek Fridrich Flos
Narození27. července 1864
Rakousko-Uhersko Přelouč
Úmrtí8. ledna 1961 (ve věku 96 let)
Československo Praha
Povolánípedagog, spisovatel
Národnostčeská
Významná dílaLovci orchidejí,
Lovci kožišin
RodičeFrantišek Flos, Anna Flosová-Menčíková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Františka Flose (matrika N 1857–1869 Přelouč (SOA Zámrsk))

ŽivotopisEditovat

Narodil se v rodině Františka Flose, mistra řeznického z Přelouče a Anny Flosové-Menčíkové. Měl tři sourozence: Aloise (* 1854), Karla (* 1859) a Jindřicha (* 1869). Se ženou Gabrielou měl dva syny: Jiřího a Karla.[1]

Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Nejprve působil jako učitel na Kolínsku, ředitelem obecné školy se stal v Týnci nad Labem. Od roku 1923 byl okresním školním inspektorem v Pardubicích.

Literatuře se začal věnovat poměrně pozdě, někdy kolem roku 1900. Od roku 1905 redigoval lidové kalendáře Havlíček a Palacký, v roce 1920 založil dětský časopis Úsvit. Proslavil se jako autor dobrodružné literatury pro mládež a je společně s Eduardem Štorchem považován za jejího zakladatele v české literatuře. Přestože nikdy nebyl za hranicemi své vlasti, dokázal na základě vyprávění přátel a odborné literatury vytvořit věrohodný obraz cizích zemí, který spojoval s barvitým a dramatickým dějem obsahujícím kromě napětí i morální poselství. Díky své šíři záběru i použití prvků SF je někdy považován za českého Julese Verna.[2] Překládal z angličtiny a francouzštiny.

Byl členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj. Používal mnoho pseudonymů – Brabec, F. Konopka, Filip Kos, Pěnkava, Rorejs, F. Strnad a F. Vrabec. Byl představitelem tzv. žánrového realismu. V Praze bydlel na Spořilově č. 45/26.[1]

DíloEditovat

Dobrodružné rományEditovat

Další prózaEditovat

  • Galerie dobráků (1905), obrázky, povídky, črty, humoresky
  • Na cestách životem (1907), sbírka humoresek, povídek a veselých črt
  • Rozvrat a jiné povídky (1910)
  • Probuzští hoši (1913)
  • Sedmikrásy (1913), povídky a obrázky
  • Přemety a přelety (1915), hrst humoresek a obrázků
  • Nádvorník Šibraváček (1915), život a dílo samorostlého filosofa z lesů
  • Šlechetné slunce, Ohně na horách (1917), společné vydání dvou maloměstských románů
  • Vítězná dráha (1918), kniha pro děti
  • Poklad v domě (1918), dívčí četba
  • Vstaň! (1919), román
  • Plavčík Frantík: povídka vyznamenaná cenou Učitelského nakladatelství v Praze (1919)[3]
  • Vlast svou v srdci nosíme (1924), povídka z počátku devatenáctého století
  • Narostla nám křídla (1924), povídka ze života
  • Štěstí najdeš na ulici (1925), povídka ze života
  • Polda (1925), povídka ze života chudého chlapce
  • Pětilístek (1925), povídky
  • Lusky (1926), hrst humoresek a obrázků
  • V krvi a v plamenech (1927), povídka z počátku 15. století
  • Zkažený anděl (1927), studentský román
  • Rebelie na vsi (1928), historie počestné obce Psotěvsi
  • Babiččin Šmodrcha (1932), dětský románek
  • Hynek Muška detektivem a co z toho pošlo (1932)
  • Statečný rod (1939), povídka z minulosti

Dětské divadelní hryEditovat

  • Vzácný kolovrat (1911), hra pro děti se zpěvy a tanci
  • Kralevic v zajetí (1912), loutková hra pro děti
  • Cep a kosa (1915), pohádka
  • Nanynka z Týnce (1917), hra se zpěvy pro děti
  • V zajetí skalních mužíků (1918), báchorka se zpěvy
  • Tajemství lesa (1932), hra se zpěvy pro mládež
  • Ferda detektiv (1934), hra pro děti
  • Létající restaurace U deseti haléřů (1936), moderní pohádka se zpěvy

OstatníEditovat

  • Žena (1904), divadelní hra
  • Lavina (1905), divadelní hra
  • V přestávce (1916), žertovná deklamace pro čtyři dívky
  • Trojdílná čítanka pro české školy obecné III 1920), třetí díl čítanky určený pro 6., 7. a 8. školní ročník
  • Konsul z ostrovů (1928), veselohra
  • Přírodopisná exkurse (1938), fraška ze studentského života

PřekladyEditovat

  • Jeden z "Bídníků": Claude Gueux – Victor Hugo. Risettiny nedělePierre Zaccone; z francouzštiny F. Flos a E. Jar. Klenč (1898)
  • Škola pohoršeníR. B. Sheridan; z angličtiny (1899)[3]
  • Fysiologie – Michael Foster; z angličtiny (1900)
  • Princ Pukavec – Èmile Watin; ilustrace od Viktora Olívy; z francouzštiny přeložili a pro české děti upravili F. Flos a Antonín Sellner (1909)
  • Janin Jan – Émile Pouvillon (1910)[3]
  • Sen: z cyklu Rougon-Macquartové: historie z časů druhého císařstvíÉmile Zola; z francouzštiny F. Flos a A. Sellner; předmluva Q. M. Vyskočil (1912)
  • Statečný Jan: povídka pro mládež – E. Sibylle (1913)[3]
  • Paní Bovaryová: román – Gustav Flaubert; z francouzštiny F. Flos a A. Sellner (1916)
  • V růžích: román – André Theuriet: z francouzštiny (1913)
  • Dům u dvou parem – A. Theuriet; z francouzštiny A. Sellner a F. Flos (1920)
  • Smrtelný hřích – A. Theuriet; F. Flos a A. Sellner; ilustroval Jan Goth (1920)
  • Útulek – A. Theuriet (1923)[3]
  • Poslední útulek – A.Theuriet; A. Sellner a F. Flos (1924)
  • Utrýzněná srdce – A. Theuriet; A. Sellner a F. Flos (1926)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 97. 
  2. http://www.subjektivnik.cz/esej/frantisek-behounek[nedostupný zdroj]
  3. a b c d e FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 31–32. 

LiteraturaEditovat

  • KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 170–171
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. 

Externí odkazyEditovat