Lajos Hevesi

Lajos (Ludwig) Hevesi
Lajos (Ludwig) Hevesi
	Lajos (Ludwig) Hevesi roku 1903
Rodné jméno	Lajos Lőwy
Narození	20. prosince 1843 ; Heves
Úmrtí	17. února 1910, Vídeň ; (ve věku 66 let)
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Povolání	spisovatel a kritik
Národnost	židovská
Stát	Rakousko-Uhersko
Významná díla	Dobrodružství Andráse Jelkyho
Příbuzní	Franziska Abel (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lajos Hevesi, německy Ludwig Hevesi, vlastním jménem Lajos Lőwy (20. prosince 1843, Heves – 17. února 1910, Vídeň) byl maďarský a rakouský novinář a spisovatel židovského původu.^[1]

Život editovat

Studoval medicínu a klasickou filologii v Budapešti a ve Vídni, ale studia nedokončil, protože se začal aktivně věnovat novinařině a psaní knih, od roku 1872 pod pseudonymem Hevesi podle svého rodiště. Svá díla psal maďarsky i německy.^[1]

Od roku 1866 redigoval budapešťský německý deník Pester Lloyd a přispíval humoristickými fejetony do Breslauer Zeitung. V letech 1871–1874 vydával časopis pro mládež Kleine Leute. Roku 1875 se usadil ve Vídni, pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku Fremden-Blatt, věnoval se hlavně divadelním recenzím a další umělecké kritice a stal se jedním z nejvýznamnějších uměleckých kritiků v posledních desetiletích existence Rakouska-Uherska. Roku 1910 spáchal ve svém vídeňském bytě sebevraždu.^[1]

Je autorem cestopisů, monografií, esejů, povídek a jednoho románu. Ve spolupráci s několika přáteli založil maďarský humoristický list Borsszem Janko, který se brzy stal velice populární.^[1]

Z díla editovat

A kereskedelmi levelezésnek kézikönyve (1864, Příručka komerční korespondence).
Jelky András bajai fiú rendkívüli kalandjai ötödfél világrészben (1872, Dobrodružství Andráse Jelkyho), historický dobrodružný román o životních osudech maďarského dobrodruha a cestovatele. Roku 1875 vydal autor definitivní verzi románu německy pod názvem Des Schneidergesellen Andreas Jelky Abenteuer in vier Welttheilen.
Budapest und seine Umgebung (1873, Budapešť a její okolí).
Karczképek (1876, Pešť), studie života v Pešti.
Auf der Schneider: Ein Geschichtenbuch (1884), povídky.
Neues Geschichtenbuch (1885, Nová kniha povídek).
Almanaccando: Bilder aus Italián (1888), obrázky z Itálie.
Buch der Laune: Neue Geschichten (1889), povídky.
Regenbogen: Sieben heitere Geschichten (1892, Duha), sedm veselých příběhů.
Zerline Gabillon: Ein Künstlerleben (1894), kniha o životě rakouské herečky Zerline Gabillon (1834–1892).
Wilhelm Junker: Lebensbild eines Afrikaforschers (1896), kniha o rusko-německém cestovateli po Africe Wilhelmovi Junkerovi (1840–1892).
Victor Tilgners ausgewählte Werke (1897), kniha o rakouském sochaři a malíři Victorovi Tilgnerovi (1844–1896).
Josef M. Olbrich (1899), kniha o rakouském architektovi Josefovi Maria Olbrichovi (1867–1908).
Ewige Stadt, ewiges Land: Frohe Fahrt in Italien (1903, Věčné město, věčná země), cestopis z Itálie.
8 Jahre Secession (1906, Osm let secese), odborná publikace o secesních malířích.
Ludwig Speidel: Eine literarisch-biographische Würdigung (1910), kniha o životě předního německého hudebního a literárního kritika Ludwiga Speidela (1830–1906).
Rudolf von Alt: Sein Leben und sein Werk (1911), posmrtně vydaní kniha o životě rakouského malíře Rudolfa von Alta (1812–1905).