Rudolf von Alt

rakouský malíř

Rudolf von Alt (28. srpna 1812 Vídeň12. března 1905 Vídeň) byl rakouský malíř a kreslíř městských vedut, interiérů a krajinář, starší bratr Franze Alta.

Rudolf von Alt
Rudolf-von-Alt-1890.jpg
Narození28. srpna 1812
Vídeň
Úmrtí12. března 1905 (ve věku 92 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
RodičeJakob Alt
PříbuzníFranz Alt (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se na vídeňském předměstí Alservorstadt v rodině malíře Jakoba Alta jako prvorozený syn. Vyučil se nejprve v dílně svého otce, který přišel roku 1811 do Vídně z Frankfurtu nad Mohanem jako malíř akvarelů a litograf. S otcem podnikal také studijní cesty po mnoha krajinách Rakouské monarchie. Z roku 1824 se dochovala jeho první samostatná kresba. Dále v letech 1825–1832 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, od roku 1826 v ateliéru krajinomalby u Josefa Mössmera, s nímž vytvořil například kukátkové obrázky (Guckkastenbilder). Od roku 1835 několikrát pobýval na studijních cestách, v Německu s Moritzem Schwindem pracoval například u bavorského krále Ludvíka I. Dále cestoval po Itálii, procestoval Tyroly, Bavorsko, Solnou komoru, Lombardii, roku 1863 byl na Krymu. Kreslil také v českých zemích, přispíval svými vedutami do litografických alb, vydávala je vídeňská Artaria nebo Johann Rauh, a litografoval například František Xaver Sandmann. Kreslil také šlechtická sídla a jejich interiéry, jeho objednavateli byli například Auerspergové, Buquoyové, Černínové nebo Schwarzenbergové.

Roku 1848 se stal členem vídeňské Akademie, jeho členství císař potvrdil až roku 1866, byl jmenován profesorem. K osmdesátinám byl roku 1892 za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu a vyznamenán rakouským Řádem železné koruny III. třídy. Byl také jmenován členem Bavorské akademie umění v Mnichově. I v pokročilém věku se zajímal o pokrok ve výtvarném umění a roku 1897 byl jedním ze zakládajících členů Vídeňské secese, od roku 1898 jejím čestným prezidentem.[1]

Rudolf von Alt byl dvakrát ženat. V letech 1841-1843 byla jeho manželkou Hermína Oswaldová z Vídně, která zemřela ve věku 20 let. Roku 1846 se oženil podruhé, Berta Malíček/Malitschek pocházela z Opavy, ani s ní neměl děti. V revolučním roce 1848 Rudolf Alt vstoupil do městské gardy a bojoval na barikádě. Napsal paměti, ve kterých například vzpomínal, že již roku 1817 měli doma vánoční stromek.

 
Franz Alt, Pohled do ateliéru staršího bratra Rudolfa, (1914)

DíloEditovat

Společně s otcem vytvořili ve 40. letech 19. století na objednávku rakouského císaře Ferdinanda V. sérii panoramatických kukátkových obrázků rakouských a českých vedut (Die Kaisers Guckkasten). Rudolf si stejně jako jeho otec oblíbil techniku kresby a akvarelu. Zpočátku přejal subtilní grafický styl svého otce a v suché a faktograficky přesné kresbě zachoval zejména městské veduty a architekturu. Zmapoval svými kresbami především Vídeň, architekturu a interiéry šlechty a jiných významných osobností, dále většinu měst zemí někdejší monarchie. Měl rád také alpskou krajinu. Bydlel mj. v Traismaueru.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let si vypracoval vlastní realistický styl, vyznačující se faktografickou přesností, kultivovanou kompozicí a virtuózní prací s barvou a světlem.[1] Barevností dospěl až k impresionismu.[2] Nakreslil četné předlohy pro grafické veduty, vydávané tehdy v albech. Ačkoliv se u otce vyučil technice litografie, jeho kresby převáděli do litografické podoby často jiní grafikové, pro pražská alba to byl František Xaver Sandmann. S evidovanými více než 1000 kresbami patří mezi nejproduktivnější i nejoblíbenější rakouské grafiky 19. století.

Příklady námětů:

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 30-31
  2. Neue deutsche Biographie, Band 1, 1953, s. 206-207

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat