Vladimír Henzl

český překladatel a spisovatel

Vladimír Henzl (2. září 1910, Brčko, Bosna a Hercegovina31. března 1978, Praha) byl český spisovatel, překladatel, publicista a diplomat. Používal též pseudonymy Jan Kolovrat, Vladimír Černý a Vladimír Dvorecký.[1][2]

Vladimír Henzl
Narození2. září 1910
Brčko, Bosna a Hercegovina
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. března 1978 (ve věku 67 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymVladimír Dvorecký
Povolánípřekladatel, autor sci-fi, spisovatel, prozaik, publicista, diplomat a dramatik
Témataliteratura, drama, publicistika, překlad a diplomacie
Významná dílaZátoka pirátů
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Vladimír Henzl se narodil a dětství strávil v bosenském Brčku, kde byl jeho otec poštovním úředníkem (Bosna a Hercegovina byla v té době pod správou Rakouska-Uherska). Roku 1919 se jeho rodina vrátila do Československa a usadila se v Bílovicích nad Svitavou. Reálné gymnázium navštěvoval nejprve v Brně a pak v Bratislavě, kde roku 1929 maturoval a také zde vystudoval práva (roku 1933 získal titul doktora práv).[1]

Roku 1936 začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, od roku 1937 jako zástupce konzula v Krakově. Zde se také roku 1939 stal spoluzakladatelem první zahraniční československé vojenské jednotky, které velel Ludvík Svoboda. Během války se účastnil bojů ve Francii a Anglii.[1]

Po skončení druhé světové války pracoval opět na Ministerstvu zahraničí a jako zástupce československé vlády vedl hospodářská jednání s USA, se Sovětským svazem a s dalšími evropskými zeměmi. Po únoru 1948 byl propuštěn, od roku 1952 pracoval jako vedoucí pražské filiálky bratislavských Chemických závodů Juraja Dimitrova a po roce 1969 až do smrti vedl pražské zastoupení chemického koncernu Farbewerke Hoechst AG.[1]

Literárně činný začal být za války v emigraci, kdy časopisecky vydával básně a povídky a přispíval do emigrantských novin a časopisů (například Týdenní přehled, Krajanské listy, Čechoslovák, Poupě). Po válce se věnoval takřka výhradně dětské literatuře, jednak jako autor vlastních knih, jednak jako překladatel (z angličtiny, italštiny, srbochorvatštiny a francouzštiny).[1]

Dílo editovat

Vlastní knihy editovat

Překlady z angličtiny editovat

Překlady z italštiny editovat

Překlady ze srbochorvatštiny editovat

Překlady z francouzštiny editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e Lexikon české literatury 2/I., H-J, Academia, Praha 1993, str. 144-145
  2. Ivan Adamovič: Slovník české literární fantastiky a science fiction, R3, Praha 1995, str. 88

Externí odkazy editovat