Otevřít hlavní menu

Maďarská literatura je literatura psaná příslušníky maďarského etnika a jiných etnik vytvořená převážně na území Maďarska. Je psána maďarsky, v počátcích také latinsky.

HistorieEditovat

Počátek maďarské literatury se datuje na začátek 11. století. První díla byla psaná latinsky, např. Legenda o svatých Zoerardovi a Benediktovi (1060), Legenda o svatém Štěpánovi (1096). Z doby kolem roku 1200 pochází kronika Gesta Hungarorum. Budínská kronika z roku 1473, taktéž psaná latinsky, je první tištěnou knihou v Uhrách. První věta v maďarštině je známá ze zakládací listiny tihanyského opatství z roku 1055. Z doby kolem roku 1200 pochází Pohřební řeč a modlitba, první souvislejší literární text v maďarštině. První kniha v maďarštině je Jókaiho kodex z doby kolem roku 1380.

Na dvoře Matyáše Korvína působili humanisté Janus Pannonius a Antonio Bonfini. Po roce 1526 se už více rozvíjela literatura v maďarštině, hlavní díla byla biblická: Epištoly svatého Pavla z roku 1533 jsou první tištěnou maďarskou knihou, první úplný překlad Nového zákona byl vydán v roce 1541, v roce 1627 vyšla Bible katolická.

Ze současných spisovatelů jsou patrně nejvýznamnější jediný maďarský laureát Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész (1929–2016), dále pak Péter Nádas (*1942) či Péter Esterházy (1950–2016). Známá jsou také díla Lászlóa Krasznahorkaie (*1954) díky jeho spolupráci s filmovým režisérem Bélou Tarrem.

Předními básníky přelomu 20. a 21. století jsou Szilárd Borbély (1963–2014) a Krisztina Tóthová (*1967).

LiteraturaEditovat

  • Petr Rákos: Maďarská literatura 20. století, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1953

Související článkyEditovat