Otevřít hlavní menu

Auerspergové

rakouský hraběcí a knížecí rod
(přesměrováno z Aueršperkové)

Auerspergové, někdy také Aueršperkové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku Ursperg u Mindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde jižně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).[1]

Princely Hat.svg
Auerspergové
(Turjačanové)
Erb rodu Auerspergů
Erb rodu Auerspergů
země České královstvíČeské království České království
mateřská dynastie Auerspergové
tituly Hrabata, knížata
zakladatel Pankrác z Auerspergu
rok založení 1220 (rod poprvé zmíněn)
konec vlády dosud
větve rodu vlašimská, žlebská

Obsah

HistorieEditovat

 
Zámek Vlašim - hlavní sídlo starší knížecí linie v Čechách

V 15. století založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie knížecí a deset dalších linií hraběcích. Hrabata z Auerspegu sídlila a působila převážně v Rakousku a Kraňsku a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili nezi nejvýznamnější a nejzámožnější šlechtické rody habsburské monarchie. Jejich majetky se nacházely na území dnešního Česka, Rakouska, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Patřili a dodnes patří k nejrozvětvenějším šlechtickým rodům.[1]

Knížata z AuersperguEditovat

Z Pankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená v roce 1653 do knížecího stavu. V 18. století se usadila v Čechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii (vlašimskou) a mladší (žlebskou). Jejich příslušníci v Čechách setrvali až do roku 1945, respektive 1942. Na konci 19. století se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podliníí, jejich statky se ale nacházely převážně v Rakousku.

Starší knížecí linie (Vlašim)Editovat

 
Pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi

Mladší knížecí linie (Žleby)Editovat

 
Zámek ve Slatiňanech

Hrabata z AuersperguEditovat

ErbEditovat

 
Knížecí erb

Knížecí znak má šest polí oproti hraběcím čtyřem, uprostřed se nachází ještě stříbrný štítek s červeným lvem. Z heraldických zvířat jsou zde vyobrazeni orel, lev, lvice a tur.

PříbuzenstvoEditovat

Skrze sňatky byli spřízněni s Kinskými, Lobkovici, Colloredo-Mansfeldy, Valdštejny, Clam-Gallasy a mnohými dalšími rody.

ReferenceEditovat

  1. a b c HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11-13. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat