Auerspergové

rakouský hraběcí a knížecí rod
(přesměrováno z Aueršperkové)

Auerspergové, někdy také Aueršperkové (slovinsky také Turjačani či Turjaški) je jméno rakouského hraběcího a knížecího rodu. První historická zmínka o rodu Auerspergů pochází z roku 1220. Podle rodinné historie odvozuje rod svůj název od zámku UrspergMindelheimu ve Švábsku (Bavorsko), odkud se v 11. století prý odstěhoval do Dolního Kraňska (nyní na území Slovinska), kde jižně od Lublaně založil hrad Auersperg (slovinsky Turjak).[1] Neboť německé "Ur" a "Auerochse" znamená zubr, který je jejich nejstarším rodovým tzv. mluvícím erbovním znamením.[2]


Auerspergové (Turjačanové)
Auersperg (Turjaški)
Erb rodu Auerspergů
ZeměRakouské arcivévodství Rakousko
Kraňské vévodstvíKraňské vévodství Kraňské vévodství
Korutanské vévodstvíKorutanské vévodství Korutanské vévodství
České královstvíČeské království České království
atd.
Mateřská dynastieAuerspergové
Tituly
  • PANKRÁCOVA LINIE:
  • Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 1531/1550 svobodný pán (Říše)
  • Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1630 hrabě (Říše) s predikátem Urozený (Wohlgeboren)
  • Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1641 hrabě z Gottschee (koupě hrabství v Kraňsku)
  • Hodnostní korunka náležící titulu kníže 1653 kníže (Říše, titul dědičný pro prvorozeného syna) s predikátem Vysoce urozený (Hochgeboren)
  • Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 1653 hrabě a fojt z Wels
  • Hodnostní klobouk panujících vévodů 1654 vévoda z Münsterbergu (s Frankensteinem ve Slezsku), v roce 1791 však prodáno Prusku
  • 1664 okněžněný hrabě z Thengenu (v roce 1811 prodáno Bádensku)
  • Hodnostní klobouk panujících vévodů 1791 vévoda z Gottschee
  • Hodnostní korunka náležící titulu kníže 1791 kníže (Říše) titul s predikátem Vysoce urozený (Hochgeboren) pro všechny členy rodu
  • 1825 predikát Jasnost (Durchlaucht) pro hlavu rodu
  • 1847 rakouské potvrzení predikátu Jasnost (Durchlaucht) pro hlavu rodu
  • 1869 predikát Jasnost (Durchlaucht) pro všechny členy rodu

  • POZNÁMKY:
  • 1653 velký palatinát
  • 1663 zisk říšského panství Thengen a lantkrabství Nellenburg (ve Švábsku)
  • 1665 zisk hrabství Mitterburg (Pazzin v Istrii)
  • 1667 zisk města Gottschee (v Korutanech)
  • 1861 dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady

ZakladateléPankrác z Auerspergu
Rok založení1220 (rod poprvé zmíněn)
Konec vládydosud
Větve rodu
  • Pankrácova linie:
    • starší (všechny tři odnože zůstaly v hraběcím stavu)
      • Auersperg
      • Kirchberg
      • Mokritz
    • mladší
      • knížecí (žije dodnes)
      • hraběcí († 1926)
  • Vollartova linie:
    • Peilenstein a Sankt Leonhard am Forst
    • Purgstall a Rottenhaus (pododnož Neuschloß Purgstall vlastnila v Čechách Valdov a Hřebeny; † 1857)
    • Mainburg a Waase
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Středověký erb zubra Auerspergů

V 15. století založili bratři Pankrác a Volkard dvě hlavní rodové větve. Ty se postupem času rozrostly natolik, že na počátku 19. století existovaly dvě linie knížecí a deset dalších linií hraběcích. Hrabata z Auerspergu sídlila a působila převážně v Rakousku a Kraňsku a do českých dějin se (až na jednu podstatnou výjimku) nijak nezapsala. Auerspergové patřili mezi nejvýznamnější a nejzámožnější šlechtické rody habsburské monarchie. Jejich majetky se nacházely na území dnešního Česka, Rakouska, Itálie, Německa, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Patřili a dodnes patří k nejrozvětvenějším šlechtickým rodům.[1]

Knížata z Auerspergu

editovat
Auersperské knížectví
Fürstentum Auersperg
   16641806   
  
 
znak
Geografie
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římská  Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
  Přední Rakousy
Následující
  Bádenské velkovévodství
  Rakouské císařství

Z Pankrácovy rodové větve vzešla nejvýznamnější rodová linie, povýšená v roce 1653 do knížecího stavu. V 18. století se usadila v Čechách a ve stejné době se rozdělila na starší linii (vlašimskou) a mladší (žlebskou). Jejich příslušníci v Čechách setrvali až do roku 1945, respektive 1942. Na konci 19. století se i tyto dvě knížecí linie začaly členit do dalších podlinií, jejich statky se ale nacházely převážně v Rakousku.

 
Zámek Vlašim – hlavní sídlo starší knížecí linie v Čechách
 
Auersperský palác v Praze

Starší knížecí linie (Vlašim)

editovat
 
Pohřební kaple Auerspergů ve Vlašimi

Mladší knížecí linie (Žleby)

editovat
 
Zámek Žleby
 
Zámek ve Slatiňanech

Hrabata z Auerspergu

editovat
 
Knížecí erb

Původním erbem byl zubr. Postupně přibyla tzv. polepšení a dědictví v dalších polí štítu (lvů a orlic) hraběcího a knížecího znaku.

Příbuzenstvo

editovat

Skrze sňatky byli spřízněni s Kinskými, Lobkovici, Colloredo-Mansfeldy, Valdštejny, Clam-Gallasy, Henny, Kopaly, Strassoldo-Grafenbergy a mnohými dalšími rody.[3]

Reference

editovat
  1. a b c HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Auerspergové, s. 11–13. 
  2. zubr překlad z češtiny do němčiny – Seznam Slovník. slovnik.seznam.cz [online]. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online. 
  3. MAREŠOVÁ, Marie. Prameny hospodářské provenience z fondů Rodinný archiv Auerspergů, Hřebeny a Ústřední správa Auerspergů, Hřebeny a možnosti jejich využití pro dějiny žen [online]. Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2008. S. 85–92. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat