Praha 8
Praha 8 je jak svou plochou, tak i charakterem různorodá. Jižní část – Karlín a Libeň – se bezprostředně dotýká centra města, Dolní Chabry a Březiněves jsou pak městské části na severních hranicích města. Charakter obvodu je dán i tím, že vznikal jako část Prahy postupně.
Praha 8 | |
---|---|
Libeňský zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 8 |
Obvod | Praha 8 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′28″ s. š., 14°28′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 104 921 (2021)[1] |
Rozloha | 21,82 km² |
PSČ | 180 00 |
Počet domů | 6 374 (2021)[1] |
Počet částí obce | 4 + 5 dílů |
Počet k. ú. | 4 + 5 částí k. ú. |
Počet ZSJ | 58 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MČ | Úřad MČ Praha 8 Zenklova 1/35 Praha 8, Libeň 180 48 Praha 8 posta@praha8.cz |
Starosta | Ondřej Gros (ODS) |
Oficiální web: www | |
Praha 8 | |
Další údaje | |
Ocenění | Fairtradové město |
Kód MČ | 500208 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nejstarší součástí města je katastrální území Libně, ta byla k Praze připojena již 12. září roku 1901. Nejstarší pražské předměstí Karlín se stal součástí Velké Prahy spolu s Bohnicemi, Trojou a Kobylisy roku 1922. Od roku 1960 jsou součástí obvodu Čimice, od roku 1968 pak Ďáblice a Dolní Chabry a konečně od roku 1974 Březiněves.
Hranice obvodu Prahy 8 byly stanoveny v roce 1960, v roce 1990 byla v části obvodu vytvořena samosprávná městská část Praha 8.
Vymezení Prahy 8
editovatPraha 8 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.
- Městská část Praha 8 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 8 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Bohnice, Čimice, Karlín a Kobylisy a části katastrálních území Libeň, Troja, Střížkov, Nové Město a Žižkov.
- Správní obvod Praha 8 je území, na kterém vykonává městská část Praha 8 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadají do této kompetence úřadu městské části Praha 8 i městské části (a zároveň katastrální území) Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. Území Prahy 8 jako jednoho z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002 je tak totožné s územím Prahy 8 jako jednoho z 10 obvodů členění Prahy v rámci územního členění státu.
- Obvod Praha 8 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 8). Městský obvod Praha 8 tvoří městské části Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. Obvod se spádovým centrem v Libni označený arabskou číslicí poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí.
Historie Prahy 8
editovatPraha VIII (1901–1949)
editovatŘímské číslo VIII. označovalo Libeň jako osmou část Královského hlavního města Prahy už po jejím připojení 12. září 1901.
Poté, co k 1. lednu 1922 byla vytvořena Velká Praha, zavedlo k 17. lednu 1923 vládní nařízení č. 7/1923 Sb. její členění do 19 číslovaných obvodů (fakticky 13 volebních, od roku 1947 i státosprávních obvodů), přičemž do VIII. obvodu byly k Libni z nových částí připojeny ještě Střížkov, Kobylisy, Troja a Bohnice.
Městský obvod Praha 8 (1949–1960)
editovatPoprvé existoval obvod Praha 8 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej větší část Libně, malá část Karlína (Rustonka), část Troji, Kobylisy, Střížkov a Bohnice.
V rámci správní reformy v roce 1949 byla dolní část Troji přeřazena do obvodu Praha 7, části Libně do obvodu Praha 7 a Praha 9, naopak z dosavadního obvodu Praha X – Karlín přeměňovaného na obvod Praha 3 byla do Prahy 8 přeřazena část Karlína (okolí Rustonky).
Obvod Praha 8 (od roku 1960)
editovatOd 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 8. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 8 (viz výše) a Praha 3 (Karlín a malá část Nového Města, pozůstatek někdejšího obvodu X.). Zahrnul tak Bohnice, Čimice, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malou část mezi Karlínem a Žižkovem), Střížkov, většinu Libně a horní část Troji.
11. července 1960 přibyla do obvodu nově připojená osada Čimice, současně došlo i k úpravě hranic s některými sousedícími mimopražskými obcemi (Dolní Chabry, Ďáblice). K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obce Ďáblice a Dolní Chabry. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyla do Prahy 8 Březiněves. Části připojené od roku 1968 si zachovaly vlastní úřady a samosprávu. Obvod tak od roku 1990 zahrnuje 4 městské části: Praha 8, Ďáblice, Dolní Chabry a Březiněves.
Městská část Praha 8 (od roku 1990)
editovatPraha se člení na celkem 57 městských částí, ty poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a Statut hlavního města Prahy (obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy). Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Území městské části Praha 8 zahrnuje celá katastrální území: Bohnice, Kobylisy, Čimice a Karlín a části katastrálních území Libeň (hlavní část), Troja (horní část), Střížkov, Nové Město (malá část v oblasti ÚAN Florenc) a Žižkov (neobydlené území – část kolejiště Nového spojení nad Sluncovou).
Úřad městské části má sídlo v Libeňském zámečku a v tzv. Bílém domě, kde zasedá i zastupitelstvo Prahy 8.
Seznam představitelů Prahy 8
editovatObvodní rada pro Prahu 8
editovatV květnu 1945 byl ustanoven revoluční národní výbor, do jehož čela byl jmenován Emanuel Famíra. V letech 1945 až 1949 pak spravovala Prahu 8 ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy Obvodní rada pro Prahu 8. Na půdě obvodní rady se střetaly různé přístupy a zájmy zastoupených politických stran: komunistické, národně socialistické, sociální demokratické a lidové, z nichž nejsebevědoměji si počínali komunisté, které v prvních poválečných volbách v květnu 1946 získali na obvodě 45% všech hlasů. V čele rady byl Antonín Trousil. V roce 1949 pak převzal správu čtvrti Obvodní národní výbor.
Předsedové obvodního národního výboru Praha 8
editovatč. | Portrét | Jméno | Strana | Začátek a konec v úřadu | Poznámka | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Antonín Trousil | KSČ | 1949 | 1953 | |||
2. | Josef Dohnal | KSČ | 1953 | 1960 | |||
3. | Jaroslav Petrám | KSČ | 1960 | 1976 | |||
4. | Dr. Jaroslav Boroš | KSČ | 1976 | 1988 | |||
5. | Dr. Stanislav Fiala | KSČ | 1988 | prosinec 1989 | |||
6. | MUDr. Jiří Havel | prosinec 1989 | duben 1990 |
Starostové městské části Praha 8
editovatč. | Portrét | Jméno | Strana | Začátek a konec v úřadu | Poznámka | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Jaroslav Bumbálek | OF | duben 1990 | 1991 (rezignoval) | |||
2. | Vladimír Novák | ODS | 1991 | 1994 | |||
3. | Mgr. Václav Vomáčka | ODS | 1994 | 1998 | Rada Václava Vomáčky | ||
4. | JUDr. Václav Musílek | ODS | 1998 | 29. 11. 2000 | Rada Václava Musílka | ||
5. | Josef Nosek | ODS | 29. 11. 2000 | 23. 2. 2011 | 1. Rada Josefa Noska (2000–2002)
2. Rada Josefa Noska (2002–2006) 3. Rada Josefa Noska (2006–2010) 4. Rada Josefa Noska (2010–2011) | ||
6. | Ing. Jiří Janků | ODS | 23. 2. 2011 | 26. 11. 2014 | Rada Jiřího Janků | ||
7. | Roman Petrus | ČSSD | 26. 11. 2014 | 14. 11. 2018 | Rada Romana Petruse | ||
8. | Ondřej Gros | ODS | 14. 11. 2018 | dosud | 1. Rada Ondřeje Grose (2018–2022)
2. Rada Ondřeje Grose (2022–2026) |
Vedení MČ Praha 8 v současnosti
editovatStarostou MČ Praha 8 je Ondřej Gros z ODS. Koalici po komunálních volbách v září 2022 vytvořili zástupci ODS, ANO, TOP 09, STAN a Patrioti pro Prahu 8.[2]
Zastupitelstvo
editovatKoalice (27) | Opozice (18) | |||||
|
|
|
|
|
|
|
Kulturní památky
editovatPřírodní památky
editovatNa území Prahy 8 se nachází 10 chráněných území na celkem 35 hektarech.
- Bílá skála
- Velká skála
- Ládví
- Prosecké skály
- Okrouhlík
- Trojská
- Jabloňka
- Čimické údolí a Zámky
- Bohnické údolí
- Podhoří
Některé tyto cenné přírodní lokality jsou ohrožené plánovanou výstavbou severozápadní části silničního okruhu okolo Prahy (varianta J). Alternativní trasa se Praze 8 zdaleka vyhýbá.
Osobnosti spojené s Prahou 8
editovatObchod
editovatNa území Prahy 8 se momentálně nachází obchodní centra Krakov a Odra v Bohnicích a řada menších obchodních domů v Ládví, Kobylisích, na Palmovce a v Karlíně.
Zajímavosti
editovatNa území Prahy 8 se nachází více než 10 zahrádkářských kolonií: Koráb, Pod Plynojemem, Libeňský ostrov, Kotlaska, Kuchyňka, Labuťka, Košinka (u Thomayerových sadů), Troja (podél ulice Nad Trojou), Okrouhlík (podél ulice Na Okrouhlíku), Drahaňské údolí, U Drahaně (Bohnice), nebo Střížkov (podél ulice Střížkovská).
Symboly Prahy 8
editovatZnak vychází z původního znaku města Libně, který byl používán v období od povýšení Libně na město do jejího připojení k hlavnímu městu Praze. Znakem městské části je polcený štít. V pravém (heraldicky levém) červeném poli je hradební zeď s otevřenou bránou, z níž vyniká obrněná paže držící meč. Levé (heraldicky pravé) pole je svisle rozděleno. V levé červené a zlatě orámované části je uvnitř korunovaná iniciála „K“, která odkazuje na císařovnu Karolinu Augustu, manželku rakouského císaře Františka I, za jehož panování Karlín jako první pražské předměstí v roce 1817 vznikl. Zbývající část je horizontálně rozdělena do čtyř pruhů modré, stříbrné, červené a opět modré barvy. Červená a bílá představují barvy českého znaku, dva modré pruhy by měly znamenat Vltavu a Rokytku, které městskou částí protékají. Na štít je postavena hradební koruna, která odlišuje znaky měst od znaků šlechtických rodů.
Referendum o zákazu heren 2014
editovatV roce 2014 byla v rámci Prahy 8 snaha o vymýcení hazardu, což se týkalo zákazu heren a dalších provozoven. K tomuto kroku mělo vést referendum vyhlášené na území městské části na datum 12. 4. 2014. Kompletní znění otázky bylo:
„Souhlasíte, aby městská část Praha 8, z důvodu zlepšení míry ochrany veřejného pořádku, učinila veškeré právní kroky vedoucí k zákazu provozování loterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v ust. § 2 písm. e), g), i), j), l), m) a n) a ust. § 50, odst. 3, zákona České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a to na celém jejím území?“[3]
O uspořádání referenda rozhodli zastupitelé na zasedání 19. února,[4] Referendum se uskutečnilo 12. dubna 2014. Cena i zvolený termín byly předmětem kritiky opozičních zastupitelů i občanů. S myšlenkou referenda se sice ztotožňovali, nicméně na jeho uspořádání podle nich nebyl dostatek času a ani k němu nepřijde dostatečné množství obyvatel městské části.[5] Aby byl výsledek referenda platný, musel splnit především podmínku účasti. Tou je, že bude hlasovat minimálně 35 % voličů z městské části, což nebylo splněno. Oprávněných osob zapsaných k hlasování bylo 79 312, hlasovací lístky a obálky byly vydány 10 950 z nich. Celkový počet odpovědi ANO (pro zákaz hazardu) byl 10 483, pro NE 295 a 34 lidí se zdrželo hlasování. Dalších 138 hlasů bylo v konečném součtu neplatných. Z lidí, kteří přišli do volebních místností, se tak proti hazardu vyslovilo přes 95 % voličů. Uvedená čísla však celkově znamenala volební účast 13,81 %, což znemožnilo platnost referenda kvůli nepokoření minimální hranice 35 %.[6] Aby se dosáhlo úřední platnosti, muselo by vyjádřit svůj názor minimálně 27 760 občanů městské části Praha 8
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ DIZ,ČTK. V Praze 8 bude vládnout koalice ODS, TOP 09, STAN, hnutí ANO a Patrioti. Starostou bude opět Ondřej Gros. Blesk.cz [online]. 2022-09-27 [cit. 2022-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Úřad MČ Praha 8: Archiv - Místní referendum – herny. www.praha8.cz [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Vymizí z Prahy hazard? Několik městských částí chystá referenda. iDNES.cz [online]. 2014-04-08 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.
- ↑ V Praze 8 řekli ne hazardu. Lidí ale přišlo málo a referendum neplatí. iDNES.cz [online]. 2014-04-13 [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.
- ↑ MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 8. Vyhlášení výsledků místního referenda (12. 4. 2014) [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupné online.
Související články
editovat- Praha VIII (historické označení Libně jako 8. části Prahy, v letech 1923–1949)
- Části Prahy
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha 8 na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky městské části
Období | Obvody hlavního města Prahy (přibližné schéma návaznosti) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
historické | I. | III. | IV. | V. | II. | VI. | XII. | VII. | VIII. | X. | IX. | XI | XII. | XX. | XIII. | XIV. | XV. | XVI. | XVII. | XVIII. | XIX. | |||||||||||||
1949–1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 3 | 9 | 11 | 12 | 10 | 13 | 14 | 15 | 16 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||
od 1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 3 | 10 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
od 2002 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 14 | 18 | 19 | 20 | 21 | 3 | 10 | 15 | 22 | 11 | 4 | 12 | 5 | 13 | 16 | 17 | 6 |