Otevřít hlavní menu

Grabova vila je historizující objekt, který stojí v Praze 8, katastrálním území Libeň, Na Košince 502/1, na východ od usedlosti Košinka.

Grabova vila
Grabova vila
Grabova vila
Poloha
Adresa Na Košince 502/1, Praha 8, Libeň, ČeskoČesko Česko
Ulice Na Košince
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Grabova vila – jídelna
Grabova vila – krb ve schodišťové hale

Obsah

HistorieEditovat

Budova byla postavena v 90. letech 19. století pro rodinu majitele firmy M. Grab Söhne karlínským stavitelem a architektem Josefem Blechou. Podnikatelská rodina Grabova přišla z Rakouska do Čech kolem poloviny 19. století. Významně přispěla k rozvoji průmyslu v pražské Libni. Kolem roku 1876 získala rodina usedlost Košinka, kde v letech 1879-1880 založili prosperující Grabovu c.k. výsadní továrnu na voskovaná plátna a koberce.[1] Na sklonku 19. století stala jejich továrna největší svého druhu v Rakousko-Uherské monarchii. V reprezentativním sídle rodiny Grabů byli častými hosty např. skladatel Richard Strauss (tchán Alice Grabové), či přátelé Hermanna Graba, filosof Theodor W. Adorno a Max Brod. V období velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století Grabovi vilu prodali (1932) a byl zde zřízen internát pro dívky ze zámožnějších rodin, tzv. anglický institut Victoria College. Mezi roky 1941–1945 budovu využívala pražská pobočka Hitlerjugend, po skončení války tu sídlilo četnictvo a po roce 1948 dětský domov. V letech 1948–1993 zde fungovala Střední zdravotnická škola, později zde byly umístěny některé odbory Úřadu Městské části Praha 8.

Přestavba Grabovy vilyEditovat

Budova Grabovy vily byla původně jednopatrová a měla menší půdorys. V letech 1928 - 1929 Grabova rodina uskutečnila rozsáhlou přestavbu. Přistavěna byla nástavba II. patra s podkrovím. Budova byla v celé své podélné linii severně rozšířena a podsklepena. Přistavěno bylo podkroví, budova dostala prejzovou krytinu, vikýře a ustupující mansardové stěny. Masivní atikové zábradlí s terasami ve druhém patře bylo vyzdobeno na jižní a západní straně plastikami. Velká terasa nad severním vchodem má ozdobné zábradlí s balustrádou. Na balustrádě stojí dvě sochy andělů, kteří nesou lucerny. Nejbohatší výzdobou bylo opatřeno západní průčelí. Po celé délce tohoto průčelí byla vybudována přízemní terasa s tvarovaným zábradlím s balustrádou. Zábradlí je ozdobeno lucernami. Terasa je uprostřed rozdělena širokým schodištěm a rizalitem. Rizalit byl vstupem do hudebního salonu. Protínají jej dva vysoké iónské sloupy na hranatém soklu, které nesou balkon ve druhém patře. Nad sloupy je na atikovém zábradlí bohatě zdobená erbovní plastika se sochami jako štítonoši.

Dívčí domov v Grabově vileEditovat

V roce 1932 se po smrti Emanuela Graba stal vlastníkem vily Dr. Hugo Grab. Majetek rodiny byl však zatížen značnými hypotékami, proto se v roce 1936 sjednal s osvětovým odborem hl. města Prahy pronájem paní Josefině Victoriusové-Mockerové. Ta zde zřídila dívčí internát v anglickém stylu pro zámožnější chovanky.

Hitlerjugend v Grabově vileEditovat

V roce 1939 byla na majetek Dr. Maxe Josefa Graba a pozůstalost po Dr. Hugo Grabovi uvalena nucená správa. Za německé okupace byl veškerý židovský majetek zabaven gestapem. Roku 1941 objekt z neopatrnosti při sváření vyhořel. Prohořely části střechy a stropů v podkroví a ve druhém patře domu při východním a severním průčelí. Požár byl rozsáhlý, byl uhašen až za pět a půl hodiny. Dohašovací práce trvaly ještě celý následující den. Roku 1943 byl správou Grabovy vily ustanoven říšským protektorem Adalbert Lederer. Po opravě budova sloužila Hitlerově mládeži - Hitlerjugend.

Grabova vila po druhé světové válceEditovat

Vila byla částečně poškozena během Pražského povstání, kdy došlo k přestřelce mezi členy Hitlerjugend a českými vlastenci. Spojenecký nálet z 25. března 1945 zasáhl i Košinku, která dostala čtyři zásahy. Po skončení druhé světové války byla na majetek rasově persekvovaných rakouských státních příslušníků jako na cizácký majetek uvalena bez jejich účasti národní správa. Rozhodnutím pražského primátora Dr. Vacka ze dne 20. 7. 1945 zde byl zřízen útulek pro děti do tří let s kapacitou 100 lůžek. Po únoru 1948 byl majetek rodiny Grabů zkonfiskován dle prezidentských dekretů jako nepřátelský a podle rozhodnutí Fondu národního majetku z 30. 12. 1949 o přídělu konfiskovaného majetku bylo vlastnické právo vloženo na Obec hlavního města Prahy. V zahradě vily byl postaven náhradní pavilon jeslí. Ve vila byla otevřena dvouletá ošetřovatelská škola. Počátkem 50. let ve 20. století byla škola změněna na Vyšší školu sociální a zdravotní. V letech 1953-1957 bylo přechodně zavedeno tříleté zdravotnické studium. Od roku 1961 byl studijní program nahrazen čtyřletým studiem a škola byla přejmenována na Střední zdravotnickou školu.

SoučasnostEditovat

Od 1. července 1991 přešla škola pod ministerstvo zdravotnictví. V roce 2000 pak budova opět změnila správu. Je využívána Městskou částí Prahy 8 pro potřeby Úřadu Městské správy. V Grabově vile sídlí odbor bytový, majetkový a životního prostředí. V budově jsou využívány i krásné reprezentativní prostory.[2]

ReferenceEditovat

  1. BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola: Libeň, č. 108, s. 91.
  2. Grabova vila čp. 502. [s.l.]: Úřad městské části Praha 8, odbor kultury, 2009. [www.praha8.cz Dostupné online]. 

Externí odkazyEditovat