Otevřít hlavní menu

Jabloňka (přírodní památka)

přírodní památka v Česku

Jabloňka je přírodní památka na území Prahy-Libně. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Toto chráněné území bylo vyhlášeno CHPV v roce 1968. V roce 1990 byla přírodní památka vyhlášena jako součást přírodního parku „Draháň-Troja“a taky ÚSES.[1] Orgánem ochrany je Magistrát hlavního města Prahy. [2] Důvodem ochrany je skalní útvar jako význačný geologický a krajinný prvek a současně i geologický profil skály, který je tvořen ordovickými vrstvami a xerotermní vegetací.[1] Do roku 1887 na území chráněné oblasti fungoval lom, který však svou činnosti nezapříčinil zánik lokality. Část krajiny se stepními trávníky a křovinými porosty byla využívána zemědělci.[1]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Jabloňka
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Jabloňka, Černá skála a usedlost
Jabloňka, Černá skála a usedlost
Základní informace
Vyhlášení 29. dubna 1968
Vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška 190 - 254 m n. m.
Rozloha 1,256 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Praha
Umístění Libeň
Souřadnice
Jabloňka
Jabloňka
Další informace
Kód 137
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Na lokalitě se vyskytuje teplomilná vegetace, např. oman německý (Inula germanica) a bělozářka liliovitá (Anthericum liliago). [3]

Přírodní památka Jaboňka patří k soustavě NATURA 2000 kvůli tomu, že je významnou lokalitou pro výskyt ptáků. Lze tady najít, např. pěnici pokřovní (Sylvia curruca) a pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla).[1]

Informační tabule o PP Jabloňka

LokalitaEditovat

Přírodní památka Jabloňka se nachází v katastrálním území Libeň na pravém břehu Vltavy a rozkládá se na strmém svahu mezi Pelc-Tyrolkou a ústím Trojské ulice. Celková výměra chráněného území je 1,25 ha.[4] Součastí chráněného území je zámeček Jabloňka.

 
Skála Jabloňka (1)

HistorieEditovat

Již od paleolitu se toto území využívalo pro pastvu (do 40. let 20. stol.) a klučení topného dřeva.[1] Do konce 19. století lokalita sloužila jako vinice, sady a zahrady.[4] Později byla zahájena těžba křemence (do roku 1887). Ten byl využíván pro výrobu dlažebních kostek a taky ve stavebnictví. Plocha chráněného území byla využita pro pěstování zeleniny (do konce 60. let 20. stol.). Potom se zde začaly šířit křoviny a jiné druhy zavlečených dřevin. Jejich šíření způsobilo řadu nežádoucích jevů, např. průnik nitrofilů.[1] Toto chráněné území bylo vyhlášeno CHPV v roce 1968. V roce 1990 byla přírodní památka Jabloňka vyhlášena jako součást přírodního parku „Draháň-Troja“a taky ÚSES.

 
Skála Jabloňka (2)

Přírodní poměryEditovat

GeologieEditovat

Před 470 miliony let ordovické moře tvořilo průliv na území České republiky (Plzeň-Železné hory). Během milionů let se moře prohloubilo a vznikly skalecké křemence. Na křemencích bylo možné pozorovat stopy mořských živočichů, protože moře bylo mělké a pobřežní vody byly pro ně vhodným prostředím. Průběhem času se na dně usadily písčité a jílovité usazeniny. Později byly vytvořeny vrstvy černých a šedých břidlic (tzv. dobrotivské souvrství).[4]

Plochy skaleckých křemenců jsou odkryty v někdy fungujícím lomu. Vrstvy jsou uloženy se strmým jiho-východním úklonem (60-70 stupňů). Úklon je dán tím, že během variského vrásnění (před 370 milionu let) došlo ke zdvihu oblasti Pražské pánve.[1] Výsledkém tohoto procesu je, že mladší břidlice se nachází na jižní straně (proto má skála tmavé zbarvení) a starší křemence – na severní.[4]

Dříve jedno z ramen řeky sahalo k úpatí svahu.[4] Na začatku 20. století byla provedena regulace toku Vltavy. Po tomto zásahu byl modelován tvar skalního odkryvu. Ten je tvořen písčitými, pevnými jílovci. Jeho svrchní část je pokryta křovinným porostem.[1]

 
Skála Jabloňka (3)

PedologieEditovat

Oblast přírodní památky Jabloňka náleží do provincie Česká Vysočina. Půda je tvořena ligotrofními rankery. Místa, na kterých došlo ke hlubšímu zvětrávání, jsou tvořena rankerovými chudými kambizemí.[1]

PodnebíEditovat

Nadmořská výška se pohybuje od 183 do 249 metrů nad mořem. Přírodní památka Jabloňka patří do klimatické oblasti T2. Pro tuto oblast je charakteristická průměrná roční teplota vzduchu 8,1 ⁰C. Srážkový úhrn ve vegetačním období stanoví 350 – 400 mm, v zimním – 200 - 300 mm. Proudění větru v létě je jižní, jihovýhodní a jihozápadní; proudění větru v zimě – východní, severozápadní.[1]

FloraEditovat

Změna počasí ve čtvrtohorách, vývoj tvaru vltavského údolí a později i zásahy člověka způsobily zásádní změny ve vegetaci. Po následných střídáních klimatických podmínek na území Pražské kotliny došlo k rozdělení typů vegetací. [4] Xerotermní vegetace se vyskytuje na horních hranách skal. Teplomilné trávníky a teplomilné křoviny jsou také součástí vegetační oblasti přírodní památky Jabloňka.[3]

V oblasti chráněného území se vyskytuje kostřava sivá (Festuca pallens), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), čistec přímý (Stachys recta), hvozdík kartouzek (Dianthus cartusianorum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), mařinka psí (Asperula cynanchica), pelyněk ladní (Artemisia campestris), rozchodník bílý (Sedum album), sesel sivý (Seseli osseum), kostřava walliská (Festuca valesiaca), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), máčka ladní (Eryngium campestre), mochna stříbrná (Potentilla argentea), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), hrušní polnička (Pyrus pyraster), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže (Rosa sp.), slivoň trnka (Prunus spinosa), trnovník akát (Robinia pseudacacia) aj.[1]

Mezi chráněné rostlinné druhy rostoucí v téhle oblasti patří například hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris). Oman německý (Inula germanica) je zvláště chráněný druh, je v Červeném seznamu. Bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) je silně ohrožená rostlina.[1]

FaunaEditovat

BezobratlíEditovat

Na území chráněného území se vyskytuje teplomilný hmyz.[3] Nachází se zde například ploštice: hranatka obecná (Phymata crassipes), zákeřnice červená (Rhynocoris iracundus); mandelinkovité brouky Longitarsus celticus a Cassida pannonica; nosatcovité brouky Otiorhynchus rugosostriatus a Trachyphloeus spinimanus; blanokřídlí: Chrysis germari, Chrysis marginata; hrabalky: Evagetes subglaber, Arachnospila ausa aj.

Vyskytují se zde pavouci: skálovka malá (Zelotes exiguus), sklípkánek pontický (Atypus muralis), teplomil čtyřskvrnný (Titanoeca quadriguttata), zápřednice ostruhová (Cheiracanthium effossum)[4].

Fauna měkkyšů není tak bohatá.[4] Vyskytují se zde druhy Cochlicopa lubricella, Alinda biplicata sordida, Truncatellina cylindrica.[1]

ObratlovciEditovat

V lokalitě PP Jabloňka se vyskytují převážně ptáci. Hnízdí v křovinatých lemech. Druhy: pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), ťuhýk obecný (Lanius collurio),[4] krahujec obecný (Accipiter nisus), chocholouš obecný (Galerida cristata).[1]

Ostatní vyskytující se zde obratlovci: ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix). [1]

OchranaEditovat

Jabloňka byla vyhlášena jako přírodní památka 29. dubna v roce 1968.[3] Oblast je chráněná z důvodu existence skalního masivu, který je tvořen břidlicemi a křemenci, pocházejícími z ordoviku.[1] Dříve se při úpatí hromadil pevný a toxický odpad. Značný vliv na okolí měly úpravy v nivě Vltavy. Provoz lomu taky ovlivňoval okolí nyní chráněné oblasti.[1] Podle plánu péče by se na území mělo provést několik zásahů na Povltavské ulici a také u úpatí skal, např. odstranění toxického odpadu, rekultivace umělé zavážky a rehabilitace okolí.[1] V současné době péče o rostliny zahrnuje udržování xerotermních a stepních částí. Zarůstání nepůvodními dřevinami nepředstavuje problém, protože tento proces se brzdí důsledným managementem.[1] Nezbytnými jsou omezení různých aktivit včetně horolezectví a skálolezectví, důležité je i věnování pozornosti k rizikům požárů. [1]

TurismusEditovat

Lokalita není významným turistickým cílem. Případní návštěvníci by ale měli být opatrní, protože na území jsou náhorní plotny, které leží šikmo a nejsou bezpečné.[1]Lokalitu navštěvují vědci a studenti, kteří mají zájem o přírodu. [1]

 
Výhled z Povltavské ulice

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Plán péče pro přírodní památku JABLOŇKA na období 2010 – 2019 [online]. ZELENÝ SVĚT, 2009 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. (český) 
  2. Maloplošná zvláště chráněná území (§ 14). drusop.nature.cz [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. 
  3. a b c d Jabloňka. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i Přírodní památka Jabloňka. Chráněná území Prahy 8 [online]. EKOCENTRUM KŘIVATEC, 2009 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat