Karel Hlaváček

Karel Hlaváček
Karel Hlaváček
Narození	24. srpna 1874, 29. srpna 1874 nebo 23. srpna 1874; Libeň; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. června 1898 (ve věku 23 let); Libeň; Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Libeňský hřbitov
Národnost	Češi
Povolání	spisovatel, básník, malíř, grafik, kreslíř a kritik umění
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hlaváček (29. srpna 1874 Libeň^[1] – 15. června 1898 Libeň^[2]) byl český básník a výtvarník. Významný český dekadent a představitel českého symbolismu.

Hrob Karla Hlaváčka (1874-1898), českého dekadentního básníka a výtvarníka na Hřbitově v Libni

ŽivotEditovat

Syn dělníka Josefa Hlaváčka a matky Antonie, rozené Zemanové.^[1] V letech 1885-1892 vystudoval reálnou školu. Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze-Libni. Bydlel ve Staré Libni v dnešní Podlipného ulici nedaleko křižovatky se Zenklovou ulici v místě zvaném U Kříže, je zde umístěna jeho pamětní deska. Neměl stálé zaměstnání, pouze příležitostné honoráře; též ho podporovala jeho rodina.^[3]

Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky a ilustrace. Jako malíř byl autodidakt, ovlivněný dílem Féliciena Ropse, J. Sattlera a Edvarda Muncha. Ilustroval knihy Arnošta Procházky, Otokara Březiny, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanisłava Przybyszewského a své vlastní. Jeho malířské dílo bylo oceněno až posmrtně.^[4]

Zemřel na tuberkulózu. Je pohřben na libeňském hřbitově.^[5]

SpisyEditovat

Pro jeho sbírky je typická hudebnost.

Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní a impresionistické rysy.
- oslava sokolského sletu
Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakováním slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu;
- psáno v Ich formě, je monotónní
- hudební nástroje viola, buben → hluboké tóny
- báseň Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
- báseň Hrál kdosi na hoboj.
Mstivá kantiléna [online]. [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází v postavách tzv. Geusů – tj. zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století.
Žalmy – nábožensky laděná sbírka hymnických básní, stylizovaných do podoby biblických žalmů, nedokončeno.
Z pozůstalosti – spisy vydané po Hlaváčkově smrti.

Posmrtná oceněníEditovat

V Libni byla jeho jménem nazvána nově vzniklá ulice s bytovými domy. Ulice Karla Hlaváčka se nachází jen několik set metrů od ulice Podlipného
Na rodném domě v ulici Podlipného je umístěna pamětní deska

GalerieEditovat

Karel Hlaváček: Pozdě k ránu, titulní dvojstrana (1986)
Faun (1897)
Vyhnanec (1896-1897), PNP v Praze
Záhlaví s hlavou démona, 1897, PNP v Praze
Pamětní deska v Podlipného ulici, Libeň, Praha 8

ReferenceEditovat

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček.
↑ DANČEVOVÁ Rumjana a kolektiv. Karáskova galerie. České výtvarné umění na přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století ve sbírce Karáskovy galerie. Praha: Památník národního písemnictví, 2012. 189 s. ISBN 978-80-87376-01-0. S. 98.
↑ Czumalova nástěnka: Hrob Karla Hlaváčka

LiteraturaEditovat

Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, s. 98, ISBN 978-80-87376-01-0
Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Dostupné online. S. 99–101.
Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 566–567.
FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 197–200.
SOLDAN, Fedor. Karel Hlaváček, typ české dekadence. Praha: Kvasnička a Hampl, 1930.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hlaváček na Wikimedia Commons
Autor Karel Hlaváček ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hlaváček

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[matrikaZ-2] Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

[3] FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček.

[4] DANČEVOVÁ Rumjana a kolektiv. Karáskova galerie. České výtvarné umění na přelomu 19. a 20. století a první poloviny 20. století ve sbírce Karáskovy galerie. Praha: Památník národního písemnictví, 2012. 189 s. ISBN 978-80-87376-01-0. S. 98.

[5] Czumalova nástěnka: Hrob Karla Hlaváčka

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]