Wikipedie

Karel Hlaváček

český básník a výtvarník
Další významy jsou uvedeny na stránce Karel Hlaváček (rozcestník).

Karel Hlaváček (29. srpna 1874 Libeň[1] – 15. června 1898 Libeň[2]) byl český básník a výtvarník. Významný český dekadent a představitel českého symbolismu.

Karel Hlaváček
Karel Hlavacek 1895.jpg
Narození 24. srpna 1874 nebo 29. srpna 1874
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 15. června 1898 (ve věku 23 let)
Libeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Libeňský hřbitov
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Karla Hlaváčka (1874-1898), českého dekadentního básníka a výtvarníka na Hřbitově v Libni

ŽivotEditovat

Syn dělníka Josefa Hlaváčka a matky Antonie, rozené Zemanové.[1] V letech 1885-1892 vystudoval reálnou školu. Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze-Libni. Bydlel ve Staré Libni v dnešní Podlipného ulici nedaleko křižovatky se Zenklovou ulici v místě zvaném U Kříže, je zde umístěna jeho pamětní deska. Neměl stálé zaměstnání, pouze příležitostné honoráře; též ho podporovala jeho rodina.[3]

Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky a ilustrace. Jako malíř byl autodidakt, ovlivněný dílem Félicien Ropse, F. Sattlera a Edvarda Muncha. Ilustroval knihy Arnošta Procházky, Otokara Březiny, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanisłava Przybyszewského a své vlastní. Jeho malířské dílo bylo oceněno až posmrtně.[4]

Zemřel na tuberkulózu. Je pohřben na libeňském hřbitově.[5]

SpisyEditovat

Pro jeho sbírky je typická hudebnost.

  • Sokolské sonety – První básnická sbírka. Většinou se jedná o apelativní verše, ale jsou zde i dekadentní a impresionistické rysy.
    • oslava sokolského sletu
  • Pozdě k ránu – Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakováním slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu;
    • psáno v Ich formě, je monotónní
    • hudební nástroje viola, buben → hluboké tóny
    • báseň Svou violu jsem naladil co možná nejhlouběji
    • báseň Hrál kdosi na hoboj.
  • Mstivá kantiléna – Básně jsou psány z pohledu člověka, který je ponechán napospas hladu. Symbol nachází v postavách tzv. Geusů – tj. zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století.
  • Žalmy – nábožensky laděná sbírka hymnických básní, stylizovaných do podoby biblických žalmů, nedokončeno.
  • Z pozůstalosti – spisy vydané po Hlaváčkově smrti.

Posmrtná oceněníEditovat

  • V Libni byla jeho jménem nazvána nově vzniklá ulice s bytovými domy. Ulice Karla Hlaváčka se nachází jen několik set metrů od ulice Podlipného
  • Na rodném domě v ulici Podlipného je umístěna pamětní deska

GalerieEditovat

  • Faun (1897)

  • Vyhnanec (1896-1897), PNP v Praze

  • Záhlaví s hlavou démona, 1897, PNP v Praze

  • Pamětní deska v Podlipného ulici, Libeň, Praha 8

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček. 
  4. ↑ Dačevová R a kol., 2012, s. 98
  5. ↑ Czumalova nástěnka: Hrob Karla Hlaváčka

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: jk01041213 | GND: 118963236 | ISNI: 0000 0000 8362 9103 | LCCN: n82112988 | ULAN: 500074571 | VIAF: 20480101 | WorldcatID: lccn-n82112988
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Hlaváček&oldid=18635785“