Palmovka

ulice v Praze
Tento článek je o křižovatcePraze. O stanici metra pojednává článek Palmovka (stanice metra).

Palmovka (německy Palmhof[1]) je křižovatka v Praze-Libni a stejnojmenná ulice nedaleko křižovatky.

Palmovka
Ulice Palmovka v Praze 8 – Libni
Ulice Palmovka v Praze 8 – Libni
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 8
Část obceLibeň
Poloha
Začíná naSokolovská
Končí nakřižovatka Zenklova – Na Žertvách
Historie
Pojmenováno poPalmovka
Další údaje
Kód ulice463540
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Původní křižovatka Palmovka fotografovaná z parku Pod Koulí, jižní konec Zenklovy ulice na Sokolovské ulici
Libeň, dům Palmovka s kavárnou (foto Český svět 1910)
Dnešní Palmovka – křižovatka tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu, v popředí vchod do vestibulu stanice Palmovka Pražského metra a budova Komerční banky

Historie

editovat

Původně byla tímto názvem označována libeňská viniční usedlost č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce 1631 koupil Adam Fridrich, později ji prodal novoměstskému kupci Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka.

V roce 1832 koupil celou oblast s vinicí, stavením, stájí, kolnou, stodolou, zděnými altány a ovocným sadem František Antonín Müller, který zde založil továrnu na mýdlo a svíčky. V č. p. 2 pak vyráběl alkoholické nápoje. K rodině Müllerových synů často jezdil básník Vítězslav Hálek. Podle nepotvrzených zpráv zde napsal své poslední verše. Jeho pravnučka herečka Jana Štěpánková byla po mnoho let členkou libeňského Divadla pod Palmovkou.

V roce 1889 koupil Palmovku realitní podnikatel Vojtěch Švarc, který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě činžovními domy. Samotnou usedlost koupil stavitel Alfons Wertmüller, který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci 19. století začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla.

Označení Palmovka nese klidná ulice, ve které sídlí mj. Základní škola Palmovka. Zvykově se však název vztahoval ke křižovatce ulic Sokolovská a Zenklova pod Libeňským plynojemem, kde počátkem 20. století vzniknul na svou dobu velkorysý moderní dům Palmovka se stejnojmennou kavárnou. Po zrušení železniční trati a zejména po otevření stanice pražského metra na trase B se toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji a označuje křižovatku tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu.

Do poloviny 80. let 20. století vedla přes Palmovku železniční trať z vysočanského nádraží do stanice Praha-Těšnov (vedla v místech dnešní tramvajové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce 1972, nákladní o 12 let později. Poblíž chráněného železničního přejezdu u Palmovky stálo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží.

Po likvidaci trati byla zbořena větší část nádraží a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce 1986 zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v listopadu roku 1990. Téhož roku byla zprovozněná tramvajová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část Prahy byla Palmovka v roce 2002 postižená pětisetletou vodou, která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí Rokytky.

Nedaleko křižovatky na Palmovce se nachází Náměstí Bohumila Hrabala. V přilehlé ulici Na Žertvách do roku 2020 sídlila televizní stanice Prima. Od srpna 2020 sídlí v budově po televizi Prima Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Česká agentura pro standardizaci.

Projekt revitalizace

editovat

Palmovka byla místem, kde dlouhodobě neřešila problémy ani městská část Praha 8, ani magistrát. V roce 2014 se v programovém prohlášení magistrátní koalice objevil závazek "Rada připraví revitalizaci oblasti Palmovky"[2], podobný text je i v prohlášení koalice v MČ Praha 8 - "Ve spolupráci s IPR a dalšími partnery necháme zpracovat urbanistickou studii pro oblast Palmovky. Toto místo má naději stát se novým centrem východní části Prahy."[3] Za projekt je zodpovědný zástupce starosty Petr Vilgus, který pro tento úkol angažoval ateliéry UNIT architekti Filipa Tittla[4][5][6] a ONplan Petra Návrata.

Palmovecký kopec a technologické centrum

editovat

Na Palmoveckém kopci, který se rozprostírá mezi železniční tratí 011, tramvajovou tratí Ohrada–Palmovka a ulicemi Sokolovská, Ke Kouli a V Mezihoří. V severozápadní části je obecní park, který prošel v roce 2017 rekonstrukcí. Dále je tu hokejbalový Stadion mládeže, areál Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu s Libeňským plynojemem a rozestavěné Technické centrum TC 4 ochranného systému metra[7]. Pro návrší připravila Praha 8 (zodpovědný místostarosta Petr Vilgus) v roce 2017 projekt celkové revitalizace.[8][9][10][11]

Vlastní ulice Palmovka vychází z křižovatky nad stanicí metra jižním směrem souběžně se Zenklovou ulicí směrem k Sokolovské ulici. V ulici sídlí, mimo jiné, místní základní škola.

Původ názvu

editovat

Zvláštní název této křižovatky pochází z 18. století, kdy toto místo vlastnili manželé Daniel a Voršila Palmovi (a po jejich dědicích). Dnes též vtipem nazývána "Malá Indie" nebo “Palm Beach”.[zdroj?]

Významné budovy a objekty v okolí, významné obyvatelstvo

editovat

Fotogalerie

editovat

Reference

editovat

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat