Palmovka
Palmovka (německy Palmhof[1]) je křižovatka v Praze-Libni a stejnojmenná ulice nedaleko křižovatky.
| |||
|---|---|---|---|
 Ulice Palmovka v Praze 8 – Libni | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 8 | ||
| Čtvrť | Libeň | ||
| Poloha | 50°6′12,5″ s. š., 14°28′24″ v. d. | ||
| Začíná na | Sokolovská | ||
| Končí na | křižovatka Zenklova – Na Žertvách | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | Palmovka | ||
| Další údaje | |||
| Kód ulice | 463540 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie editovat
Původně byla tímto názvem označována libeňská viniční usedlost č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce 1631 koupil Adam Fridrich, později ji prodal novoměstskému kupci Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka.
V roce 1832 koupil celou oblast s vinicí, stavením, stájí, kolnou, stodolou, zděnými altány a ovocným sadem František Antonín Müller, který zde založil továrnu na mýdlo a svíčky. V č. p. 2 pak vyráběl alkoholické nápoje. K rodině Müllerových synů často jezdil básník Vítězslav Hálek. Podle nepotvrzených zpráv zde napsal své poslední verše. Jeho pravnučka herečka Jana Štěpánková byla po mnoho let členkou libeňského Divadla pod Palmovkou.
V roce 1889 koupil Palmovku realitní podnikatel Vojtěch Švarc, který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě činžovními domy. Samotnou usedlost koupil stavitel Alfons Wertmüller, který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci 19. století začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla.
Označení Palmovka nese klidná ulice, ve které sídlí mj. Základní škola Palmovka. Zvykově se však název vztahoval ke křižovatce ulic Sokolovská a Zenklova pod Libeňským plynojemem, kde počátkem 20. století vzniknul na svou dobu velkorysý moderní dům Palmovka se stejnojmennou kavárnou. Po zrušení železniční trati a zejména po otevření stanice pražského metra na trase B se toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji a označuje křižovatku tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu.
Do poloviny 80. let 20. století vedla přes Palmovku železniční trať z vysočanského nádraží do stanice Praha-Těšnov (vedla v místech dnešní tramvajové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce 1972, nákladní o 12 let později. Poblíž chráněného železničního přejezdu u Palmovky stálo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží.
Po likvidaci trati byla zbořena větší část nádraží a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce 1986 zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v listopadu roku 1990. Téhož roku byla zprovozněná tramvajová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část Prahy byla Palmovka v roce 2002 postižená pětisetletou vodou, která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí Rokytky.
Nedaleko křižovatky na Palmovce se nachází Náměstí Bohumila Hrabala. V přilehlé ulici Na Žertvách do roku 2020 sídlila televizní stanice Prima. Od srpna 2020 sídlí v budově po televizi Prima Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Česká agentura pro standardizaci.
Projekt revitalizace editovat
Palmovka byla místem, kde dlouhodobě neřešila problémy ani městská část Praha 8, ani magistrát. V roce 2014 se v programovém prohlášení magistrátní koalice objevil závazek "Rada připraví revitalizaci oblasti Palmovky"[2], podobný text je i v prohlášení koalice v MČ Praha 8 - "Ve spolupráci s IPR a dalšími partnery necháme zpracovat urbanistickou studii pro oblast Palmovky. Toto místo má naději stát se novým centrem východní části Prahy."[3] Za projekt je zodpovědný zástupce starosty Petr Vilgus, který pro tento úkol angažoval ateliéry UNIT architekti Filipa Tittla[4][5][6] a ONplan Petra Návrata.
Palmovecký kopec a technologické centrum editovat
Na Palmoveckém kopci, který se rozprostírá mezi železniční tratí 011, tramvajovou tratí Ohrada–Palmovka a ulicemi Sokolovská, Ke Kouli a V Mezihoří. V severozápadní části je obecní park, který prošel v roce 2017 rekonstrukcí. Dále je tu hokejbalový Stadion mládeže, areál Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu s Libeňským plynojemem a rozestavěné Technické centrum TC 4 ochranného systému metra[7]. Pro návrší připravila Praha 8 (zodpovědný místostarosta Petr Vilgus) v roce 2017 projekt celkové revitalizace.[8][9][10][11]
Ulice editovat
Vlastní ulice Palmovka vychází z křižovatky nad stanicí metra jižním směrem souběžně se Zenklovou ulicí směrem k Sokolovské ulici. V ulici sídlí, mimo jiné, místní základní škola.
Původ názvu editovat
Zvláštní název této křižovatky pochází z 18. století, kdy toto místo vlastnili manželé Daniel a Voršila Palmovi (a po jejich dědicích). Dnes též vtipem nazývána "Malá Indie" nebo “Palm Beach”.[zdroj?]
Významné budovy a objekty v okolí, významné obyvatelstvo editovat
Fotogalerie editovat
-
Fontána sochaře Rohana v parku na Palmovce. -
-
Ryska dodnes ukazuje, kam v roce 2002 sahala hladina - stanice metra "Palmovka".
Reference editovat
- ↑ Úřední seznam ulic, náměstí a sadů hlavního města Prahy. [s.l.]: Deutsche Druckerei in Prag, 1940. Dostupné online. S. 87.
- ↑ Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2014–2018 Vitální město je základem prosperity a sociální soudržnosti
- ↑ Programové prohlášení Rady MČ Praha 8 pro období 2014–2018
- ↑ Z Palmovky se má stát další centrum města, lidi s nižším příjmem to vytlačí
- ↑ Praha 8: Jak vidí Palmovku Libeňáci?
- ↑ Palmovka blíž k tomu být centrem Prahy 8
- ↑ Příběh výstavby Technického centra na Palmovce
- ↑ Projekt revitalizace Palmoveckého kopce
- ↑ Budoucnost palmoveckého kopce
- ↑ Palmovecký kopec v novém. Vznikne na něm nejspíš sportoviště a místo k odpočinku
- ↑ Rozhovor Petra Vilguse o Palmoveckém kopci v pořadu ČT Z Metropole v roce 2012
Literatura editovat
- Broncová, Dagmar: Kniha o Praze 8. MILPO, Praha 1996. ISBN 80-901749-8-1
- Laštovková, Barbora-Koťátko, Jiří: Pražské usedlosti. Libri, Praha 2001. ISBN 80-7277-057-8
- Tomeš, Josef: Libeňskou minulostí. MAROLI, Praha 2001. ISBN 80-85054-00-0
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palmovka na Wikimedia Commons - Vizualizace Palmovky podle historického katastru z roku 1841 Archivováno 10. 10. 2018 na Wayback Machine.
- Palmovka teď!
