Tento článek je o státu v Oceánii. O indonéské provincii Papua pojednává článek Papua (provincie).

Papua-Nová Guinea (nebo Papua Nová Guinea) je přímořský stát v Oceánii (termín Papua-Nová Guinea se používal do roku 1975 jako společný název dvou území pod australskou správou). Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

Papua-Nová Guinea
Papua New Guinea
Papua Niugini
Papua–Matamata Guinea
vlajka Papuy-Nové Guineje
vlajka
znak Papuy-Nové Guineje
znak
Hymna: O Arise, All You Sons
Geografie

Papua New Guinea (orthographic projection).svg Poloha Papuy-Nové Guineje

Hlavní město: Port Moresby
Rozloha: 451 515 km² (55. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Wilhelm (4509 m n. m.)
Časové pásmo: UTC + 10, UTC + 11
Poloha: 6°22′ j. š., 146°5′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 7 059 653 (106. na světě, 2011)
Hustota zalidnění: 15 ob. / km² (207. na světě)
HDI: 0,516 (střední) (149. na světě, 2007)
Jazyk: angličtina, tok pisin, hiri motu
Náboženství: římští katolíci 22%, luteráni 16%, presbyteriáni/metodisté/London Missionary Society 8%, anglikáni 5%, Evangelical Alliance 4%, adventisté sedmého dne 1%, jiní protestanti 10%, domorodá náboženství 34%
Státní útvar
Státní zřízení: konstituční monarchie
Vznik: 16. září 1975 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Austrálií)
Královna: Alžběta II. zastupovaná generálním guvernérem Bobem Dadae[1]
Předseda vlády: Sir Peter O'Neill
Měna: papujsko-guinejská kina (PGK)
HDP/obyv. (PPP): 2 869[2] USD (153. na světě, 2014)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 598 PNG PG
MPZ: PNG
Telefonní předvolba: +675
Národní TLD: .pg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Obsah

HistorieEditovat

 
Britská Nová Guinea v době kdy patřil mezi běžnou součást života Papuánců lov lebek

Jako první Evropané se do oblasti kolem ostrova Nová Guinea dostali v roce 1512 španělští a portugalští mořeplavci. Východní část ostrova si v roce 1884 rozdělili Velká Británie (jihovýchodní část) a Německé císařství (severovýchodní část). Britská část, zvaná teritorium Papua, se roku 1901 stala součástí Australského svazu. Německá kolonie Německá Nová Guinea byla v roce 1920 svěřena jako mandátní území Společnosti národů pod názvem teritorium Nová Guinea do australské správy. V roce 1949 Austrálie spojila obě teritoria (Papua a Nová Guinea) v jeden celek, zvaný teritorium Papua-Nová Guinea. V roce 1972 zde proběhly první všeobecné volby a v prosinci 1973Austrálie poskytla vnitřní samosprávu. 16. září 1975 byla vyhlášena nezávislost země. V letech 19891995 probíhal boj mezi vládou a secesionistickým hnutím na ostrově Bougainville.

GeografieEditovat

 
Mapa

Osmdesát procent rozlohy země leží na ostrově Nová Guinea. Zbylých 20 % zaujímá asi 600 dalších ostrovů (Bismarckovo souostroví, D’Entrecasteauxovy ostrovy, Louisiady, Bougainville).

Území je hornaté, na jihozápadě a zčásti na severu hlavního ostrova se rozkládají nížiny. Jeho střední částí se táhne Centrální pohoří (Bismarckovo pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm 4509 m n. m.) a na jihovýchodě pohoří Owen Stanley Range (4035 m n. m.). Toto pásmo je tvořeno několika částmi: Pobřežními horami, Sněžnými horami, Müllerovými horami, Bismarckovými horami a pohořím Owen Stanley.

Horské hřbety jsou odděleny hlubokými ostře zaříznutými údolími řek s četnými peřejemi. Největší řeky jsou na severu Sepik a na jihu Fly. Největším jezerem je sladkovodní Lake Murray.

PodnebíEditovat

Papua-Nová Guinea leží v oblasti vyznačující se teplým rovníkovým podnebím, část země se ovšem vyznačuje tropickým monzunovým podnebím. Průměrné teploty jsou v lednu 27,5 °C, v červenci 26 °C. Srážky dosahují průměrně okolo 3000 mm, na horách i 6000 mm. V hlavním městě Port Moresby je průměrná teplota vzduchu celoročně okolo 27 °C, roční úhrn srážek je 1040 mm.

Flora a faunaEditovat

Zdejší flora je velmi rozmanitá. V tropických deštných lesích roste spousta druhů palem, eukalyptů, stromových kapradin a rostlin z čeledi myrtovitých. Porost pobřežních oblastí tvoří mangrovy a bažiny. Ve vyšších nadmořských výškách roste hodně jehličnanů, např. cedry a araukárie.

Na Nové Guineji žije mnoho zajímavých živočichů. Domov zde má ježura, krokodýli, želvy, hadi, velké množství ptáků (rajky, kasuáři) a deset druhů stromových klokanů.

PolitikaEditovat

Administrativní členěníEditovat

EkonomikaEditovat

 
Export

Nerostné bohatstvíEditovat

Papua Nová Guinea je rozvojový zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. V roce 1999 těžba minerálů tvořila 26,3% HDP. Největší doly na zlato a na měď se nachází v Porgera Valley (zlato, Porgera Gold mine), při horním toku řeky Ok Tedi (měď, Ok Tedi Mine), na ostrově Simberi (zlato a stříbro) a na ostrově Lihir (zlato).

V zemi se také nachází ložiska niklu. Konsorcium vedené společností Chevron také v provincii Southern Highlands těží zemní plyn. K širšímu využití plynových zásob dojde po vystavění plynovodu z Papuy do Queenslandu v Austrálii.

PrůmyslEditovat

Nejdůležitější součástí průmyslu je hutnictví a zpracování barevných kovů. Velkého významu dosahuje i potravinářský průmysl, v jeho rámci se vyrábí cukr, palmový olej a zpracovává se kopra.

ZemědělstvíEditovat

Navzdory rozsáhlému nerostnému bohatství se více než 80 % obyvatelstva živí zemědělstvím. Pěstují se banány, kakao, káva, kokosové ořechy, kopra, ovoce, zelenina, batáty (sladké brambory), maniok, taro, jamy, palmová jádra (na olej), cukrová třtina a ananasy. Chovají se prasata, skot a drůbež.

Ostatní odvětvíEditovat

Pro většinu obyvatel země představují zemědělství, těžba dřeva a lov (zejména rybolov, loví se tuňáci) významné zdroje obživy.

ObyvatelstvoEditovat

 
Papuánci s čelenkami z rajčího peří

Obyvatelstvo Papuy-Nové Guineje tvoří melanéští Papuánci, Polynésané a Mikronésané. Negramotnost obyvatelstva přesahuje 35 %. Střední délka života mužů je 62,9 let, žen 67,2 let. Obyvatelé Papuy-Nové Guineje nemají právo na placenou rodičovskou dovolenou (jako jedna ze tří zemí na světě – vedle Ománu a USA).

Největší městaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam měst v Papui-Nové Guineji.

ZajímavostiEditovat

  • Na hlavním ostrově i na přilehlých ostrovech (například Birara nebo Bougainville) se tyčí vyhaslé i činné vulkány.
  • Téměř 1000 kmenů původních obyvatel hovoří více než 740 jazyky.
  • U některých kmenů se stále objevuje praktikování rituálního kanibalismu a mezikmenových válek.[3]
  • Nevysvětlitelná úmrtí se často připisují čarodějnicím a údajné čarodějnice jsou pronásledovány i vražděny.[4]

ReferenceEditovat

  1. Bob Dadae named next Governor-General of Papua New Guinea [online]. ABC News, [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.  
  3. "Tribal war in PNG Highlands prompts call for intervention". Radio New Zealand. 17. července 2015.
  4. "V Pacifiku hoří lidské hranice, ostrované pořádají hony na čarodějnice". iDNES.cz. 12. dubna 2013.

Externí odkazyEditovat