Ladislav Velen ze Žerotína
Ladislav Velen ze Žerotína (7. prosince 1579, Břeclav – 3. dubna 1638, Poznaň, Polsko) byl moravský šlechtic z břeclavské větve pánů ze Žerotína, vůdce bělohorského odboje na Moravě, moravský zemský hejtman během povstání proti Ferdinandovi II., komoří a rada českého krále Fridricha Falckého a pobělohorský emigrant. Později se stal radou a vojenským komisařem dánského krále a vojenským velitelem Opavy. Někdy je psán také jako Ladislav Velen ze Žerotína na Břeclavi.
| Ladislav Velen ze Žerotína | |
|---|---|
 Ladislav Velen ze Žerotína | |
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1619 – 1621 | |
| Panovník | Fridrich Falcký, Ferdinand II. |
| Předchůdce | Ladislav IV. Popel z Lobkowicz |
| Nástupce | Ladislav IV. Popel z Lobkowicz |
| Přísedící moravského zemského soudu | |
| Ve funkci: 1612 – 1619 | |
| Panovník | Matyáš |
| Olomoucký krajský hejtman | |
| Ve funkci: 1609 – 1612 | |
| Panovník | Matyáš |
| Narození | 7. prosince 1579 Břeclav  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 3. dubna 1638 (ve věku 58 let) Poznaň  Polsko |
| Náboženství | bratrské |
| Commons | Ladislav Velen ze Žerotína |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Manželství editovat
Ladislav Velen byl syn Jana ze Žerotína na Břeclavi († 1592) a jeho ženy Kunhuty, řečené Kunka, Černohorská z Boskovic (1538 – 23. září 1590), dcery Ladislava Velena Černohorského z Boskovic († 1551) a Bohunky z Lipé. Kunka měla dvě sestry - Marii Annu a Johanku, dva bratry - Jana a Václava.
Byl třikrát ženat:
První manželka byla Kunka z Kunovic (1582–1614), se kterou měl syna Bartoloměje († 1644).
Druhá manželka byla Eliška Alžběta z Thurnu († 1622, Ruda nad Moravou). Dcera Martina Thurna († 1611) a Anny. Měla tři sourozence - Magdalenu († 3. duben 1617), Jana Viléma († 1620), Jindřicha Václava († 1642). Také to byla neteř Jindřicha Matyáše Thurna (1567–1640)
Třetí manželkou byla Anna Maximiliana z Oppersdorffu (1587, Kosel, Německo – 1657, Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko). Dcera Viléma z Oppersdorffu (1554, Brzeg, Polsko – 4. květen 1598, Praha) a Zuzany z Hardeka. Měla sestru Voršilu Žofii (1589, Kosel, Německo – 4. prosinec 1649, Frankenštejn, Polsko). Jejím prvním manželem byl Petr II. ze Švamberka (1581 – 24. září 1620, Praha). Z prvního manželství měla dceru - Marii Kateřinu (* 23. únor 1621 – 1664), Jana Viléma pohrobka (* únor 1630, Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko). V druhém manželství se ji narodili tito potomci: Jiří Vilém (* 26. březen 1638, Lipsko), Anna Dorota (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Zuzana Alžběta (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Jiří Bedřich (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Jan Erazim (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Anna Žofie (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko).
Vzdělávání editovat
Po brzké smrti rodičů zdědil rozsáhlý, avšak hodně zadlužený majetek – panství Břeclav, Rudu nad Moravou, Zábřeh, Moravskou Třebovou, zámek Tatenice, tvrz v Nemili u Zábřeha. Poručníky, mezi nimiž byl i Opavan Amand Polan z Polansdorfu, byl veden k reformovanému humanismu, čemuž odpovídaly i jeho studijní cesty po Evropě. Během kavalírské cesty studoval na univerzitách v Basileji, Ženevě, Heidelbergu, Padově a Štrasburku.
Po ukončení studií se přiblížil Jednotě bratrské, ale není doloženo, že by se stal jejím členem. Ujal se také správy vlastního majetku, brzy se zbavil dluhů a svá panství dále zvětšoval. Patřil mezi nejbohatší šlechtice předbělohorské Moravy.
Majetek editovat
Ladislav Velen ze Žerotína byl významným stavebníkem a objednavatelem literárních a výtvarných uměleckých děl. Jeho nejvýznamnějšími stavebními počiny je manýristická architekturazámku v Moravské Třebové (asi 1611–1615) a loveckého zámečku v Tatenici (1606). Financoval také sakrální stavby, např. špitální kostelík (1598) a kostel na Křížovém Vrchu v Moravské Třebové. V jeho službách působil lékař a autor alchymistického spisu o přípravě tekutého zlata Marcus Eugenius Bonacina a podpořil též vydání dalších děl s alchymistickou tematikou. Projekt Žerotínovy rezidence v Moravské Třebové zhotovil císařský dvorní architekt a stavitel Giovanni Maria Filippi. Výzdoba zahrnovala bohatou sochařskou dekoraci nádvoří vytvořenou rukama dvou anonymních sochařů, působili zde brněnský kameník Abbondio Olivier Salis, Lorenz Paris a sochař Hans Gatscha z Ivančic. Kromě nich ve městě žili i další, většinou vlašští řemeslníci.Stavbu moravskotřebovského zámku například vedl Giovanni Motalla.
Politika editovat
Mezi lety 1609 a 1612 byl olomouckým krajským hejtmanem, od 1612 byl přísedícím moravského zemského soudu a tento úřad vykonával až do roku 1619.
V moravském sněmu patřil k radikálnímu křídlu nekatolíků. V roce 1616 uzavřel sňatek s neteří Jindřicha Matyáše Thurna, radikálního vůdce opozice v Čechách.
Po vypuknutí stavovského povstání v Čechách prosazoval připojení Moravy ke konfederaci. V květnu 1619 velel jezdectvu, které táhlo na Vídeň. Dne 5. srpna porazil početně silnější rakouské vojsko v bitvě u Dolních Věstonic. Dne 7. srpna 1619 byl zvolen moravským zemským hejtmanem.
V únoru 1620 zavítal do Brna nový český král Fridrich Falcký, který potvrdil Žerotína v jeho úřadě a později ho jmenoval svým poradcem, komořím a dokonce se stal kmotrem jeho syna.
Období exilu editovat
Po bitvě na Bílé hoře Žerotín prosil o milost, ale marně. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. V emigraci se připojil k odpůrcům Habsburků. Roku 1621 se pokusil spolu s vojskem Jana Jiřího Krnovského dobýt zpět Opavu, která byla v držení Karla z Lichtenštejna. Po dalších prohrách se odebral do Uher a později ke dvoru Fridricha Falckého do Haagu.
Roku 1626, v době třicetileté války, bojoval ve jménu dánského krále Kristiána IV. Dánského po boku velitele koaličních armád Petra Arnošta Mansfelda a podílel se na okupaci Slezska, včetně Opavska. Roku 1634 byl jmenován vrchním velitelem švédského okupačního vojska ve Slezsku. Po porážce Švédů ustoupil do Poznaně, kde pak také zemřel.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Velen von Zerotein na německé Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Velen ze Žerotína na Wikimedia Commons
Literatura editovat
- BALCÁREK, Pavel. Ve víru třicetileté války : politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice: Veduta, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86829-61-6.
- HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1930.Historický klub
- HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1929. in Český časopis historický XXXV.
- PEKAŘ, Augustin. Žerotínský lev. Brno: [s.n.], 1934.
- ŘÍHOVÁ, Vladislava. Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011. 173 s. ISBN 978-80-7395-453-6.
| Předchůdce: Ladislav IV. z Lobkovic |
|
Moravský zemský hejtman 1619–1621 |
|
Nástupce: Ladislav IV. z Lobkovic |
