Moravský zemský soud
Moravský zemský soud, respektive Moravský soud zemský (německy Mährisches Landrecht, latinsky iudicium terre moraviae) byla instituce, kterou založil Karel IV. v roce 1348. Zemský soud zasedal střídavě v Olomouci a v Brně, neboť navazoval na tamní dřívější cúdy. Vzhledem k tomu byly vedeny i dvě řady moravských zemských desk.[1]
.png)
Uspořádání
editovatPanovníka jako předsedu soudu zastupoval zemský hejtman, řízení ovšem také vedl zemský sudí, původně v každém městě jeden. Počet přísedících z panského stavu zpočátku ustálen nebyl, rytíři dosáhli zastoupení až v roce 1492, kdy bylo určeno 14 míst pro pány a šest pro nižší šlechtu (tři z Olomoucka a tři z Brněnska). Zasedání se kromě příslušných zemských úředníků účastnil i olomoucký biskup.[1]
Soudní pravomoc byla obdobná jako u českého zemského soudu, rozšířená nicméně o záležitosti odúmrtí, které v Čechách vyřizoval dvorský soud. Působil zde i stejný menší zemský soud. V roce 1493 byly sloučeny oba úřady komorníka a sudího olomouckého a brněnského v jediný, soudy však i nadále zůstaly dva. Písař byl od roku 1351 jediný. Termíny olomouckého soudu byly 6. ledna a 24. června, po roce 1576 až 24. srpna. Termíny brněnského soudu byly původně o datech stanovených v Olomouci, později neděle po sv. Kunhutě a druhá neděle postní, po roce 1576 dne 11. listopadu a neděle provodní, to jest první neděle po Velikonocích. Po roce 1642 soud zasedal už jen v Brně.[1]
Na základě moravského vzoru vznikly i samostatné zemské soudy na Opavsku a Krnovsku.[1]
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- ČAPKA, František. Slovník českých a světových dějin. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s. r. o., 1998. ISBN 80-7204-081-2. S. 384.
- HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 56, 99.
- VYKOUPIL, Libor. Slovník českých dějin. Brno: Beta, 2000. ISBN 80-902782-0-5. S. 698–700.