Otevřít hlavní menu

Heřman Jakub Gottlieb hrabě Černín z Chudenic (25. července 1659 Vídeň8. srpna 1710 Praha) byl český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic.

Heřman Jakub Černín z Chudenic
Erb Černínů z Chudenic
Erb Černínů z Chudenic

Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
3. květen 1704 – 8. srpen 1710
Panovník Leopold I., Josef I.
Předchůdce Adolf Vratislav ze Šternberka
Nástupce Jan Josef z Vrtby

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
1700 – 18. září 3. květen 1704
Panovník Leopold I.
Předchůdce Jan František Bruntálský z Vrbna
Nástupce Václav Vojtěch ze Šternberka

Císařský vyslanec v Polsku (Varšavě)
Ve funkci:
únor 1695 – květen 1695
Panovník Leopold I.

Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1689 – 1700
Panovník Leopold I.
Předchůdce Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu
Nástupce František Antonín Berka z Dubé

Říšský dvorský rada
Ve funkci:
1686 – ?
Panovník Leopold I.

Narození 25. července 1659
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 8. srpna 1710 (ve věku 51 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Katedrála svatého Víta
Choť Marie Josefa Slavatová
Rodiče Humprecht Jan Černín
Diana Marie Gazoldo
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec Humprecht Jan Černín
1628–1682
matka Diana Marie Gazoldo
1636–1688
manželka 1. Marie Josefa Slavatová z Chlumu a Košumberka
1667–1708
manželka 2. Anna Josefa z Khüenburgu
1685–1755
syn František Josef Czernin z Chudenic
1696–1733
dcera Marie Markéta, provdaná z Valdštejna
1689–1725
syn František Antonín Czernin
1710–1739
bratr Tomáš Zacheus Černín z Chudenic
1660–1700
vnuk Prokop Vojtěch Černin z Chudenic
1726–1777
děd Jan Křtitel Adam Czernin
1597–1642
babička Zuzana, rozená Homutová z Harasova
1600–1654
praděd Humprecht III. Czernin
1570–1632
prababička Eva Polyxena Voračická z Paběnic
† 1632

Obsah

ŽivotEditovat

V letech 1678–1682 pobýval na kavalírské cestě v Německu, Itálii, Francii, Španělsku a Portugalsku, která byla nezvykle dlouhá. V jejím průběhu si podrobně vedl deník.[1] Na cestu dostával od svéto otce 6060 zlatých ročně.[2] Hovořil pěti jazyky.

Byl to muž dobrého srdce a měl velký politický přehled. Od února do května 1695 byl velvyslancem císaře Leopolda I. ve Varšavě, kde se snažil přesvědčil krále Jana III. Sobieského a jeho rádce, aby Polsko-litevské soustátí setrvalo po boku císaře ve Svaté alianci bojující proti Turkům. I přes velmi reprezentativní vystupování si náklonnost krále nezískal a zanechal po sobě nevyřešený spor. Jeho angažování se mu ale nakonec vyplatilo, protože vedlo k zisku vyšších zemských funkcí. V letech 1700–1704 zastával úřad nejvyššího zemského hofmistra. V roce 1704 se stal nejvyšším purkrabím Českého království. Vedl soud s jezuity z Jindřichova Hradce, který vyhrál. Po státním bankrotu roku 1703 půjčil státní pokladně 1 200 000 zlatých.

Zemřel v roce 1710 v Černínském paláci v Praze. Pochován byl v kapli sv. Zikmunda v katedrále sv. Víta v Praze. Jeho srdce bylo uloženo v Kosmonosích.[3]

MajetekEditovat

Vlastnil Chudenice, Švihov, Krásný Dvůr, Petrohrad, Stružná (kdysi Kysibl), Kostomlaty, Mělník, Kosmonosy, Kost, Vinoř a Kowary (kdysi Schmiedeberg) ve Slezsku. Manželka přinesla rodině panství Jindřichův Hradec.

RodinaEditovat

Oženil se 13. ledna 1686 v Praze s dědičkou hradeckého dominia Marií Josefou Slavatovou z Chlumu a Košumberka (2. 2. 1667 Vídeň – 10. 8. 1708 Jindřichův Hradec), dcerou Jana Jiřího Jáchyma Slavaty (1638 – 1. 7. 1689 Velvary) a jeho manželky (sňatek 14. 1. 1663 Vídeň) Marie Markéty Alžběty z Trautsonu (11. 7. 1643 Vídeň – 30. 11. 1698 Vídeň). Podruhé se oženil s o čtvrt století mladší Annou Josefou z Khünburgu (11. 6. 1685 – 4. 3. 1755), neteří pražského arcibiskupa Františka Ferdinanda Khünburga.

Z prvního manželství měl dvě děti: Františka Josefa a Marii Markétu, z druhého Františka Antonína. Žádné z jeho dětí se však nedožilo více než 36 let věku.

PotomciEditovat

  • 1. [z 1. manž.] Marie Markéta (11. 7. 1689 – 4. 7. 1725)
    • ∞ (17. 11. 1704) František Josef z Valdštejna (25. 10. 1680 – 19. 2. 1722)
  • 2. [z 1. manž.] František Josef (6. 3. 1696 Vídeň – 4. 3. 1733 Vídeň)
    • ∞ (12. 5. 1717 Brusel) Marie Isabella de Merode-Westerloo (13. 10. 1703 – 1. 4. 1780)
  • 3. [z 1. manž.] Marie Gabriela (* asi 1699)
  • 4. [z 2. manž.] František Antonín (30. 6. 1710 – 20. 12. 1739)
    • ∞ (31. 5. 1735) Marie Isabella de Merode-Westerloo (13. 10. 1703 – 1. 4. 1780)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 729. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 229. 
  3. JUŘÍK, s. 231

LiteraturaEditovat

  • HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. I., Kavalírská cesta českého šlechtice do německých zemí, Itálie, Francie, Španělska a Portugalska. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 758 s. ISBN 978-80-7422-281-8.
  • ČERNÍN, Heřman Jakub, HOJDA, Zdeněk a CHODĚJOVSKÁ, Eva. Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje. II., Cestovní deník Heřmana Jakuba Černína z let 1678-1682. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 874 s. ISBN 978-80-7422-281-8.
  • KUBEŠ, Jiří. Hermann Jakob Czernin von Chudenitz’ Diplomatic Mission in Warsaw in 1695. A contribution towards the travel arrangements of Imperial diplomats. In: Theatrum historiae 19, 2016, s. 171-203. ISSN 1802-2502.
  • KUBEŠ, Jiří. Misja dyplomatyczna Hermana Jakuba Czernina z Chudenic w 1695 r. Cesarski ambasador i Rzeczpospolita u schyłku panowania Jana III Sobieskiego. In: Kronika zamkowa. Roczniki 3 (69), 2016 (vyšlo 2017), s. 131-156. ISSN 0239-4898.

Externí odkazyEditovat

 
Zámek v Jindřichově Hradci