Humprecht III. Czernin z Chudenic

český šlechtic (1570-1632)
Tento článek je o Humprechtovi III. Czerninovi z Chudenic. Další významy jsou uvedeny na stránce Humprecht Czernin z Chudenic (rozcestník).

Humprecht III. Czernin z Chudenic, zvaný starší, také Humprecht Černín z Chudenic, německy Humprecht der Ältere Czernin von Chudenitz (duben 157022. května 1632)[1] byl český šlechtic z nedrahovické větve rodu Czerninů z Chudenic. Během stavovského povstání stál proti císaři. Přestože byl dokonce členem direktoria, byl omilostněn a stal se českým místodržícím, purkrabím Hradeckého kraje a posledním karlštejnským purkrabím.

Humprecht III. (starší) Czernin z Chudenic
Karlštejnský purkrabí
za rytířský stav
Ve funkci:
24. únor 1624 – 16. květen 1625
PanovníkFerdinand II.
PředchůdcePřibík Jeníšek z Újezda
Nástupcezemský úřad zrušen
Purkrabí Hradeckého kraje
Ve funkci:
1628 – 1629
PanovníkFerdinand II.
PředchůdceKryštof Chanovský z Dlouhé Vsi
NástupceJiří Malovec z Chýnova
Ve funkci:
1623 – 1624
PanovníkFerdinand II.
NástupceKryštof Chanovský z Dlouhé Vsi
Císařský komorník
PanovníkFerdinand II.
Císařský rada
PanovníkFerdinand II.
Člen direktoria za rytířský stav
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdcedirektorium ustaveno
Nástupcečinnost direktoria ukončena
Místokomorník Českého království
Ve funkci:
1616 – 1622 nebo 1623 ?
PanovníkMatyáš, Fridrich Falcký, Ferdinand II.
Hejtman Vltavského kraje
Ve funkci:
1610 – 1611
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJiří z Talmberka a Diviš Czernin z Chudenic
NástupceJan z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic
Volební obvodspolu s ním Sezima z Vrtby, Vilém Litvín Říčanský z Říčan
Ve funkci:
1605 – 1606
PanovníkRudolf II.
PředchůdceHeřman nejstarší Říčanský z Říčan a Vilém Czernin z Chudenic
NástupceSezima z Vrtby a Adam Velemyský z Velemyšlovsi
Volební obvodspolu s ním Jan z Talmberka

Narození15. dubna 1570
Úmrtí22. května 1632 (ve věku 62 let)
Radenín
Místo pohřbeníRadenín
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 15. března 1623 svobodný pán
Hodnostní korunka náležící titulu hrabě 8. června 1627 hrabě (český hraběcí stav)
Choť(1594) Eva Polyxena Voračická z Paběnic († 1632)
RodičeJan Czernin z Chudenic († 1580) a Marianna z Říčan
DětiJan Křtitel (1597–1642)
Příbuzníbratr: Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621)
bratr: Vilém Czernin z Chudenic († 1629)
bratr: Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651)
strýc: Humprecht Czernin z Chudenic (1525–1601)
vnuk: Humprecht Jan Czernin z Chudenic (1628–1682)
děd: Diviš Czernin z Chudenic († po 1548)
babička: Eliška Bohuchvalová z Hrádku († po 1549)
Zaměstnánípolitik
Profesekomorník
Náboženstvíod 1621 římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
 
Humprechtův erb ve Starém královském paláci na Pražském hradě

Narodil se jako syn Jana Czernina z Chudenic († 1580), který několikrát zastával úřad hejtmana Vltavského kraje, a Marianny z Říčan. Jeho starší bratr Diviš Czernin z Chudenic (1565–1621) byl v roce 1621 jako jediný katolík popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Jeho mladší bratr Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) se proslavil jako císařský vyslanec k tureckému sultánovi. Humprecht je často uváděn jako starší, aby se odlišil od svého vnuka Humprechta Jana (1628–1682).[2]

Kariéra

editovat
 
Zámek v Prčicích

Kariéru začal jako hejtman Vltavského kraje, kterým se stal v roce 1605 spolu s Janem z Talmberka. V roce 1616 se stal místokomorníkem Českého království. V době druhého českého stavovského protihabsburského povstání se za rytířský stav stal členem direktoria. Choval se ovšem opatrně a nakonec se na radu bratra Heřmana přidal k císařské straně. Požádal o pardon. Po bitvě na Bílé hoře se v Praze zasazoval o to, aby se město nebránilo a kapitulovalo. Pokusil si vyjednat lepší pozici u Pavla Michny z Vacínova a Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Jako bývalý místokomorník pomáhal při revizi zápisů v zemských deskách. Na rozdíl od bratra Diviše z účasti v povstání vyvázl hladce. Nejdříve byl jen střežen vojáky ve svém domě a za omilostnění (pardon) musel zaplatit 1500 zlatých jako dar pro kostel sv. Jakuba na Starém Městě pražském. V roce 1621 konvertoval na katolickou víru a dále stoupal na společenském žebříčku. Stal se císařským radou, císařským komorníkem a přísedícím zemského soudu. Kariéru ukončil jako purkrabí karlštejnský[3] a purkrabí Hradeckého kraje.[4] Dne 15. března 1623 byl rodu potvrzen stav svobodných pánů a 8. června 1627 byl Humprecht spolu s bratrem Heřmanem povýšen do hraběcího stavu v Čechách.[5][6] Zemřel 22. května 1632 a pohřben byl v Radeníně.[1]

Majetek

editovat

Manželka mu přinesla panství Radenín a Choustník na Táborsku. Před rokem 1605 od své tchyně, tehdy už vdovy po Adamu Voračickém, koupil polovinu městečka Prčice. Od Adamových dědiců koupil i druhou polovinu. Usadil se v renesančním prčickém zámku. Prčici nakonec v roce 1612 prodal Janovi z Talmberka a jeho ženě Kunce z Říčan.[3] V roce 1624 koupil Kostomlaty, které byly zkonfiskovány Petrovi a Oldřichovi z Kostomlat pro účast ve stavovském povstání.[7][4] V okolí dále přikoupil konfiskované Černčice a později Lhenice a Bukovice.[7]

V dubnu 1594[8] se oženil s Evou Polyxenou Voračickou z Paběnic († 2. června 1632),[1] dcerou Adama Voračického z Paběnic a jeho ženy Anny Kaplířové ze Sulevic.[9] Narodil se jim jeden syn:[1]

Reference

editovat
  1. a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2019-12-28]. Dostupné online. 
  2. Humprecht Freiherr Czernin von Chudenitz [online]. Genealogics site [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  3. a b JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 218. 
  4. a b Ottův slovník naučný, šestý díl. Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1983. S. 625. 
  5. MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 978-80-204-2349-8. S. 52. 
  6. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 168. 
  7. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. svazek: Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 221. 
  8. Podle JUŘÍK Pavel, Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 218 se oženil v červnu.
  9. Eva Polixena Woraczicky von Pabienicz [online]. Genealogics site [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat