Koruna polského království

(přesměrováno z Polská koruna)

Koruna polského království (polsky Korona Królestwa Polskiego, latinsky Corona Regni Poloniae) je název Polského království, jemu podřízených a dokonce i jím nárokovaných zemí, používaný oficiálně po spojení s Litevským velkoknížectvím v personální unii (1386) a zejména po vytvoření plné unie státní (1569). V rámci této Polsko-litevské unie, tzv. I. Rzeczpospolité, byl termín „Koruna“ (a z něj odvozené adjektivum koronny) běžným rozlišovacím označením pro západní (polsko-ukrajinskou) část unie – oproti části východní (litevsko-běloruské), zvané „Velkoknížectví“ či prostě „Litva“.

Koruna království polského
Corona Regni Poloniae (la)
Korona Królestwa Polskiego (pl)
 Polské království (1025–1385)
 Mazovské knížectví
 Stát Řádu německých rytířů
 Královské Prusko
13851795 Haličsko-vladiměřské království 
Pruské království 
Ruské impérium 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Bogurodzica, Gaude Mater Polonia
Motto Nic o nas bez nas („Nic o nás bez nás“)
Geografie
Mapa
Mapa Polsko-litevské unie roku 1635, Koruna polského království (červená) spolu s dalšími zeměmi, Litevské velkoknížectví (bílá)
Obyvatelstvo
Státní útvar
Polsko-litevská uniePolsko-litevská unie Polsko-litevská unie (15691795)
Mazovsko-varšavské knížectví Mazovské knížectví (do 1526),
Pruské vévodstvíPruské vévodství Pruské vévodství
Kuronsko-ZemgalskoKuronsko-Zemgalsko Kuronsko-Zemgalsko (společně s Litvou)
Vznik
1385 – personální unie s Litvou
Zánik
1569 – Uzavření unie s Litvou (Lublinská unie)[2]
1795dělení Polska
Státní útvary a území
Předcházející
Polské království (1025–1385) Polské království (1025–1385)
Mazovské knížectví Mazovské knížectví
Stát Řádu německých rytířů Stát Řádu německých rytířů
Královské Prusko Královské Prusko
Následující
Haličsko-vladiměřské království Haličsko-vladiměřské království
Pruské království Pruské království
Ruské impérium Ruské impérium

Přeměna království v korunu ale nebyla pouhým jazykovým územ, nýbrž označovala novou kvalitu vlády a státoprávních vztahů oproti starším dobám – podobně jako v jiných zemích evropského latinského okruhu.

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Polska.

V této věci Polsko čerpalo inspiraci z politického systému fungujícího tehdy již v Čechách a Uhrách, které se pomalu měnily ve stavovské monarchie. V těchto zemích byl s nástupem cizích dynastií uveden do praxe po vzoru Francie pojem „koruny království“, metonymicky odvozený z posvátných panovnických insignií (svatováclavské, resp. svatoštěpánské koruny v česko-uherském případě). Jak tyto insignie, tak i státy vůbec, přestaly být chápány jako osobní majetek panovníků, se nímž mohou nakládat výhradně podle své vůle; místo toho se objevil nadosobní pojem koruny, jakožto entity všem stavům i panovníkovi nadřazené, jež je věčná a nezcizitelná, jíž je vladař pouze dočasným správcem (s povinností ji neustále územně rozšiřovat anebo alespoň neumenšovat) a šlechta reprezentantem.

 
Košické privilegium (17. 9. 1374)
 
Krevská unie (14. 8. 1385)

V Polsku se výraz corona regni poprvé zřídka (celkem pouze třikrát) objevil v královských listinách za vlády Kazimíra Velikého (13331370); tehdy však ještě nebyl spojen s politickou ideologií, ale tvořil jen jinou variantu jména Polského království, především v jeho vztahu navenek, k ostatním státům. Až po vymření královské linie Piastovců (1370) a nástupu uherských Anjouovců (Ludvíka I. Uherského) se v tehdejší personální unii začala korunní idea prosazovat, především díky okruhu malopolské magnátské skupiny tzv. krakovských pánů, hlásících se o svůj podíl na správě státu a zároveň se snažících ochránit Polsko před sjednocujícím tlakem ze strany mocnějších Uher. Ludvík musel polské šlechtě výměnou za uznání nástupnického práva svých dcer vydat Košické privilegium (1374), v němž také slíbil coronam regni Polonie salvam et integram ac illibatam conservare, et nullas terras vel partes earum ab ipsa alienare vel minuere („korunu království Polského bez újmy a neporušenou a nedotčenou zachovávat, a žádné země aneb jejich části od ní nezcizit či neumenšit“). Ideologie všemu nadřazené koruny se tu objevila už plně rozvinutá.

Právě „krakovští páni“ také iniciovali pozdější povolání litevských Gediminasovců/Jagellonců na polský trůn (1385) a když se tamní velkokníže Jagello zavázal v Krevské unii (de facto volební kapitulace) že mj. terras suas Lithuaniae et Russiae Coronae Regni Poloniae perpetuo applicare („své litevské a ruské země navždy ke Koruně království polského připojí“), byl koncept koruny v Polsku definitivně stvrzen a přetrval až do konce samostatnosti polsko-litevského státu. Jednotlivé koronne instituce a zvyklosti však nebyly ustaveny jednorázovým aktem (na rozdíl od např. České koruny), ale vyvíjely se postupně.

Státní symbolika

editovat

Literatura

editovat
  • GRODZISKI, Stanisław. Z dziejów staropolskiej kultury prawnej. Kraków: Universitas, 2004. ISBN 83-242-0339-7. S. 102–105. (polsky) 
  • SZCZUR, Stanisław. Historia Polski średniowiecze. Svazek 1. Kraków: Wydawnictwo Literackie, 2002. ISBN 83-08-03272-9. (polsky) 

Poznámky

editovat
  1. Nicméně proces přesídlení dvora do Varšavy trval až do roku 1609
  2. Ačkoliv navodilo jiné státoprávní poměry, neznamenalo formální ukončení existence Koruny.

Související články

editovat