Otevřít hlavní menu

Bedřich Rakousko-Těšínský

rakouský arcivévoda
(přesměrováno z Bedřich (arcivévoda))

Bedřich/Fridrich Rakousko-Těšínský (4. června 1856, Židlochovice[1]30. prosince 1936, Mosonmagyaróvár, Uhry), německy: Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen, byl arcivévoda rakouský, armádní generální inspektor armády Rakouska-Uherska a v letech 1914–1916 její vrchní velitel. Od roku 1895 byl také posledním držitelem Knížectví těšínského. Je údajným markýzem Gerem ze Slezských písní Petra Bezruče.[2]

Bedřich Rakousko-Těšínský
kníže těšínský
Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský
Polní maršál arcivévoda Bedřich Rakouský
Doba vlády 18951918
Úplné jméno Fridrich Maria Albrecht Vilém Karel Rakousko-Těšínský
Narození 4. června 1856
Židlochovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. prosince 1936 (ve věku 80 let)
Mosonmagyaróvár
MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Předchůdce Albrecht Fridrich
Manželky Isabela z Croy
Potomci Marie Kristýna
Marie Anna
Maria Jindřiška
Natálie
Štefanie
Gabriela
Isabela
Marie Alice
Albrecht
Dynastie Habsbursko-Lotrinská
Otec Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Matka Alžběta Františka Marie Rakouská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ, mládíEditovat

Jeho rodiči byli rakouský arcivévoda Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (18181874) a arcivévodkyně Alžběta Františka Marie. Arcivévoda Bedřich měl pět sourozenců. Starší bratr František Josef zemřel jako dítě, mladší Marie Kristýna (18581929) byla španělskou královnou a bratr Evžen (18631954) byl posledním světským velmistrem Řádu německých rytířů, dalšími byli Karel Štěpán (18601933) a nejmladší sestra Marie Eleonora (*/† 1864), jež zemřela v kojeneckém věku.

Arcivévoda Bedřich byl od útlého mládí připravován pro vojenskou kariéru a pro převzetí velkého panství po svém strýci, arcivévodovi Albrechtu Fridrichovi (z jehož tří dětí syn Karel zemřel jako nemluvně, nejmladší dcera Matylda zemřela jako osmnáctiletá a nejstarší Marie Terezie (1845–1927) se provdala za württemberského vévodu Filipa). Především proto okruh jeho vzdělání zahrnoval kromě jiného i hornictví, hutnictví, zemědělství i tesařství.

Vojenská kariéraEditovat

Vojenskou dráhu nastoupil v roce 1874; jeho kariéra postupovala velmi rychle, stal se generálem 5. armády v Prešpurku. Po smrti strýce Albrechta převzal majetky v těšínském Slezsku a když byl o deset let později jmenován generálním inspektorem armády, přesídlil z Prešpurku do Vídně. Od roku 1907 se stal vrchním velitelem císařsko-královské zemské obrany. Po konfliktu s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem počátkem léta roku 1914 podal demisi z vojenských funkcí, ale již po výbuchu první světové války po zavraždění Františka Ferdinanda v Sarajevu 28. června 1914 ho císař František Josef I. jmenoval hlavním velitelem rakouské armády a udělil mu hodnost polního maršálka. Tak se stal Těšín v letech 19141916 sídlem hlavního štábu rakousko-uherské armády. Poté, co koncem roku 1916 po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916) nový císař Karel I. převzal vrchní velení armády, stal se arcivévoda Bedřich jeho zástupcem, ale v únoru roku 1917 byl z této pozice odvolán.

Působení mimo armáduEditovat

Za svoje úspěchy v oblasti ekonomie získal arcivévoda Bedřich doktoráty na univerzitách ve Vídni, Praze, Brně a ve Lvově. Např. v jeho hutích v Ustroni se poprvé v Evropě začaly vyrábět parní pluhy. Kromě toho byl arcivévoda i mecenášem umění – jeho přispěním byly obohaceny sbírky vídeňského muzea a galerie Albertiny o díla Albrechta Dürera nebo Rembrandta.

Po rozpadu Rakouska-UherskaEditovat

Po skončení první světové války arcivévoda Bedřich pozbyl svých majetků na území současného Rakouska, stejně jako jeho majetky na území těšínského Slezska přešly do vlastnictví nově vzniklých států – Československa a Polska. Podařilo se mu však udržet si statky na území Maďarska, kam spolu s rodinou přesídlil v roce 1921. Tam také 30. prosince roku 1936 poslední těšínský kníže zemřel a byl pochován v rodinné hrobce farního kostela sv. Gottharda v Mosonmagyaróváru.

PotomciEditovat

Dne 8. října 1878 se oženil s princeznou Isabelou z Croÿ-Dülmen, která mu porodila devět dětí:

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice
  2. MAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3. S. 312. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Albrecht Fridrich
  Těšínský kníže
18951918
  Nástupce:
zánik knížectví