Seznam parmských vévodů

Tento seznam zahrnuje vévody z Parmy. Od roku 1556 byli tito také vévody z Piacenzy. V letech 1748 až 1848 byli rovněž i vévody z Guastally.

Erb Vévodství parmského a piacenzského

Dynastie Farnese

• 1545–1547: Pier Luigi Farnese
• 1547–1586: Ottavio Farnese
• 1586–1592: Alessandro (Alexander) Farnese
• 1592–1622: Ranuccio I. Farnese
• 1622–1646: Odoardo I. Farnese
• 1646–1694: Ranuccio II. Farnese
• 1694–1727: Francesco Farnese
• 1727–1731: Antonio Farnese

1731: Antoniem vymírá dynastie Farnese v mužské linii.

Bourboni

• 1731–1735: Karel I.

Habsburkové

• 1735–1740: Karel II.
• 1740–1748: Marie Terezie

Bourboni

• 1748–1765: Filip Parmský (syn Filipa V. Španělského)
• 1765–1802: Ferdinand

1801: Napoleon anektuje Parmu.

Napoleonští vévodové z Parmy (dynastie Bonaparte)

• 1806–1808: Pauline Bonaparte (vévodkyně z Parmy a Guastally)
• 1808–1814: Jean-Jacques Régis de Cambacérès
• 1808–1814: Charles-François Lebrun (vévoda z Piacenzy)

1814: Smlouvou z Fontainebleau přechází Parma na Napoleonovu manželku Marii Louisu Rakouskou, což je roku 1815 potvrzeno na Vídeňském kongresu.

Lotrinští

• 1814–1847: Marie Luisa

Bourboni

• 1847–1849: Karel Ludvík
• 1849–1854: Karel III.
• 1854–1860: Robert I.

Roku 1854 se Robertova matka, vévodkyně Louisa Marie Tereza Francouzská, roz. de Berry, stává regenkou parmskou. V roce 1859 prchá Louisa Marie se svými dětmi do Švýcar a později do Rakous. Roku 1860 přechází Parma pod království sardinské. Titul Vévoda z Parmy je od té doby předáván mužským potomkům.

Titulární vévodové z Parmy od roku 1860

• 1860–1907: Robert I.
• 1907–1939: Jindřich
• 1939–1950: Josef
• 1950–1959: Eliáš
• 1959–1974: Robert II.
• 1974–1977: František Xaver
• 1977–2010: Karel Hugo
• od 2010: Karel (V.)

Rodokmen