Otevřít hlavní menu

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský

rakouský arcivévoda a admirál

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (5. září 1860, Židlochovice7. dubna 1933, Żywiec) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ pocházející z tzv. vojevůdcovské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Štěpán na fotografii z roku 1917
Karel Štěpán na fotografii z roku 1917
Rodné jméno Karel Štěpán Evžen Viktor Felix Maria
Narození 5. září 1860
Židlochovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. dubna 1933 (ve věku 72 let)
Żywiec
PolskoPolsko Polsko
Povolání voják
Manžel(ka) Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská
Děti Eleonora Marie
Renata Marie
Karel Albrecht
Mechthildis
Leo Karel
Vilém František
Rodiče Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Byl čtvrtým potomkem arcivévodcovského páru Karla Ferdinanda z těšínské linie a Alžběty Františky z uherské linie. Starší bratr Karla Štěpána Bedřich, byl posledním knížetem těšínským a sestra Marie Kristina se stala španělskou královnou.

Vojenská kariéraEditovat

Studoval na námořní akademii v Rijece a po jejím ukončení se v roce 1879 stal praporčíkem na řadové bitevní lodi. V roce 1891 byl povýšen na kapitána. Působil také v Námořním technickém výboru. Svou vojenskou činnost ukončil roku 1896.

Roku 1901 se stal viceadmirálem a v roce 1912 byl jmenován admirálem.

Kandidát na polský trůnEditovat

V roce 1915, po dobytí Ruského Polska se o Karlu Štěpánovi uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů na nově obnovený polský trůn. V Polsku byl velmi oblíben jak na poli církevním, tak u konzervativců i rolníků. Podporu měl i u bulharského cara a pruského císaře. Tento plán ztroskotal na odmítavém stanovisku vídeňského dvora v čele s císařem Karlem I., který měl v plánu rakousko-polské řešení. Neschopnost domluvy centrálních mocností bylo jedním z důvodů nového uspořádání a vzniku II. polské republiky.

 
Palác Habsburků v Żywiecu

Soukromý životEditovat

Karel Štěpán byl spíše uzavřené povahy a většinu let strávil hospodařením na svých statcích v Żywieci, které zdědil po strýci Albrechtovi. Zde se věnoval svým koníčkům, mezi které patřilo zahradničení a krajinomalba, velmi dobře hrál na klavír. Domluvil se polsky, česky a maďarsky. Rád cestoval na svá sídla, která si pořídil díky zděděným financím. Na ostrově Lošinj ležícím v jaderském moři si nechal postavit vilu a ve Vídni koupil městský palác. Byl v úzkém kontaktu se španělským a pruským královským dvorem.

V roce 1924 daroval 10 000 hektarů půdy krakovské Akademii věd, ve které působil do roku 1918 jako její předseda. Ve stáří byl následkem nervového ochrnutí téměř nepohyblivý a zcela odkázaný na péči své ženy Marie Terezie.

ManželstvíEditovat

Od roku 1886 byl Karel Štěpán ženatý s arcivévodkyní Marií Terezií z toskánské linie rodu. Během manželství se narodilo celkem šest dětí:

VyznamenáníEditovat

Národní i zahraniční řády a vyznamenání[1]
Stát Stuha Název Datum udělení
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu Leopolda
  Černohorské knížectví   velkokříž Řádu knížete Danila I.
Dánsko  Dánsko   rytíř Řádu slona[2] 1890, 18. srpna
Ernestinská vévodství   velkokříž Vévodského sasko-ernestinišského domácího řádu
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž Řádu avizských rytířů
  velkokříž Řádu Kristova
  velkokříž Řádu věže a meče
Osmanská říše  Osmanská říše   Řád Osmanie I. třídy s diamanty
  Železný půlměsíc
Pruské království  Pruské království   rytíř Řádu černé orlice
Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko   1045. rytíř Řádu zlatého rouna[3] 1878
  velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána 1912
  Vojenský záslužný kříž
  rytíř Řádu svatého Štěpána, papeže a mučedníka[4]
Španělsko  Španělsko   velkokříž Řádu Karla III.
Švédsko  Švédsko   rytíř Řádu Serafínů 1890, 27. října
  Württemberské království   velkokříž Řádu württemberské koruny

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ÖNB-ALEX - Staatshandbuch. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  2. PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 (dánsky) 
  3. Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  4. The Order of Saint Stephen of Tuscany (Ordine di Santo Stefano di Toscana). web.archive.org [online]. 2007-06-30 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat