Jiří Pernes
Jiří Pernes (* 4. července 1948 Svitavy) je moravský historik, politik[1] a v únoru až květnu 2010 též ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr. | |
---|---|
Jiří Pernes na Dnu za Moravu, pořádaném 25. září 2010 Moravskou národní obcí | |
2. ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů | |
Ve funkci: 1. dubna 2010 – 13. května 2010 | |
Předchůdce | Pavel Žáček |
Nástupce | Daniel Herman |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODA Moravané |
Narození | 4. července 1948 (76 let) Svitavy Československo |
Národnost | moravská |
Choť | PhDr. Jitka Pernesová |
Děti | tři děti |
Sídlo | Brno-střed |
Alma mater | UJEP v Brně Slezská univerzita v Opavě |
Ocenění | Cena Egona Erwina Kische (1995) Cena Egona Erwina Kische (2009) Cena města Brna (2019) |
Commons | Jiří Pernes |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studium a vědecká kariéra
editovatVystudoval v letech 1966 až 1972 český jazyk a dějepis na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykova univerzita) v Brně a v letech 1978 až 1980 na téže škole postgraduální studium muzeologie. V roce 1996 získal vědecký titul Dr. (ekvivalent Ph.D.) a v roce 2008 se habilitoval s prací Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a stal se docentem pro obor Historie se zaměřením na české a československé dějiny.[2]
Od roku 1977 pracoval v několika muzeích (mj. v muzeu v Slavkově u Brna, kde byl i ředitelem), v letech 1990–1992 byl ředitelem Moravského zemského muzea v Brně. Od roku 1994 je zaměstnán v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a mezi lety 2003 až 2017 byl vedoucím jeho brněnské pobočky.[3] Je též externím vyučujícím na Masarykově univerzitě, působí mimo jiné i na Universitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem[4].
Mezi lety 2008 až 2010 zastával post předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[5] V únoru 2010 byl Jiří Pernes zvolen na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, kde od 1. dubna téhož roku nahradil Pavla Žáčka.[6] Dne 12. května 2010 byl pro podezření z plagiátorství Radou ústavu z pozice ředitele ke dni 13. května 2010 odvolán.[7] Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR dne 12. července 2010 podezření nepotvrdila[8], dalšího zadostiučinění se však Pernesovi již nedostalo.
Jako historik se odborně zaměřuje zejména na moravské, české, československé a středoevropské moderní a soudobé dějiny. Mezi předměty jeho zájmu patří zejména dějiny pozdního období existence habsburské monarchie a Rakousko-Uherska, dějiny osobností z řad Habsburků a z oblasti soudobých dějin pak zejména dějiny Československa 50. a 60. let a dějiny jeho politických elit. Zabýval se také dějinami čs. exilu po roce 1948.[3] Známým se stal také jako host, odborný poradce a spolutvůrce dokumentárních pořadů a jako autor velkého množství přehledových a popularizačních prací. Pro jeho odborná díla je typický akcent na politické dějiny s přesahy k dějinám společnosti, dále pak velký důraz na čtivost textu a na představení široké palety faktografických detailů a dobových souvislostí.
Ocenění
editovatV letech 1995, 2002 a 2009 obdržel Cenu Egona Erwina Kische za lieraturu, v roce 2006 Cenu Miroslava Ivanova.[9]
V roce 2020 obdržel Cenu města Brna v oblasti společenských věd.[10]
Politická kariéra
editovatV roce 1994 byl zvolen jako člen ODA do brněnského zastupitelstva. V roce 1996 neúspěšně kandidoval za tutéž stranu do senátu v obvodu č. 58 - Brno-město.[11] Dnes je členem politické strany Moravané a v krajských volbách v roce 2008 byl jejím lídrem pro Jihomoravský kraj.[12] Za tuto stranu též kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009.[13] Měl také působit v odborné historické komisi ČSSD.[14] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval na 3. místě kandidátky strany Moravané, ale neuspěl.[15]
Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako člen strany Moravané za koalici stran ODS a Moravané v obvodu č. 58 – Brno-město.[16] Se ziskem 9,63 % hlasů skončil na 5. místě a do druhého kola nepostoupil.[17] V souběžných krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako člen strany Moravané také do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale rovněž neuspěl.[18]
Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 3. místě kandidátky strany Moravané, ale nebyl zvolen.[19] V komunálních volbách v roce 2022 kandiduje jako člen strany Moravané do Zastupitelstva města Brna, a to v rámci uskupení „SPD, TRIKOLORA, MORAVANÉ a nezávislí“.[20] Za stejné uskupení zároveň kandiduje i do Zastupitelstva městské části Brno-střed.[21]
Kontroverze
editovatPo zvolení ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů byla na Jiřího Pernese upřena značná pozornost médií. Byla zveřejněna informace, že Pernes byl rok studentem Večerní univerzity marxismu-leninismu. Tuto informace neuvedl do svého životopisu pro výběrové řízení a sám tvrdí, že ji nepovažuje za důležitou.[22]
Před svým nástupem na VUML připravil knihu o dějinách Slavkova, která vyšla v roce 1987 a obsahuje část velebící úlohu komunistů v únoru 1948 a po něm. Pernes přiznává, že je autorem knihy, ale tvrdí, že kapitolu o událostech roku 1948 napsal někdo jiný, pravděpodobně regionální výbor KSČ.[23]
Z plagiátorství byl obviněn u své knihy Svět Lidových novin 1893–1993, kde využil diplomovou práci Blanky Maškové Arnošt Heinrich a Lidové noviny z roku 1958. Opsal celé odstavce i kapitoly, aniž v citacích přiznal autorství Blance Maškové.[24] Upozornila na to v roce 2009 ve své diplomové práci na Masarykově univerzitě v Brně studentka Libuše Janáčková.[25] Z plagiátorství byl obviněn i u své knihy Emanuel Moravec: až na dno zrady, kde využil diplomovou práci Josefa Vytlačila.[26] V tomto případě však Komise pro etiku vědecké práce Akademie věd ČR pod předsednictvím Heleny Illnerové 12. července 2010 konstatovala, že „posuzovanou práci Jiřího Pernese Až na dno zrady: Emanuel Moravec není možné jako celek považovat za plagiát ve smyslu definice obsažené v normě ISO 5127-2003“, neboť „Jiří Pernes nezastírá a naopak opakovaně uvádí, že znal a použil ve své práci i diplomovou práci Josefa Vytlačila. Přestože jeho kniha jako dílo popularizační nepoužívá klasický poznámkový aparát, na několika místech na práci Josefa Vytlačila přímo odkazuje“.[8]
Po zvolení do čela Ústavu pro studium totalitních režimů bylo zveřejněno, že Pernes byl veden jako kandidát tajné spolupráce Státní bezpečnosti; lustrační zákony se však na tuto kategorii osob nevztahují, neboť o záměrech StB nemusely vůbec vědět.[27]
Vybraná díla
editovat- Spiklenci proti Jeho Veličenstvu aneb Historie tzv. spiknutí Omladiny v Čechách, Praha 1988
- Život plný nepřátel aneb Život a smrt Františka Ferdinanda d'Este, Praha 1995
- Habsburkové bez trůnu, Praha 1995
- Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství, Brno 1996
- Maxmilián I. Mexický císař z rodu Habsburků, Praha 1997
- Až na dno zrady. Emanuel Moravec, Praha 1997
- Pod Habsburským orlem. České země a Rakousko-Uhersko na přelomu 19. a 20. století, Praha 2001, 2006
- Takoví nám vládli. Komunističtí prezidenti Československa a doba, v níž žili, Praha 2003
- František Josef I. Nikdy nekorunovaný český král, Praha 2005
- Komunistky. S fanatismem v srdci, Praha 2006
- Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století, Brno 2008
- Alexej Čepička: šedá eminence rudého režimu (2008, s Jaroslavem Pospíšilem a Antonínem Lukášem)
Reference
editovat- ↑ WOFF, Petr. Morava chudne a vylidňuje se. Proč už není politickým tématem?. Deník Referendum [online]. 2010-04-29 [cit. 2013-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ http://www.slu.cz/fpf/cz/veda-a-vyzkum/habilitace-a-profesorske-rizeni/ukoncena-habilitacni-rizeni
- ↑ a b Biografický medailon Jiřího Pernese na webových stránkách Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i.[1] (23. 6. 2018)
- ↑ Profil Jiřího Pernese na stránkách UJEP [online]. Cit. 2024-03-25. Dostupné online.
- ↑ Zápisy z jednání Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.[2] (23. 6. 2018)
- ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří; ŘÍHOVÁ, Barbora. Žáček končí, novým šéfem ústavu pro totalitu se stal Jiří Pernes. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-02-17 [cit. 2010-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Rada ústavu pro totalitu odvolala ředitele Pernese. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2010-05-12 [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b http://www.novinky.cz/domaci/209577-pernes-neni-plagiator-shodla-se-komise.html
- ↑ Databazeknih.cz – Jiří Pernes [online]. Cit. 2024-03-25. Dostupné online.
- ↑ Cena města Brna. Životopis Jiřího Pernese [online]. Cit. 2024-03-25. Dostupné online.
- ↑ http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=58 Senátní volby 1996
- ↑ Oficiální stránka politické strany Moravané, aktuality
- ↑ Lídrem evropské kandidátky Moravanů se stal Novotný (článek na iDnes)
- ↑ Žáčkův nástupce Pernes pracoval v komisi ČSSD [online]. Lidovky.cz, 2010-02-26 [cit. 2010-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-01.
- ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 23.05. – 24.05.2014, Jmenné seznamy, Strana: Moravané [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Kandidáti do Senátu [online]. ODS.cz [cit. 2016-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-05.
- ↑ Výsledky voleb v obvodě Brno-město obv. 58 [online]. MAFRA, 2016 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Jihomoravský kraj, Kandidátní listina: Moravané, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Moravané, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno, Kandidátní listina: SPD,TRIKOLORA,MORAVANÉ a NK [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí konané 23.09. – 24.09.2022, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Jihomoravský kraj, Okres: Brno-město, Obec: Brno-střed, Kandidátní listina: SPD,Trikolora,Moravané,NK [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Žáčkův nástupce Pernes má problém, zamlčel studium VUML [online]. ČTK, 24.02.2010, rev. 25.02.2010 [cit. 2010-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Pernes má další problém, podepsal oslavný text o 'Vítězném únoru [online]. lidovky.cz, 26. února 2010 [cit. 2010-02-27]. Dostupné online.
- ↑ IVANA, Svobodová. Další Pernesův plagiát, objevila ho studentka [online]. Mediacop, s.r.o, 6. května 2010 [cit. 2010-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Podívejte se na další plagiát historika Pernese!. iDNES.cz [online]. MAFRA, 3. května 2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Iniciativa neustrčených: Takhle historik Jiří Pernes opisoval diplomku a stvořil plagiát. iDNES.cz [online]. MAFRA, 26. března 2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.
- ↑ StB vedla Pernese jako kandidáta tajné spolupráce [online]. Rozhlas.cz, 24. února 2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupné online.
Literatura
editovat- PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Pernes na Wikimedia Commons
- Osoba Jiří Pernes ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Pernes
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Jiří Pernes na portále Databazeknih.cz
- Jiří Pernes – životopis
- Jiří Pernes: Společenské a politické předpoklady znárodňování
- Pernes: Svým studiem VUML jsem nikomu neubližoval. ČT24, 27. 2. 2010
- Historik Pernes: Byl jsem blázen, když jsem seděl tanku v cestě. Brněnský Deník, 25. 8. 2013.