Otevřít hlavní menu

Slezská univerzita v Opavě

česká veřejná vysoká škola univerzitního typu

Slezská univerzita v Opavě (oficiálně zkratka SU, někdy též podle internetové domény SLU) je veřejná vysoká škola univerzitního typu s akreditacemi v bakalářském, magisterském i doktorském stupni studia. Slezská univerzita v Opavě má akreditované habilitační řízení i řízení ke jmenování profesorem. Vznikla pod názvem „Slezská univerzita“ 28. září 1991 ze dvou fakult brněnské Masarykovy univerzity, které byly zřízeny o rok dříve.[4][5] Sídlem Slezské univerzity je historické hlavní město českého Slezska Opava.

Slezská univerzita v Opavě
latinsky Universitas Silesiana Opaviensis
SUOF2.jpg
Motto
Quidquid discis, tibi discis
Zkratka SU[1]
Rok založení 1991
Typ školy veřejná[2]
Vedení
Rektor (seznam) doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D.
Kvestor Ing. Ivana Růžičková, MPA
Prorektor pro studijní a sociální záležitosti doc. Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D.
Prorektor pro rozvoj doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Prorektor pro vědu a zahraniční styky prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc.
Předseda akademického senátu Ing. Werner Bernatík, Ph.D.
Počty akademiků (k roku 2016[3])
Počet bakalářských studentů 3529
Počet magisterských studentů 1337
Počet doktorandů 170
Počet akademických pracovníků 301
Další informace
Počet fakult 3
Adresa Na Rybníčku 626/1, Opava, 746 01, Česko
Zeměpisné souřadnice
http://www.slu.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Již ve středověku patřila Opava k městům s rozvinutým školstvím. V letech 1625–1626 vznikl v Opavě jezuitský klášter. Roku 1627 dal Albrecht z Valdštejna přilehlý kostel jezuitům do užívání, kteří v roce 1630 založili jezuitské gymnázium. V roce 1643 pak byla v Opavě založena i jezuitská kolej, v níž v sedmdesátých letech 17. století působil ve významné funkci historik Bohuslav Balbín. Roku 1773 byl jezuitský řád na nátlak evropských panovníků papežem Klementem XIV. zrušen. Latinská jezuitská kolej se poté stala základem pouze opavského gymnázia, kde se vyučovalo německy. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu (zemské vládě), v současnosti je sídlem Zemského archivu.

K prvnímu vážnému pokusu o založení univerzity v Opavě, byť nakonec rakousko-uherskou vládou ve Vídni odsouzenému k nezdaru, došlo v roce 1870. V souvislosti s polonizací šlo o nezdařený přesun univerzity z haličského Lvova; tato univerzita by však byla německá.

Až po druhé světové válce, kdy nastaly podstatné změny ve složení obyvatelstva žijícího na území českého Slezska, byla zahájena zásadní jednání o české Slezské univerzitě. Tehdy se předpokládalo, že vzhledem k průmyslovému charakteru Ostravy se toto město stane sídlem vysokého školství technického zaměření, zatímco Opavě jako tradičnímu politicko-kulturnímu centru českého Slezska, připadne univerzita s humanitními fakultami (filozofickou, pedagogickou, právnickou a lékařskou v Opavě a přírodovědeckou fakultou v Ostravě).

Po únoru 1948 však byly podmínky pro možný vznik Slezské univerzity značně omezeny, a tak se v Opavě z původních snah podařilo realizovat pouze vznik Vyšší pedagogické školy, která tu v letech 1953–1959 připravovala učitele se způsobilostí vyučovat v šestých až osmých třídách základní školy. I tato instituce byla ale později direktivním zásahem přemístěna do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta. Ta se po roce 1991 stala základem Ostravské univerzity.

Protože ještě v šedesátých letech nebyly v Ostravě vytvořeny dostatečné podmínky pro existenci fakulty, vyučovaly se dále po dobu několika let přírodovědné obory v Opavě, kde k tomu dobře posloužil právě objekt zrušené Vyšší pedagogické školy. S velkou intenzitou se o vzniku Slezské univerzity v Opavě jednalo opět v období politického uvolnění v letech 1968–1969. Po prvních slibných krocích musely být ovšem tyto snahy s nástupem tzv. normalizace zastaveny.

Ke vzniku Slezské univerzity tedy mohlo dojít teprve po zásadních společenských proměnách, po 17. listopadu 1989. Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity stala Masarykova univerzita v Brně, jejíž akademický senát 17. září 1990 schválil zřízení Filozofické fakulty v Opavě a Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné. Výuka na obou nových fakultách byla zahájena 8. října 1990. Více než staleté snahy města Opavy pak završil zákon České národní rady ze dne 9. července 1991 o zřízení mj. Slezské univerzity se sídlem v Opavě, který nabyl účinnosti 28. září 1991. Slezská univerzita se tak spolu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitou v Plzni, Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Ostravskou univerzitou stala jednou z pěti nově zřízených univerzit na území České republiky.

StrukturaEditovat

Součástí Slezské univerzity jsou tři fakulty a jeden ústav. Do struktury univerzity patří také Univerzitní knihovna.

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v OpavěEditovat

  • Bezručovo náměstí 1150/13: v historické budově na BN (původně Zemské poštovního ředitelství) je sídlem nehumanitních ústavů Filozoficko-přírodovědecké fakulty (Ústav fyziky, Ústav informatiky) a Institutu tvůrčí fotografie. Na střeše budovy se nachází astronomická observatoř WHOO (White Hole Observatory Opava) pro studentský a akademický výzkum a pro astrofotografii.
  • Budova FPF, Bezručovo náměstí

  • White Hole Observatory Opava

  • Kampus Hauerova: nově zrekonstruovaná historická budova s moderní přístavbou slouží jako zázemí pro studenty umění (tvůrčí fotografie, audiovizuální tvorba, kulturní dramaturgie, multimediální techniky), v budově se nachází kinosál, divadelní zkušebny, střižna aj.
  • Masarykova třída 343/37: památkově chráněná budova[6], která sloužila jako palác Zemského prezidenta a vlády, je dnes sídlem Ústavu cizích jazyků, Ústavu historických věd, Ústavu bohemistiky a knihovnictví a Ústavu archeologie.


  • Hradecká 665/17: kampus na ulici Hradecká poskytuje zázemí Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu. Zároveň se v komplexu budov nachází gastrocentrum pro praktickou výuku a provozní pracoviště FPF (studijní oddělení, kancelář kolejí a menz aj.).
  • Hradecká 17

  • ÚLGaT

Fakulta veřejných politik v OpavěEditovat

  • Bezručovo náměstí 885/14: v další budově na Bezručově náměstí sídlí ústavy a centra Fakulty veřejných politik a Univerzitní knihovna SU. Historická budova ze začátku 20. století (původní palác Zemského finančního ředitelství) prošla kompletní rekonstrukcí a přístavbou nového objektu. Nabízí odborné učebny pro výuku, přednáškové sály, výukový byt, výslechovou místnost a zázemí pro studenty.
  • Budova Fakulty veřejných politik

  • Vstup, Bezručovo náměstí 14

  • Aula

  • Aula

  • Výslechová místnost

  • Učebna

Obchodně podnikatelská fakulta v KarvinéEditovat

Matematický ústav v OpavěEditovat

  • Na Rybníčku 626/1: tato budova slouží jako zázemí Matematického ústavu v Opavě a rektorátu.
  • Matematický ústav v Opavě

Univerzitní knihovnaEditovat

  • Bezručovo náměstí 885/14: moderní přístavba slouží jako jedna z hlavních budov Univerzitní knihovny v Opavě.
  • Knihovna SU

  • Knihovna SU

  • Interiér

  • Vstup

StudiumEditovat

 
Zasedání akademických senátů a vědeckých rad

Slezská univerzita v Opavě realizuje studijní obory v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském (Ph.D.) stupni studia, v prezenční, případně kombinované formě.

Aktuální seznam oborů zde.

Základní nabídka oborůEditovat

  • Ekonomie
  • Filologické vědy (anglistika a amerikanistika, germanistika, italistika)
  • Fyzikální obory (astrofyzika, teoretická fyzika)
  • Gastronomie, hotelnictví a turismus
  • Informatické obory
  • Matematické obory
  • Obory z oblasti historie
  • Ošetřovatelství
  • Publicistika, knihovnictví a informatika
  • Umění a užité umění (tvůrčí fotografie, audiovizuální tvorba, kulturní dramaturgie, multimediální techniky)
  • Veřejná správa

Ubytování a stravováníEditovat

Opavské části univerzity disponují několika objekty umístěné v různých lokalitách města, kapacita kolejí je dostatečně velká i pro ty žadatele, kteří jsou přijati až v září. Studenti mohou využívat dotovaného stravování (obědy a večeře) a v jedné ze čtyř restaurací a jídelen v Opavě, s nimiž má fakulta smluvní vztahy.

Ubytovací kapacita v Karviné v kolejích Kosmos a Na Vyhlídce čítá cca tisíc lůžek, stravování je zde zabezpečeno menzou, bufety a studentskou restaurací v areálu Kosmos.

Studentské aktivityEditovat

Na univerzitě působí řada studentských organizací a spolků.

SU² Studentská unie Slezské univerzityEditovat

SU² pořádá zejména společenské akce na univerzitě.

Komorní pěvecký sbor Slezské univerzityEditovat

Komorní pěvecký sbor má za sebou desítky koncertů a veřejných vystoupení u nás a v zahraničí, kam pravidelně vyjíždí. Zkouší každé úterý od 18 hodin na Olbricově 25, Opava.

Opavská pobočka Sdružení historiků ČREditovat

SHČR (Historický klub 1872) je dobrovolnou organizací, která sdružuje profesionální pracovníky historických oborů, učitele dějepisu, studenty historie i vážné zájemce o historii, kteří projeví zájem o činnost SHČR.

Studentské politologické fórumEditovat

Občanské sdružení Studentské politologické fórum je nepolitickým nezávislým sdružením studentů a dalších členů akademické obce věnujících se studiu a bádání na poli politologie a příbuzných sociálních věd.

Univerzitní sportovní klubEditovat

USK prostřednictvím instruktorů realizuje především školy bezpečného INLINE bruslení, lyžařskou a snowboardovou školu nejen pro dospělé, ale také pro mateřské a základní školy, dále kurzy kitingu, kurzy skákacích bot a také se aktivně věnuje vodní turistice.

Studentský filmový klub ÚSESEditovat

Studentský filmový klub Ústavu středoevropských studií vzniknul v březnu roku 2016 se souhlasem děkana Fakulty veřejných politik a pod záštitou Ústavu středoevropských studií. Smyslem organizace jsou pravidelné schůzky a promítání snímků v rámci vyučovaných předmětů studijního programu a následná moderovaná diskuze.

Studium v zahraničíEditovat

V rámci programu celoživotního vzdělávání LLP/Erasmus, zajišťovaného Evropskou unií, univerzita spolupracuje s desítkami institucí po celé Evropě (Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemí, Portulgalsko, Švédsko, Velká Británie a mnoho dalších), část studia lze tak absolvovat na zahraničních partnerských institucích. Nabízí také zprostředkování individuálního studia v zahraničí, výjezdy se stipendijními organizacemi, programy a nadacemi nebo jazykové a letní školy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Přehled vysokých škol v ČR - 1. Veřejné vysoké školy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz [online]. Dostupné online. 
  2. Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. - Veřejné vysoké školy v České republice. Zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky via ZakonyProLidi.cz [online]. Dostupné online. 
  3. Výroční zpráva o činnosti Slezské univerzity v Opavě za rok 2016 [online]. Slezská univerzita v Opavě [cit. 2017-11-25]. S. 104, 118. Dostupné online. 
  4. Historie a současnost Slezské univerzity v Opavě [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě [cit. 2015-03-07]. Dostupné online. 
  5. § 1 písm. a) a § 2 zákona č. 314/1991 Sb., o zřízení o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. Dostupné online.
  6. KŮS, Martin. V dnešní univerzitní budově sídlila Zemská vláda slezská. inoviny.slu.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat