Marie Dorotea Württemberská

princezna württemberská a rakouská arcivévodkyně

Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.

Marie Dorotea Württemberská
rakouská arcivévodkyně
Marie Dorotea
Marie Dorotea
Manžel Josef Habsbursko-Lotrinský
Úplné jméno Maria Dorothea Luise Wilhelmine Caroline
Narození 1. listopad 1797
Pokój, Slezsko
Úmrtí 30. března 1855
Budapešť, Uhersko
Potomci Františka Marie
Alexandr
Alžběta Františka
Josef Karel
Marie Jindřiška
Dynastie Württemberkové (narozením)
Otec Ludvík Württemberský
Matka Henrietta Nasavsko-Weilburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.

Manželství a život v UhráchEditovat

Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.

Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela v roce 1855, při jedné z cest do Uher. Pohřbena byla v Budapešti.

PotomciEditovat

S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manžeství.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Maria Ludovika Anna Františka Lobkowiczková
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
'Marie Dorotea Luisa Württemberská'
 
 
 
 
 
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
 
 
Karel August Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Marie Polyxena Leiningensko-Hartenburská
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Jiří August Samuel Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinský
 
 
Augusta Friederika z Nassau-Idsteinu
 
 
 
 
 
 
Henrietta Dorota Öttingenská
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Anna Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 286. 
  2. http://thepeerage.com/p11054.htm#i110537
  3. a b Hamannová, str. 286.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat