Marie Dorotea Württemberská
Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko – 30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.
| Marie Dorotea Württemberská | |
|---|---|
| rakouská arcivévodkyně | |
 | |
| Úplné jméno | Maria Dorothea Luise Wilhelmine Caroline |
| Narození | 1. listopad 1797 Pokój, Slezsko |
| Úmrtí | 30. března 1855 (ve věku 57 let) Budapešť, Uhersko |
| Pohřbena | Hrobka palatinů v Budapešti |
| Sňatek | 24. srpna 1819 |
| Manžel | Josef Habsbursko-Lotrinský |
| Potomci | Františka Marie Alexandr Alžběta Františka Josef Karel Marie Jindřiška |
| Dynastie | Württemberkové |
| Otec | Ludvík Württemberský |
| Matka | Henrietta Nasavsko-Weilburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ editovat
Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.
Manželství a život v Uhrách editovat
Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.
Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela 30. března 1855 v Uhrách při návštěvě své nejstarší dcery. Byla pohřbena o čtyři dny později do palatinské hrobky na Budínském hradě po boku svého manžela.[4]
Potomci editovat
S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manželství.
- 1. Františka Marie Alžběta (30. 7. 1820 Budín – 23. 8. 1820 tamtéž)[5]
- 2. Alexandr (6. 6. 1825 Budín – 12. 11. 1837 tamtéž)[6]
- 3. Alžběta Františka Marie (17. 1. 1831 Budín – 14. 2. 1903 Vídeň)[7]
- I. ⚭ 1847 Ferdinand Karel Viktor Rakouský-Este (20. 7. 1821 Modena – 15. 12. 1849 Brno)[8]
- II. ⚭ 1854 Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský (29. 7. 1818 Vídeň – 20. 11. 1874 Židlochovice)[9]
- 4. Josef Karel Ludvík (2. 3. 1833 Prešpurk – 13. 6. 1905 Rijeka), ⚭ 1864 Klotylda Sasko-Kobursko-Saalfeldská (8. 7. 1846 Neuilly-sur-Seine – 3. 6. 1927 Alcsútdoboz)[7]
- 5. Marie Jindřiška (23. 8. 1836 Budín – 19. 9. 1902 Spa), ⚭ 1853 Leopold II. Belgický (9. 4. 1835 Brusel – 17. 12. 1909 Laeken), belgický král od roku 1865 až do své smrti[7]
Vývod z předků editovat
| Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský | ||||||||||||
| Karel Alexandr Württemberský | ||||||||||||
| Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská | ||||||||||||
| Fridrich II. Evžen Württemberský | ||||||||||||
| Anselm František Thurn-Taxis | ||||||||||||
| Marie Augusta Thurn-Taxis | ||||||||||||
| Maria Ludovika Anna Františka Lobkowiczková | ||||||||||||
| Ludvík Württemberský | ||||||||||||
| Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
| Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský | ||||||||||||
| Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská | ||||||||||||
| Bedřiška Braniborsko-Schwedtská | ||||||||||||
| Fridrich Vilém I. | ||||||||||||
| Žofie Dorota Pruská | ||||||||||||
| Žofie Dorotea Hannoverská | ||||||||||||
| Marie Dorotea Luisa Württemberská | ||||||||||||
| Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Karel August Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Marie Polyxena Leiningensko-Hartenburská | ||||||||||||
| Karel Kristián Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
| Jiří August Samuel Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinský | ||||||||||||
| Augusta Friederika z Nassau-Idsteinu | ||||||||||||
| Henrietta Dorota Öttingenská | ||||||||||||
| Henrietta Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
| Jan Vilém Friso | ||||||||||||
| Vilém IV. Oranžský | ||||||||||||
| Marie Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Karolína Oranžsko-Nasavská | ||||||||||||
| Jiří II. | ||||||||||||
| Anna Hannoverská | ||||||||||||
| Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 286.
- ↑ http://thepeerage.com/p11054.htm#i110537
- ↑ a b Hamannová, str. 286.
- ↑ Maria Dorothea of Württemberg (1797-1855) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Person Page. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Alexander von Österreich, Habsburg, Erzherzog. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Johann the Younger - wizg32.htm. www.hansdenyngre.dk [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
- ↑ Ferdinand Karl Victor of Austria-Este (1821-1849).... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Karl Ferdinand, Erzherzog von Österreich. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-09]. Dostupné online.
Literatura editovat
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Dorotea Württemberská na Wikimedia Commons - (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
