Marie Dorotea Württemberská

princezna württemberská a rakouská arcivévodkyně

Marie Dorotea Luisa Württemberská (německy: Maria Dorothea Luise Wilhelmine Karoline von Württemberg; 1. listopadu 1797 Karlovice, Pruské Slezsko30. března 1855 Budín) byla rodem princezna württemberská a sňatkem rakouská arcivévodkyně.

Marie Dorotea Württemberská
rakouská arcivévodkyně
Portrét
Marie Dorotea
Úplné jménoMaria Dorothea Luise Wilhelmine Caroline
Narození1. listopad 1797
Pokój, Slezsko
Úmrtí30. března 1855
Budapešť, Uhersko
ManželJosef Habsbursko-Lotrinský
PotomciFrantiška Marie
Alexandr
Alžběta Františka
Josef Karel
Marie Jindřiška
DynastieWürttemberkové (narozením)
OtecLudvík Württemberský
MatkaHenrietta Nasavsko-Weilburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Byla nejstarší dcerou württemberského vévody Ludvíka Fridricha a jeho druhé ženy, kněžny Henriety, dcery Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského. Její výchova probíhala v přísně puritánském, luteránsko-evangelickém duchu.[1] Učila se teologii, četla řecky a latinsky, ale také anglicky a francouzsky. Měla tři mladší sestry a bratra. Sestra Pavlína se provdala za würtemberského krále Viléma I.[2] Její sestřenicí z matčiny strany byla např. Hermína, druhá manželka Josefa Antonína.

Manželství a život v UhráchEditovat

Roku 1819 se provdala za dvakrát ovdovělého uherského palatina Josefa Antonína (1776–1847). I po svatbě zůstala věrna své víře a podporovala evangelické kazatele. Jejími hosty často bývali kazatel evangelické obce v Pešti, básník a spisovatel Jószef Székács a Pál Török.[3] Mezi jejími důvěrníky byli kazatel v Soproni, G. Bauhofer a G. A. Wimmer z Felsö-Lövö. Evangelického kazatele Jánose Zapfa pověřila roku 1846 sbíráním pramenů k dějinám protestantismu v Uhrách. Založila evangelickou obec a v hradní části Budína nechala postavit kostel. Věnovala se dobročinnostem a v roce 1828 v Pešti založila „Andělskou zahradu“, první dětský domov v Uhrách.

Po smrti svého muže roku 1847, nesměla vychovávat syna Josefa a byla donucena opustit Uhry. Žila ve vídeňském Augartenu, kde jí sledovala policie.[3] Do Uher mohla pouze na zvláštní povolení, nebo na vlastní riziko. Zemřela v roce 1855, při jedné z cest do Uher. Pohřbena byla v Budapešti.

PotomciEditovat

S manželem měla Marie Dorotea pět dětí. Matkou byla i Hermíně a Štěpánovi, dětem z předchozího Josefova manželství.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Fridrich Karel Württembersko-Winnentalský
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Anselm František Thurn-Taxis
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
 
 
 
 
Maria Ludovika Anna Františka Lobkowiczková
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
 
 
 
 
Filip Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
 
 
 
 
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
'Marie Dorotea Luisa Württemberská'
 
 
 
 
 
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
 
 
Karel August Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Marie Polyxena Leiningensko-Hartenburská
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Jiří August Samuel Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinský
 
 
Augusta Friederika z Nassau-Idsteinu
 
 
 
 
 
 
Henrietta Dorota Öttingenská
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Jan Vilém Friso
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Jiří II.
 
 
Anna Hannoverská
 
 
 
 
 
 
Karolina z Ansbachu
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 286. 
  2. http://thepeerage.com/p11054.htm#i110537
  3. a b Hamannová, str. 286.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat