Mosonmagyaróvár

město v Maďarsku

Mosonmagyaróvár [mošonmaďaróvár] (historicky německy Wieselburg-Ungarisch Altenburg, česky Mošon-Uherské Staré Hrady)[1] je okresní město (původně dvojměstí) v severozápadním Maďarsku v župě Győr-Moson-Sopron. Leží na soutoku Litavy a Mošoňského Dunaje, nedaleko rakouských a slovenských hranic. Žije zde okolo 33 tisíc obyvatel, jde o třetí největší město župy po Rábu a Šoproni.

Mosonmagyaróvár
Zámek v Mosonmagyaróváru
Mosonmagyaróvár – znak
znak
Mosonmagyaróvár – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionZápadní Zadunají
ŽupaGyőr-Moson-Sopron
OkresMosonmagyaróvár
Mosonmagyaróvár
Mosonmagyaróvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha85,35 km²
Počet obyvatel31 799 (2008)
Hustota zalidnění372,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťané
Správa
StatusMěsto
StarostaMiklós Szabó
Oficiální webwww.mosonmagyarovar.hu
Telefonní předvolba(+36) 96
PSČ9200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Již v 1. století založili Římané na strategickém místě na soutoku tábor nazvaný Ad Flexum (doslova „K zátočině“), který zde existoval až do 4. století. Jeho pozůstatky pak zřejmě inspirovaly příchozí Maďary v 10. století nazvat toto místo Ó-Vár („Starý Hrad“). Lokalita se pak stala střediskem uherské Mošoňské župy. Původně se jednalo o dvě sousedící sídla: Moson, původní župní hrad, podle nějž se území nazývalo, a severněji položený Óvár, kde od 13. století sídlila župní správa. Název byl později rozšířen přídomkem Magyar- („uherský“ či „maďarský“) na odlišení od nedalekého „Německého Starého hradu“ (Deutsch-Altenburg).

Župním městem byl Magyaróvár až do roku 1923, kdy byl maďarský zbytek Mošoňské župy sloučen do župy Győr-Moson-Pozsony s centrem v Rábu. Roku 1939 byly Moson a Magyaróvár administrativně spojeny do jednoho města Mosonmagyaróvár. Urbanisticky jsou již obě části nedílně srostlé.

8. května 1271 se u města odehrála jedna z předeher bitvy u Rábu, v níž vojsko českého krále Přemysla Otakara II. porazilo vojsko uherského krále Štěpána V.

GeografieEditovat

Město se nachází v ploché krajině Malé dunajské kotliny, v nadmořské výšce okolo 115 m. Protéká jím řeka Litava, která zde končí svůj tok ústím do Mošoňského Dunaje, což je pravé rameno veletoku Dunaje. Východně od města leží Malý žitný ostrov, jižně pak lesnatá lužní oblast Hanság.

DopravaEditovat

Na jižním okraji města je železniční stanice na hlavní trati z Győru do blízkého uzlu Hegyeshalom (a odsud do Rakouska a na Slovensko). Souběžně se železnicí vede dálnice M1 (E60), spojující Budapešť s Vídní, odkud se západně od města odpojuje dálnice M15 (součást E65 a E75) na slovenskou Bratislavu (navazuje slovenská D2). Stará státní silnice č. 1 se centru města kříží se silnicí č. 15 směr Rajka a Bratislava a č. 86 směr Csorna a Szombathely (E65). Je zde také síť cyklotras.

Stavby a památkyEditovat

Poblíž centra města se nachází vyhledávaný rekreační komplex s termálními lázněmi, plovárnou, hotely a kempem.[2] Je zde také barokní zámek patřící rodu Rákócziů, barokní kostel a muzeum oblasti Hanság. Západně od města je větrný energetický park s 37 turbínami.

Osobnosti městaEditovat

Narození v Magyaróváru/Ungarisch Altenburgu

Studenti a učitelé zemědělského institutu

  • Friedrich Haberlandt (1826–1878), v letech 1848–1872 zde studoval, pedagogický asistent
  • Wenzel Hecke (1824–1900), v letech 1850–1872 zde studoval, docent
  • Guido Krafft (1844–1907), v letech 1864–1870 Absolvent, asistent
  • Nikolaus Lenau (1802–1850), básní, krátce zde studoval v letech 1822–1823
  • Matthias Meixner (1894–1977), maďarsko-rakouský zemědělec a politik, před rokem 1916 zde studoval
  • Heinrich Wilhelm von Pabst (1798–1868), německý agronom, v letech 1850–1861 na Ministerstvu zemské kultury ve Vídni odpovědný za reorganizaci institutu
  • Johann Pohl (1842–1913), rakouský agronom, studoval zde
  • Georg von Schönerer (1842–1921), rakouský velkostatkář a politik, v letech 1863–1865 zde studoval
  • Anton Tausche (1838–1898), český učitel, agronom a politik, v letech 1862–1864 zde studoval
  • Anton von Wittmann (1771–1842), rakouský agroekonom, v roce 1818 první ředitel školy

Ostatní osobnosti spojené s městem

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat