Železniční doprava v Maďarsku

Lokomotiva V43 v čele IC Maglod

Železniční doprava v Maďarsku má téměř 180letou tradici. Od první koněspřežné dráhy se maďarské železnice vypracovaly k moderní a nepostradatelné části železniční sítě Evropy. Úrodné nížiny umožnily rychlou výstavbu železničních tratí, mírné pohoří na severu země zase rozvoj úzkorozchodných železnic. I přesto, že technický stav vedlejších regionálních tratí není nejlepší, patří železniční doprava v Maďarsku k důležité části dopravního systému.

Základní informaceEditovat

 
Železniční síť Maďarska

Délka sítěEditovat

  • Celková délka: 7183 km
  • Dvoukolejné tratě: 1292 km
  • Elektrizované tratě: 2628 km

RozchodEditovat

  • Normální rozchod (1435 mm): 6972 km
  • Rozchod 1520 mm: 35 km
  • Rozchod 760 mm: 176 km

HistorieEditovat

První železnicí na území bývalého Uherska byla 11kilometrová koňská dráha spojující města Pešť a Köbánya dobudovaná již v roce 1827. Ovšem masivnímu rozvoji železnic předcházela stavba druhé koňské železnice o vzdálenosti 49,5 km, spojující Pozsony (dnes Bratislava) a Nagyszombat (Trnava). Tato trať byla vybudována v letech 18401846 a byla v provozu 25 let, poté byla přestavěna na parní provoz.[1] První maďarskou tratí s parním provozem se stala 33,6 km dlouhá trať spojující Budapešť s městem Vác, která byla dokončena v roce 1846. Trať byla dále prodloužena přes Szob, Štúrovo, Nové Zámky a Bratislavu do Marcheggu a dále do Vídně. Roku 1847 poprvé vyjely vlaky na 101 km dlouhou trať BudapešťSzolnok, která měla být dále prodloužena až do Debrecína.

 
Parní lokomotiva 411 118

Během revoluce a boje za nezávislost v letech 18481849 stanovil uherský sněm požadavek, aby byl největší důraz kladen na budování železničních tratí s tím, že se budou paprskovitě rozbíhat z Budapešti, a aby stát určoval veškeré podmínky provozu.[1] V roce 1868 vznikly MÁV - Magyar Királyi Államvasutak (Maďarské královské státní dráhy). Základním strategickým cílem bylo vybudovat celonárodní železniční systém, který by urychlil hospodářský růst země.[2] První maďarskou státní dráhou byla trať BudapestHatvanSalgótarján, vybudovaná v témže roce. V roce 1891 převzala společnost MÁV na maďarském území tratě Rakousko-Uherských železnic. Délka státních železnic byla v tomto roce 7 411 km.[2] Po podepsání Trianonské smlouvy po první světové válce zůstalo Maďarsku z původních 20 000 km jen 8 705 km tratí.[3][2] Více jak 80 % všech tratí vlastnil stát. V roce 1931 vykoupilo Maďarské království 51 místních železnic a předalo je do správy státu. Po druhé světové válce muselo být mnoho tratí obnoveno, neboť byly při osvobozování zničeny. Po roce 1945 a s nástupem Maďarské lidové republiky v roce 1949 vlastnil stát téměř všechny tratě vyjma těch, které vlastnila společnost Győr–Sopron–Ebenfurti Vasút.

Padesátá a šedesátá léta 20. století se nesla ve znamení elektrizace a zavádění nových elektrických a motorových lokomotiv. Do roku 1960 byl postup poměrně malý, elektrizováno bylo 135 km tratí střídavou napájecí soustavou o napětí 16 kV. Po tomto roce se přešlo na napětí 25 kV, a následně v roce 1972 bylo na všech tratí zavedeno jednotné střídavé napětí 25 kV 50 Hz. V letech 1960 - 1970 bylo elektrizováno 500 km železničních tratí, v následujícím desetiletí již 650 km.[3]

Železniční dopravciEditovat

 
Logo HÉV

V současné době v Maďarsku provozují železniční dopravu mj. tyto společnosti:[4]

Osobní dopravaEditovat

Kategorie osobních vlakůEditovat

 
Vysokorychlostní Railjet jezdící na trase München - Wien - Győr - Budapest-Keleti

V Maďarsku jezdí osobní vlaky v těchto kategoriích:

Vnitrostátní dopravaEditovat

Ve vnitrostátní dopravě musí maďarské železnice každodenně bojovat se silnou autobusovou konkurencí. Téměř každá obec a město je spojeno autobusovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy větší pokrytí a proto jí denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je Volán.

Mezinárodní dopravaEditovat

Maďarská republika v čele s Budapeští má výborné mezinárodní spojení. Především z budapešťského Keleti pályaudvar odjíždí každý den několik desítek mezinárodních vlaků do celé Evropy.

V současné době má Maďarsko přímé vlakové spojení s těmito zeměmi: Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina.[5]

Významné železniční staniceEditovat

Významné železniční stanice se v Maďarsku nacházejí v každém župním nebo větším městě. Ovšem za ty opravdu nejvýznamnější lze považovat tři největší nádraží v Budapešti. Jedná se o:

Nejen architektonicky jsou zajímavá dvě nádraží v Miskolci - Tiszai pályaudvar (Tiské nádraží) a Gömöri pályaudvar (Gemerské nádraží).

Nákladní dopravaEditovat

Hlavním nákladním dopravcem v Maďarsku je společnost MÁV Cargo, která je součástí skupiny Rail Cargo Austria. Pro nákladní dopravu je velice významná 35 km dlouhá širokorozchodná trať (1520 mm) na severovýchodě Maďarska, které vede na území Ukrajiny do stanice Čop.

Železniční tratěEditovat

 
Venkovské nádraží

Maďarsko má velmi hustou železniční síť. Všechny hlavní tratě se paprskovitě rozbíhají z jediného centra - Budapešti k hranicím státu. Tyto hlavní tratě jsou většinou dvojkolejné a elektrizované střídavou napěťovou soustavou 25 kV, 50 Hz. Na některých (např. trať číslo 1 Budapešť - Győr - Mosonmagyaróvár - Hegyeshalom) je nejvyšší dovolená rychlost 160 km/hod.

Naproti tomu vedlejší tratě jsou poměrně zastaralé a jejich technický stav je špatný. To má za následek častá rychlostní omezení.[6]

KoridoryEditovat

Mezinárodní železniční koridory:[7]

Číslo tratě Trať
1 Budapešť - Győr - Mosonmagyaróvár - Hegyeshalom - (  Wien/  Bratislava)
30 Budapešť - Székesfehérvár - Siófok - Nagykanizsa - Gyékényes - (  Záhřeb)
70 Budapešť - Vác - Szob - (  Štúrovo)
80 + 90 Budapešť - Hatvan - Füzesabony - Miskolc - Hidasnémeti - (  Košice)
100 Budapešť - Szolnok - Püspökladány - Debrecín - Nyíregyháza - Záhony - (  Čop)
100 + 101 Budapešť - Szolnok - Püspökladány - Biharkeresztes - (  Oradea)
120 Budapešť - Szolnok - Békéscsaba - Lőkösháza - (  Arad)
150 Budapešť - Kunszentmiklós-Tass - Kiskunhalas - Kelebia - (  Bělehrad)

Významné vnitrostranní železniční koridory:[7]

Číslo tratě Trať
20 Budapešť - Székesfehérvár - Veszprém - Ajka - Szombathely
29 Budapešť - Székesfehérvár - Balatonalmádi - Balatonfüred - Tapolca - Keszthely
40 Budapešť - Pusztaszabolcs - Sárbogárd - Dombóvár - Pécs
40 + 41 Budapešť - Pusztaszabolcs - Sárbogárd - Dombóvár - Kaposvár - Gyékényes
40 + 46 + 154 Budapešť - Pusztaszabolcs - Sárbogárd - Bátaszék - Baja
80 Budapešť - Hatvan - Füzesabony - Miskolc - Sátoraljaújhely
140 Budapešť - Cegléd - Kecskemét - Kiskunfelegyháza - Szeged
100 + 110 Budapešť - Szolnok - Püspökladány - Debrecín - Mátészalka

Zajímavostí maďarských železnic jsou jízdy takzvaných Kör IC (Okružní IC), které jezdí v okruhu navýchod od Budapešti na koridorové trase:

GyermekvasútEditovat

 
Vlak Dětské železnice
Podrobnější informace naleznete v článku Gyermekvasút.

Gyermekvasút (česky: Dětská železnice) je úzkorozchodná železnice v Budapešti. Tato ojedinělá dráha byla vybudována maďarskými mládežníky v letech 19481950 a až do roku 1990, nesla název Úttörővasút (Pionýrská železnice). Obsluhu této tratě tvoří zásadně děti ve věku 10 až 14 let, které by v budoucnu chtěly pracovat pro MÁV. Mají na starosti vše od řízení vlakového provozu přes vypravování vlaků ze stanic až po kontrolu jízdních dokladů ve vlaku.

Železniční vozidlaEditovat

Elektrické lokomotivyEditovat

V43V46V631047 • 481

Elektrické vozy a jednotkyEditovat

BDVmot • BVhmot • BVmot • 5341 • 5342

Motorové lokomotivyEditovat

M28 • M30 • M31 • M32 • M38 • M40 • M41 • M42 • M43 • M44 • M46 • M47 • M61M62 • M63

Motorové vozy a jednotkyEditovat

Bzmot • Bamot 701–702 • MDa, MDmot • 6312 • 6341 • 6342

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 141. (Čeština) 
  2. a b c DE CENT, Mirco; KENT, Alan. Lokomotivy. Praha: REBO productions, 2006. ISBN 80-7234-555-9. Kapitola Maďarské železnice, s. 101. (Čeština) 
  3. a b JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha: nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 143. (Čeština) 
  4. Railway undertakings [online]. Budapest: Nemzeti Közlekedési Hatóság [cit. 2009-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-05. (anglicky) 
  5. NEMZETKÖZI VONATOK KOCSIÖSSZEÁLLÍTÁSA - 2008. dec. 14-től
  6. HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.]: GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18. (Čeština) 
  7. a b InterCity Magazin. [s.l.]: MÁV-START, 2008. Kapitola Térkep (mapa), s. 54. (Maďarština) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magyarország vasúti közlekedése na maďarské Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat