Litava (přítok Dunaje)
Litava (maďarsky Lajta, německy Leitha) je 180 km dlouhá řeka protékající Rakouskem (Dolní Rakousko, Burgenland) a Maďarskem (Győr-Moson-Sopron). Je to pravý přítok Dunaje. Nazývají se podle ní přilehlé Litavské vrchy.
| Litava | |
|---|---|
 Litava u Kleinwolkersdorfu | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 180 km |
| Průměrný průtok | 10 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| soutok Schwarzy a Pittenu 47°44′10,6″ s. š., 16°13′48,5″ v. d. | |
| Ústí | |
| Mošonský Dunaj 47°52′7,99″ s. š., 17°17′16,84″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rakousko (Dolní Rakousko, Burgenland),  Maďarsko (Győr-Moson-Sopron) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh tokuEditovat
Řeka vzniká soutokem dvou pramenných toků, větší Schwarzy a menšího Pittenu, u rakouské obce Bad Erlach, poté protéká Vídeňskou kotlinou, z ní Bruckou branou do Malé uherské nížiny, a tam ve městě Mosonmagyaróvár ústí do ramene Dunaje zvaného Mošoňský Dunaj.
Průměrný průtok činí přibližně 10 m³/s. Řeka není splavná. V jejím povodí leží např. města Vídeňské Nové Město, Neunkirchen a Most nad Litavou (Rakousko). Na Litavě leží také Haydnovo rodiště Rohrau.
HistorieEditovat
Podél Litavy po staletí vedla hranice mezi Rakousy a Uhrami. Po rakousko-uherském vyrovnání (1867) tvořily některé úseky řeky část hranice obou složek nově vzniklého rakousko-uherského státu a podle ní se začaly nazývat Předlitavsko (Cislajtánie) (= do roku 1915 se oficiálně užívalo spojení Království a země na říšské radě zastoupené, v roce 1915 se oficiálně začalo užívat názvu Rakousko) a Zalitavsko (Translajtánie) (= Uherské království).
LiteraturaEditovat
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Лейта“.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litava na Wikimedia Commons
