Csorna

město v Maďarsku

Csorna (německy Gschirnau) je město v Maďarsku v župě Győr-Moson-Sopron. Je správním střediskem stejnojmenného okresu. Nachází se asi 17 km východně od Kapuváru a 27 km západně od Győru. V roce 2017 zde žilo 10 335 obyvatel, z nichž 85,5 % tvoří Maďaři.

Csorna
Opatství Csorna
Opatství Csorna
Csorna – znak
znak
Csorna – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaGyőr-Moson-Sopron
OkresCsorna
Csorna
Csorna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha91,95 km²
Počet obyvatel10 335 (2017)
Hustota zalidnění112,4 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaGyörgy Turi
Vznik1180
Oficiální webwww.csorna.hu
PSČ9300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Názed města je slovanského původu od slova černý.

Geografie

editovat

Csorna se skládá ze dvou hlavních částí: Csorna a Kiscsorna. Spadají pod ni též malé části Csátarimajor, Földsziget, Gyöngyösmajor a Kisperjés. Poblíže Csorny začíná dálnice M86 a končí dálnice M85. Csorna je přímo silničně spojena s obcemi Acsalag, Barbacs, Bogyoszló, Bősárkány, Dör, Farád, Kóny, Maglóca a Szilsárkány. Csornou protéká potok Keszeg, který se vlévá do řeky Ráby.

Historie

editovat
 
Hlavní ulice v Csorně

Podle archeologických záznamů se zde trvalé osídlení nacházelo již v dávnověku. Nejspíše zde však osada trvale existovala již v 10. století. V roce 1542 se slibně rozvíjející sídlo vyplenili postupující Turci.

Po tureckých válkách a uzavřen Karlovického míru bylo na počátku 18. století místo osídleno německy mluvícími kolonisty. Později bylo pomaďarštěno. Tehdejší šlechtický rod Esterházyů sem povolal také židovské osadníky, kteří se v Csorné usadili v závěru 18. století.

V roce 1857 zde zemřel slovenský básník a vědec, Karol Leška.

Rozvoji města výrazně napomohla výstavba silnic a železnic v 19. století. Nejdůležitější průmyslové podniky ve městě byly založeny koncem 19. století a začátkem 20. století. Tehdy se formovala sočuasná podoba centra města, protože většina budov v centru města byla postavena právě v této době. Mapa třetího vojenského mapování právě z této doby zaznamenala rodící se centrum města již s železniční stanicí a zatím jedinou tratí, která do města směřovala.

Ve 20. století bylo nicméně okolí hlavního (Svatoštěpánského) náměstí přestavěno. V druhé polovině 20. století se počet obyvatel dále navyšoval a roku 1971 získala Csorna statut města.

V roce 2015 byl dokončen dálniční obchvat města, který pomohl snížit množství tranzitní dopravy v Csorně.

Památky

editovat
 
Rohový dům na Svatoštěpánském náměstí.

Hlavní pamětihodností je premonstrátský klášter, založený roku 1180. K němu přiléhá kostel Nanebevstoupení Panny Marie. Vedle něj stojí potom i budova městského muzea. Na Svatoštěpánském náměstí, kde se všechny uvedené stavby nacházejí, stojí ještě moderní kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (maďarsky Jézus Szíve-templom).

Zeleň a živodní prostředí

editovat

Východně od města leží přírodní rezervace s názvem Tóköz. Nedaleko od města leží také Národní park Fertő-Hanság.

Ekonomika

editovat

Ve městě se nachází továrna na solární panely.[1]

Doprava

editovat

Do Csorné vede několik dálnic; dálnice M86 a dálnice M85. Z jižní a východní strany zde vytvářejí obchvat města.

Osobnosti

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Csorna na německé Wikipedii.

  1. Kifizették a dolgozók bérét, újra termel a csornai napelemgyár. Telex [online]. [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazy

editovat