Otevřít hlavní menu
Různé druhy pluhů (Meyers Konversations-Lexikon)

Pluh je oradlo, tedy zařízení umožňující obdělávání zemědělské půdy orbou.

Obsah

VývojEditovat

Jeho pravěkými předchůdci byli postupně motyka, rylcové rádlo (tzv. „hák“), plazové rádlo s okovanou radlicí a jiné typy oradel. Především pak český vynález bratranců Veverkovýchruchadlo.

Od rádla se pluh liší především tím, že je asymetrický a odhrnuje hlínu na jednu stranu a překlápí ji.[1][2] Mnohá dobová oradla se však těmto definicím a tomuto rozlišení vymykají.[1] U archeologických nálezů též bývá obtížné rozlišit úmyslnou asymetrii od deformací způsobených používáním.[1]

Moderní pluhy mohou mít víceradličnou konstrukci (v sériovém i paralelním smyslu).[pozn. 1] Tyto pluhy bývají dnes motorizované i když v chudších zemích není výjimkou tažení zvířaty. Motorizované pluhy jsou dnes v drtivé nětšině tažené traktorem, ale na přelomu 19. století se používaly pluhy tažené lokomobilami na laně a později jednoúčelové motorové pluhy, které byly pro svojí jednoúčelovost poměrně rychle vystřídány traktory. Princip konstrukce se od dob bratranců Veverkových změnil jen minimálně.

KonstrukceEditovat

 
Schéma konstrukce pluhu

Hlavními součástmi pluhu jsou radlice, která je součástí pluhu oddělující zeminu, a na ni navazující odhrnovací deska, která zeminu obrací. Ostatní součásti slouží zejména jako tažný (nebo tlačný) a stavěcí mechanismus pluhu.

Obrázek (vpravo) ukazuje základní součásti pluhu:

  1. nosný rám
  2. závěs
  3. výškový regulátor
  4. krojidlo (zobrazeno nožové, častější je dnes kotoučové)
  5. dláto
  6. radlice
  7. odhrnovací deska

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Úplně první pokusy s víceradlicovým pluhem však byly prováděny v Čechách již roku 1570 bez možnosti většího rozšíření v té době.[3]

ReferenceEditovat

  1. a b c Lucie Vedralová: 2. 1. 2. Rádlo vs. pluh, typologie oradel, seminární práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, FF UK Praha, ak. rok 2010–2011
  2. Fr. Šach 1961, Beranová 1958
  3. JÍLEK, František; KUBA, Josef; JÍLKOVÁ, Jaroslava. The World Inventions in Dates. Praha: Nár. tech. muzeum, 1979. S. 48. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat